Nápady a objevy

11. prosince 2018

Studentka zkoumá vliv tance na strukturu a funkce mozku

Nyní Klobušiakovou spolu s výzkumným týmem čeká vyhodnocování posledních sebraných dat | Autor: Igor Šefr
Tanečně-pohybová aktivita má pozitivní vliv na mozek zdravých seniorů i těch s mírnou kognitivní poruchou. Ukazují to předběžné výsledky výzkumu, na kterém v CEITECu pod vedením Ireny Rektorové pracuje třetím rokem Patricia Klobušiaková. Studentka Lékařské fakulty MU a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT za výzkum obdržela i několik cen.

Patricia Klobušiaková se vědě věnuje od prvního ročníku, kdy v rámci studia medicíny vstoupila do programu s rozšířenou vědeckou přípravou P-PooL. „Program nabízí studentům lékařské fakulty možnost účastnit se výzkumů hned od prvních semestrů. Já mám ráda sport a zaujalo mě, že jeden z nabízených projektů se týkal pohybové aktivity. Proto jsem si ho vybrala. Byla to spíše náhoda, ale dostala jsem se tak do skupiny aplikované neurovědy na CEITECu. Nejdříve jsem měřila na magnetické rezonanci a poté mě zaujaly metody zpracování a vyhodnocování dat,“ popsala začátky své výzkumné kariéry Klobušiaková, která nyní pracuje na sedmi projektech v oblasti neurovědy.

Jedním z nich je i zmíněný výzkum vlivu tanečně-pohybové aktivity na strukturu a funkce mozku. Zdraví senioři a pacienti s mírnou kognitivní poruchou byli na začátku projektu rozděleni na skupinu cvičících a necvičících. Nejdříve všichni absolvovali vstupní magnetickou rezonanci, neuropsychologické vyšetření a vyšetření tělesné zdatnosti. „Jedna skupina poté chodila půl roku třikrát týdně cvičit s lektory z Fakulty sportovních studií MU. Měli na programu různé individuální taneční aktivity, třeba africký tanec. Druhá skupina na toto cvičení nedocházela. Na konci jsme veškerá vstupní vyšetření zopakovali,“ přiblížila průběh výzkumu Klobušiaková. Z možných pohybových aktivit vybrali vědci tanec právě proto, že se jedná o aktivitu, která obsahuje kognitivní složku. Senioři se tak na každé lekci museli učit něco nového.

Klobušiaková se svým týmem doposud zpracovali data z prvního a druhého roku výzkumu, kterého se zúčastnilo 62 osob. Výsledky ukazují, že u skupiny tančících pacientů došlo ve srovnání s těmi, kteří se cvičení neúčastnili, k výraznému zhrubnutí šedé mozkové hmoty. „Ta v dané oblasti ovlivňuje orientaci v prostoru, vizuální funkce a může zlepšovat vizuálně-motorickou integraci. Na funkční magnetické rezonanci jsme navíc zjistili, že se cvičícím zvýšila také vnitrosíťová aktivita v mozku, která ovlivňuje exekutivní funkce, například plánování,“ shrnula předběžné výsledky Klobušiaková. Pozitivní vliv tance na mozek se během měření projevil u zdravých seniorů i u pacientů s mírnou kognitivní poruchou.

Nyní Klobušiakovou spolu s výzkumným týmem čeká vyhodnocování posledních sebraných dat. Předpokládá však, že předběžné výsledky by se měly potvrdit. Poslední skupina účastníků dostala také možnost zhodnotit efekt absolvované taneční aktivity v dotaznících. „Vnímali to velmi pozitivně, někteří nechtěli přestat a cvičí doteď, protože tam získali hodně sociálních kontaktů. To pro ně byl nejsilnější pozitivní efekt cvičení. My jsme se ale soustředili spíš na klinické zlepšení a funkční a strukturální změny mozku. Zatím můžeme říci, že tanec opravdu pozitivně ovlivňuje strukturu a plasticitu mozku,“ doplnila Klobušiaková. Upozornila, že v zahraničí existují i další výzkumy, které ukazují, že pokud by cvičení trvalo delší časový úsek, mohly by se účastníkům zlepšit i další funkce mozku – například pozornost.

Za výzkum vlivu tance na mozek již Patricia Klobušiaková získala několik ocenění. První místo si odnesla ze Studentské vědecké konference na Lékařské fakultě MU, třetí nejlepší byla na Studentské vědecké konferenci lékařských fakult ČR a SR. Další cenu má také ze soutěže studentské tvůrčí činnosti EEICT, kterou pořádá FEKT VUT. Právě na této fakultě Klobušiaková studuje druhým rokem obor Elektronika a sdělovací technika.

„Máme tam předměty týkající se signálů a výpočtů. Chtěla jsem získat širší pohled a hlubší porozumění metodám, které využívám při zpracování dat. Po bakaláři bych na VUT ráda pokračovala ve studiu biomedicínského inženýrství, pomůže mi to ve výzkumu. A snad se mi současně podaří dodělat i doktorát v neurovědách, když už teď mám vydané nějaké články,“ nastínila své plány do budoucna Klobušiaková, která je teď v pátém ročníku medicíny. Dál chce pokračovat také v práci pro CEITEC, kde se s kolegy kromě jiného zaměřují na nefarmakologickou léčbu některých příznaků Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

(mar)

TémataCEITEC VUT Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií studenti

Související články:
Vyvíjí roboty pro českou armádu. Jejich stroje by v budoucnu mohly hlídat továrny i kontrolovat jizvy
Elektromobily se dostávají do fáze dospělosti
Martin Pumera: Učení je jako koncert. Publikum člověku nic neodpustí, musí být stále ve formě
Auta na elektřinu budou za pár let na silnici převažovat. Ta samořiditelná jsou ale otázkou desetiletí, říká Václavek z CEITEC VUT
VUT v Brně představí na IDETu nové roboty a další novinky pro armádní průmysl