Poválečný start: Brněnští studenti techniky neztratili ani semestr

Osvobozené Brno se na jaře 1945 zhluboka nadechlo svobody. Zdecimované, rozbité město s obyvateli, na osudu málokterého z nich se šest let trvající hrůzy druhé světové války nepodepsaly. Přesto se už od května situace na brněnské vysoké škole technické začala vracet do normálních kolejí. V moravské metropoli se dokonce podařilo zahájit přednášky dříve než na pražské technice, takže brněnští studenti neztratili semestr.

Sovětská armáda osvobodila Brno 26. dubna 1945 a bezprostředně poté se na tehdejší České vysoké škole technické Dra Edvarda Beneše začal obnovovat normální život. „Nebylo to vůbec jednoduché, protože škola sloužila Němcům po celou válku jako kasárna. V důsledku toho zdobila její stěny různá nacistická hesla a výzvy k odvaze a vytrvalosti, někde dokonce studenti, kteří se začali do své školy spontánně vracet, nacházeli zbytky vojenské výstroje a v jednom případě dokonce i k použití připravené miny,“ popisuje brněnský historik Jiří Pernes bezprostřední poválečnou situaci.

Navíc boje v brněnských ulicích školu poškodily – okny byla vytlučená, bylo nutné opravit střešní krytinu. Studenti, zejména ti, kteří ze školy odešli po jejím násilném uzavření 17. listopadu 1939, začali ihned organizovat dobrovolné brigády a nejhorší škody odstraňovali. Už během května 1945 se podařilo obstarat nejnutnější zařízení a přístroje, bez nichž by nebylo možné obnovit výuku.

Do školy se začali vracet také profesoři: 18. května se sešla první schůze akademického sboru České vysoké školy technické Dra Edvarda Beneše za předsednictví prof. Syřiště, posledního rektora řádně zvoleného před válkou. Zúčastnilo se jí 20 členů profesorského sboru, kteří rozhodli, že výuka začne neprodleně. Již 25. května 1945 vydala vláda nařízení, umožňující kroky k zahájení a další činnosti vysokých škol a k urychlení studia, jmenovitě pokud jde o studijní úlevy pro ty, kterým bylo znemožněno studium uzavřením českých vysokých škol v letech 1939–1945.

„Škola obnovila činnost ve své předválečné podobě s odbory inženýrského stavitelství a zeměměřičství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemického inženýrství, architektury a pozemního stavitelství. Vedle staré budovy na Veveří ulici začala užívat i budovy bývalé německé techniky na Joštově třídě, která byla zrušena dekretem prezidentem republiky č. 123/1945 Sb. Nově se součástí školy stala i budova alumnátu na Barvičově ulici, která Němcům po dobu války sloužila jako vojenský technický výzkumný ústav,“ pokračuje Jiří Pernes a dodává: „Těchto nových prostor bylo skutečně třeba: zájem o studium na brněnské technice byl po válce enormní. V roce 1946 na ní bylo zapsáno 3 152 studentů, zatímco v roce 1930 to bylo jen 1 497. Vedení školy také okamžitě podniklo kroky k dokončení studia těch posluchačů, kterým německý zákrok proti českým vysokým školám v listopadu 1939 znemožnil složit závěrečné zkoušky a odpromovat.“

Přednášky ve výukovém prázdninovém běhu začaly 4. července 1945. Přijímáni byli posluchači, kteří měli zapsaný školní rok 1939/1940. Již od konce května 1945 probíhaly na škole druhé státní zkoušky těch kandidátů, kteří je započali skládat v listopadu 1939. V červnu byli prohlášení první noví inženýři v oborech inženýrského stavitelství a vodohospodářství. V srpnu získalo diplom 12 absolventů zeměměřičského inženýrství a 13 strojních inženýrů, kteří se sešli k dokončení studií z různých koutů světa, kde je zastihl konec války. V září promovalo 9 elektroinženýrů.

Na podzim 1945 se život na vysoké škole ustálil. 6. září 1945 se konaly volby akademických funkcionářů a rektorem byl zvolen prof. Jaroslav Syřiště. Dne 20. prosince 1945 byly slavnostně zahájeny přednášky studijního roku 1945/1946. Vysoké učení technické v Brně začalo psát další, a jak potvrdily následující roky, významnou kapitolu své existence. I proto stojí její začátek za dnešní připomenutí, právě v den, kdy si připomínáme 70 let od setkání členů tehdejšího akademického sboru. (jih)

Poděkování za vznik tohoto materiálu patří historiku dr. Jiřímu Pernesovi a Zuzaně Strnkové z archivu VUT v Brně.

Vstoupit do fotogalerie

Témata