Umí robotům dodat zrak či cit. Systémy z VUT využívají zejména automobilky

Roboty, kteří umí z krabice plné součástek vybrat pouze ty správné, či kteří zbrousí nejrůznější materiály s citem, sestavili na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky Fakulty strojního inženýrství VUT. Přístroje, které nemají v České republice obdoby, ušetří firmám čas i práci. V současnosti totiž většina společností využívá roboty, kterým je potřeba součástky nejen nachystat, ale dát je i do správné polohy. Podle Tomáše Kubely, který se na projektech podílí, ale lidé nemusí mít obavy. Přístroje prý totiž lidi nikdy zcela nenahradí.

Nedávno na sebe Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky upozornil robotem, kterému není potřeba nic chystat. Díky kameře se dvěma lasery, která v rychlosti součástky nasnímá, přesně ví, kam sáhnout. „Robot je v podstatě velmi hloupá věc, která se pohybuje přesně tak, jak mu člověk řekne. Náš systém nahrazuje zrak. Díky tomu si robot chytne přesně ty díly, které má, a jak má,“ vysvětlil Tomáš Kubela z Fakulty strojního inženýrství VUT, který se na projektu podílel. Většina výrobních závodů přitom musí mít v současné době součástky v zásobnících. Se špatně položenými díly si totiž běžné přístroje neporadí.

Projekt s názvem Bin-picking vznikl ve spolupráci se společností Blumbecker Prag, která je hlavním partnerem ústavu v oblasti průmyslové robotiky. Podle Kubely samotný nápad není až tak revoluční. To, co ho dělá výjimečný, je samotná realizace. „Nejkomplikovanější je takovou úlohu dotáhnout až do úspěšného konce. Nám se to povedlo, protože robot zvládá vybírat součástky se stoprocentní úspěšností a v přijatelném čase,“ dodal Kubela. Tento projekt testovala v praxi také automobilka BMW.

Dalším z projektů, na kterém se Kubela se svým týmem podíleli, je robot s takzvaným silomomentovým řízením. „Ve zkratce je robot opatřen senzorem, který měří síly a momenty. Díky tomu má určitý cit, který je potřeba například při leštění či broušení,“ popsal Kubela. Kromě náhražky zraku a citu umí výzkumníci také zpřesnit navádění robotů v prostoru. „Vyvinuli jsme systém, díky kterému umí robot sledovat určitou trajektorii a rozeznat rozměrové odchylky. To se hodí například při nanášení lepidla na předměty, které nejsou stejné. Některé plastové součástky u aut se totiž různě prohýbají a nejsou stoprocentně rozměrově stabilní,“ vysvětlil Kubela.

Lidé jsou ve výrobě nenahraditelní, tvrdí Kubela

Obecně se ale podle něj vývoj ubírá směrem k automatizaci. Lidé se prý přesto o práci bát nemusejí. „Nikdy nelze lidi z výrobního procesu zcela eliminovat. Stroje někdo musí obsluhovat. Zároveň ale samozřejmě poptávka po průmyslových robotech stále roste, protože jsou schopní podávat stabilní výkon, pracovat ve třech směnách a mají mnohonásobně nižší chybovost,“ upozornil Kubela. V některých zemích už je navíc prý pracovní síla dnes tak drahá, že se investice do robota velmi rychle vrátí.

(zep)

Témata