Nápady a objevy

18. října 2015

I sprchový kout může měnit barvu, a ještě šetřit energii

Ilustrační fotografie | Autor: Pixabay

Skleněná zástěna nebo příčka měnící sama barvy podle intenzity slunečního svitu a současně vyrábějící elektřinu. Výzkum nových materiálů na bázi organických oligomerů a polymerů a jejich spojení s dalšími aplikacemi, kterému se věnují vědci v Centru materiálového výzkumu (CMV) Fakulty chemické VUT v Brně, se nyní soustředí také na možné aplikace v interiéru.

Spolupráci Centra materiálového výzkumu s firmou Bentglass navíc posílil inovační voucher. „Jedná se o progresivní spolupráci a také přímou podporu aplikovaného výzkumu na technologiích, na nichž kooperujeme i s různými dalšími průmyslovými partnery,“ upřesňuje Jozef Krajčovič z CMV, který se právě této oblasti věnuje.

Dosud badatelé zvažovali využití různých optoelektronických systémů na bázi organických materiálů pro výrobu optických displejů, billboardů či jako výplň do chytrých elektrochromních samozatmavovacích oken. „Bentglass se – jako jedna z mála firem vůbec – věnuje výrobě ohýbaného kaleného skla různé síly. My se nyní snažíme o vývoj takových optoelektronických prvků, které by bylo možné do jejich výrobků, jako jsou i samonosná skleněná zábradlí, vitríny, pochozí skla či sprchové kouty, implementovat,“ přiblížil Krajčovič. Na rozdíl od materiálu anorganického původu jsou navíc optoelektronické systémy na organické bázi schopny současně i vícebarevných změn.

Dosavadní výzkumy potvrdily, že vývoj těchto materiálů a jejích užití v exteriérových nebo interiérových prvcích může vést k celé řadě progresivních aplikací: snížení energetické náročnosti a udržení optimální teploty uvnitř budov, získávání elektrické energie z velkoplošných skleněných systémů, barevné a zobrazovací prvky, senzorické prvky a mnohé další. Protože zmiňované materiály mají nízkou hmotnost, jsou flexibilní a především rozpustné v organických rozpouštědlech, lze je aplikovat formou tenkých filmů na různé povrchy, které můžou být následně využité pro různorodé aplikace.

Jedno z dalších využití organických optoelektronických materiálů je ve vývoji elektrochromních systémů například v armádě, kde odborníci mluví o tzv. chameleón efektu neboli adaptabilní kamufláži, kdy materiály automaticky reagují na vnější prostředí. Organické optoelektronické materiály jsou také velmi atraktivní z hlediska ochrany životního prostředí i vzhledem k samotné ceně v případě průmyslové výroby.
(jih)

Témata

Související články:
Betony bez cementu? Stavět lze i tak
Ivana Márová: Čas jde vždy pouze jedním směrem
Chemici z VUT chtějí vyrobit unikátní kosti. Z hořčíku
Je libo rajskou jahodu? Dnes vaří chemici
​​Recyklace solárních panelů? Zatím neexistuje. Řešení nabízí nová technologie z VUT