Nápady a objevy

9. května 2016

Studentka chemické fakulty experimentovala s popílkem. Využila ho do podlah

Klára Zárybnická se svou bakalářskou prací vyhrála soutěž 8 z VUT | Autor: Igor Šefr

Jak užitečně využít fluidní popílek? Tím se zabývala ve své bakalářské práci Klára Zárybnická z Fakulty chemické VUT. Rozhodla se, že ho zkusí přimíchat do směsi, která se používá k vyrovnávání podlah. A povedlo se. Testy prokázaly, že toto využití je pro popílky vhodné a navíc taková směs vyjde levněji.

Pro samonivelační systémy, neboli vyrovnávací směsi na podlahy, použila studentka chemie netradiční směs z popílku. Ten vzniká při spalování v elektrárnách v poměrně velkém množství jako odpadní materiál a pro životní prostředí je škodlivý. Jde o zásaditou sloučeninu, která znehodnocuje půdu pro zemědělské použití. Využití této odpadní látky se hledá už poměrně dlouho, zabývají se jím mimo jiné také na Fakultě chemické. Klasický popílek se přidává například do cementu, u těch fluidních je to s využitím horší, protože se hodně rozpínají, což nemusí být vždy žádoucí. Proto je jeho využití na stavební materiál poměrně složité.

Zkušební tělíska v polypropylénových víčkách | Autor: archiv Kláry Zárybnické

Zárybnická tak musela provést několik testů, než došla ke konečnému výsledku, který by byl vhodný pro samonivelační systémy. „Celý jeden akademický rok jsem musela zkoušet míchat různé směsi, abych vypilovala tuhnutí, pevnost a další vlastnosti,“ popsala studentka. Její směs lze použít na vyrovnání podlah do běžných domácností. V halách a v podobně zatěžovaných prostorech jsou nároky na podlahy mnohem vyšší, tam by už nesplňovaly požadavky především na odolnost. Výhodou ale je, že podlaha ze směsi, kterou Zárybnická vymyslela, vyjde zhruba na 50 až 150 korun za 25kg pytel. Ty, které se v současnosti používají a jsou běžně dostupné na trhu, stojí i 250 korun. „Do ceny jsme ale nezapočítávali to, že momentálně je popílek zdarma, protože se bere jako odpad, dále pak dopravu a balení. Takže je to opravdu jen hrubý nástřel ceny, ale i tak vyjde levněji,“ upozornila Zárybnická.

A jak se vlastně k tématu dostala? Už v prvním ročníku na fakultě se chtěla zabývat chemií více než jen na přednáškách, tak si hledala zajímavá témata, která vyučující vypisují. „Nejvíce mě zaujala témata doktora Opravila, který se zabývá právě popílky. Přes něj jsem se tedy dostala k tomuto tématu a on už mě nasměroval, jak se dále ve své bakalářské práci specializovat.“

Klára Zárybnická svoji práci předvedla v rámci soutěže 8 z VUT, což je prezentace nejlepších bakalářských prací z osmi fakult VUT. Nejen tématem, ale právě také svou prezentací si získala přízeň odborné poroty, která jí udělila první místo. „Moje práce pokrývá poměrně široké spektrum technických oborů a je hodně propojená s praxí, proto si myslím, že pro odbornou porotu z VUT bylo téma dobře pochopitelné,“ domnívá se Zárybnická.

Vzorky větších rozměrů připravené na zkoušku odolnosti proti obrusu | Autor: archiv Kláry Zárybnické
Forma na přípravu zkušebních tělísek | Autor: archiv Kláry Zárybnické
Kaufmanův přístroj na měření délkové roztažnosti a měřený trámeček o normovaných rozměrech | Autor: archiv Kláry Zárybnické
Vstoupit do fotogalerie

(tuš)

Témata

Související články:
Na střední škole propadla výrobě kosmetiky. Nyní obsadila druhé místo v podnikatelské soutěži a chystá nové produkty
Stevan Gavranović studuje bezolovnaté halogenidové perovskity, které šetří životní prostředí
Jiří Marek uspěl v soutěži ČEEP díky výzkumu vodíkových technologií
Král a Královna Majálesu by měli šířit dobrou náladu a bojovat za studenty, říká kandidátka za VUT
Přála jsem si příležitost, která se neodmítá, říká oceněná doktorandka