Sport

13. července 2015

Nebavilo ho dělit se o míč se spoluhráči, tak začal s freestyle fotbalem. Dnes má pět titulů

Autor: Jana Ivanová, archiv Petra Karáska (http://karifreestyle.com)

Studuje na Fakultě stavební, kde právě nastupuje do magisterského stupně, ale potkat ho můžete také v brněnských parcích s fotbalovým míčem. Klasický fotbal ho však hrát neuvidíte, kopání do míče ho přestalo bavit a raději s ním začal zkoušet různé triky. Dnes má již pět titulů z mistrovství ČR ve freestyle, zatím poslední získal v červnu v Liberci. Petru “Kari“ Karáskovi však sláva do hlavy nestoupla a tvrdě pracuje na tom, aby se z něj v budoucnu stal stavební inženýr.

U nás zatím není freestyle fotbal tak známý a populární jak ve světě. Jak jste se k tomuto sportu dostal Vy?
Přes běžný fotbal. Vždycky jsem patřil mezi hráče, kteří neradi půjčovali spoluhráčům míč, rádi dělali kličky protihráčům, zkrátka jsem chtěl umět něco, co ostatní neumí. Kdysi jsem na internetu našel nějaká videa, kde hráči dělali různé triky s míčem, a velice mě to zaujalo. Začal jsem to sám zkoušet a moc mě to bavilo. Když jsem se dozvěděl, že freestyle fotbal je nový rozrůstající se sport, začal jsem jezdit na různé meetingy, na první soutěže a hrozně mě to chytlo. V tomto sportu jsem se našel natolik, že jsem od září 2008 opravdu začal trénovat každý den a právě tohle období považuji za svůj skutečný začátek s freestyle fotbalem.

Jak dlouho je vůbec tento sport známý v Česku a jaká je tu konkurence?
V České republice se dostal nejvíce do povědomí od roku 2005, kdy se u nás začali objevovat opravdoví hráči. Od té doby se dostal na obrovskou úroveň, kdy už se pořádají MS, ME, různé zahraniční eventy a v České republice zejména MČR a český pohár. Hráčů u nás sice moc není, ale každý rok jich pár přibude. Mnoho mladých lidí s tím kolikrát začne, ale moc dlouho nevydrží, protože jim chybí dostatečná motivace a hlavně trpělivost, která je potřeba při učení nových triků. Zabere to hodiny a hodiny času. Řekl bych ale, že u nás v Česku už máme opravdu slušné hráče, a věřím, že se to časem ještě zlepší. Konkurence tedy roste, za což jsem rád, protože mi to pomáhá držet se na co nejvyšší úrovni, snažím se tak být stále lepší.

Co všechno se na závodech hodnotí? Je tento sport divácky atraktivní, nebo si u nás teprve hledá své fanoušky?
Na závodech se hodnotí hlavně obtížnost kombinací a triků, dále kreativita a opakovatelnost předvedených komponentů. To znamená, že hráč by pro svůj prospěch měl během celého turnaje pracovat na tom, aby se moc neopakoval, ale snažil se ukazovat nové a nové věci. Zkušení porotci tak poznají, kdo je opravdu z daného souboje mezi dvěma hráči lepší a koho pošlou v turnaji dále.

Divácky atraktivní tento sport určitě je, a to je jeho největší výhoda. Lidé jsou zvyklí na běžný fotbal, kde se zkrátka pouze střílí, běhá a nahrává. Kdežto u nás se dělá obrovská škála triků – ve stoje, na zemi, vsedě, od pasu nahoru, triky hlavou, různé akrobatické prvky, taneční kreace s míčem a zapojení sestavy přímo do hudby. Existuje mnoho stylů. Z mého pohledu má hodně velký úspěch na vystoupeních, po kterých jezdím, ať už je to firemní akce, ples, svatba nebo fotbalový turnaj.

Jak vlastně trénink probíhá? Dá se trénovat venku i v hale? A je nějaký rozdíl, když předvádíte triky na trávě, nebo třeba v tělocvičně?
Trénink probíhá velice individuálním způsobem. Přirovnal bych to ke čtení. Začínáte se učit písmena, z těch skládáte slabiky a pak věty a souvětí. U nás je to tak, že se učíte jednotlivé triky, z nich skládáte jednoduché kombinace a postupně do těchto kombinací zapojujete těžší a těžší triky. Na tréninku zkrátka jedu postupně trik po triku, když ho umím, zapojím ho do kombinace dalších triků, co už zvládám. Během toho se do plánů dostává i fyzický trénink, tím myslím posilování a běhání. Některé kombinace, hlavně ve stoje, se dají přirovnat, jako byste běželi 100m sprint, ale místo deseti vteřin celou minutu. Nejideálnější je trénink na tvrdém povrchu. Hráč potřebuje často odraz od země a na trávě právě odraz tlumí měkká zemina. Na triky na zemi vsedě je zase ale tráva super, protože nedáváte tak zabrat zádům. Ideální při tréninku je to kombinovat a šetřit tak svoje tělo, ale před soutěží by se mělo trénovat na povrchu, který bude podobný tomu na místě, což je povrch tvrdý.

Z pohledu diváka se zdá, že jde jen o šikovnost při práci s míčem, ale přece jenom je to sport. Jak jste zmínil, je tak potřeba i fyzička.
Fyzička na řadu přichází v momentě, kdy už toho umíte hodně a chcete vše najednou zapojit do kombinací. Třeba v soutěži mají hráči při kvalifikaci minutu na to, aby ukázali, co umí. Možná si říkáte, že je to málo, ale na vysoké úrovni toho hráč stihne tolik, jako fotbalista kolikrát za 20 minut.

Účastnil jste se i nějakých světových soutěží?
Na mnoha jsem už byl. Nejvíce si cením titulů mistra ČR, protože se přece jen jedná o TOP soutěž u nás, ale z MS 2012 v kategorii dvojic jsem se svým bývalým parťákem Mirkem Sosnarem obsadil třetí místo. Tenkrát to bylo opravdu úžasné. Bylo to také v době, kdy jsem ještě neměl tolik věcí ve škole, a měl jsem tak na trénink mnohem více času.

Studujete na VUT v Brně stavební fakultu, kde studium není zrovna nejlehčí. Jak to vše dokážete skloubit se závody a tréninky?
Velice těžko, ale jde to. Fakulta stavební je opravdu náročná a prestižní škola, práce během posledního (čtvrtého) ročníku bakalářského studia bylo opravdu hrozně moc, až jsem si říkal, jestli to všechno zvládnu. Prioritou je pro mě dokončení inženýrského studia. Bohužel to má své daně. Nemohu se spolubydlícími a spolužáky chodit tak často na pivo, někam ven posedět do parku apod. Ve svém volném čase beru míč a aspoň na hodinku si jdu zatrénovat a dohnat, co jsem ztratil během práce na projektech. Mrzí mě to, ale můj hlavní cíl je studium a práce ve stavebnictví, které mě velice baví. Přece jen stavebnictví mě může živit, freestyle fotbal zatím ne. Jednou bych chtěl pod svoje křídla převzít Českou freestyle fotbalovou asociaci po Lukáši Škodovi, což je předseda naší České freestyle fotbalové asociace a místopředseda té světové, a pomoci rozvoji tohoto sportu u nás.

Autor: archiv Petra Karáska

Jaký obor studujete na VUT a chcete se mu do budoucna věnovat, nebo Vás láká něco jiného?
Právě jsem úspěšně ukončil bakalářský obor Stavební inženýrství se zaměřením na navrhování pozemních staveb a budu pokračovat v magisterském stupni. Do budoucna bych se chtěl tomuto oboru věnovat a založit si časem svou vlastní firmu. Je to sen, za kterým si chci jít, stejně jako za tituly mistra ČR ve freestyle fotbale. Rád bych ale pokračoval i v aktivní činnosti freestyle, jezdil po soutěžích, na různá vystoupení, poznával tak nové skvělé lidi a udržoval se ve fyzické kondici. Stavebnictví je ale priorita.

Můžou Vás fanoušci freestyle fotbalu vidět i jinde než na závodech?
Mohou mě potkat na různých vystoupeních, na která jezdím po celé republice. Vždy na své fanouškovské stránce na Facebooku píši, kam se chystám.

Co byste doporučil pro začátek úplným laikům, kteří by chtěli s tímto sportem začít? Je lepší si vzít trenéra, nebo je šance, že se freestyle fotbal naučí podle videí na internetu apod.?
Přímo mohu doporučit moje videa freestyle fotbalové školy na Youtube, kde detailně popisuji jednotlivé základní triky. Určitě by každý hráč měl začít se základy a postupně si dávat nové a nové cíle. Je hloupé skočit hned na ty těžké kousky, akorát se tím můžete odradit. Čím těžší triky, tím je procento neúspěchu při jeho učení větší. Vzít si trenéra by byl dobrý přístup, jenže u nás takový, který by se věnoval trenérství ve freestyle fotbale, není. 

Kateřina Tušarová

Autor: archiv Petra Karáska
Autor: archiv Petra Karáska
Vstoupit do fotogalerie

Témata

Související články:
Ve Vídni jsem si začala mnohem víc vážit naší fakulty, říká juniorská mistryně světa v horolezení
Jedno špatné rozhodnutí a favorit závodu končí, říká juniorský mistr světa v orientačním běhu Adam Chloupek
Závody v aquatlonu pořádáme pro radost. Počet účastníků chceme zdvojnásobit, tvrdí Jakub Gulec
Přes den nebe a země. Společně se setkávají pod hladinou
Šachy jsou stres za málo peněz, říká mladý šachista