Téma

23. listopadu 2015

V Dubně přepisují historii fyziky. Často ve stínu CERNu

Vyslanci Dubny se v Česku podívali do firem i na univerzity | Autor: Irina Kotova

CERN východu. I tak se přezdívá ústavu jaderného výzkumu v Dubně, kde došlo za roky fungování k řadě průlomových objevů. Často bez jakékoliv pozornosti médií i odborného publika. Na úspěchy Dubny i na možnosti vyjet pracovat pro jedno z nejprestižnějších pracovišť v oblasti jaderné fyziky měly upozornit Dny Dubny, které se letos již potřetí konaly v České republice. Poprvé však zavítali zástupci Dubny i do Brna, aby se potkali se studenty, výzkumníky a lidmi z průmyslu. Návštěva proběhla především díky dlouhodobým snahám Karla Katovského z Ústavu elektroenergetiky, který do Dubny sám pravidelně jezdí a podílel se tam na řadě výzkumů.

Nedávno jste pořádali takzvané Dny Dubny. Co to je Dubna? 
Všichni znají CERN v Ženevě a většina lidí ví, že tam staví urychlovače. Málokdo už ví, že téměř ve stejné době v Rusku v Dubně vznikla obdoba CERNu. Řadu let se tato pracoviště předháněla. Dubna je oficiálně Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) a byl to takový CERN pro východní blok. Československo bylo v padesátých letech zakládajícím členem, ale i po revoluci vazby na Dubnu nezanikly. Především proto, že se tam stále dělá špičkový výzkum, i když se o tom tolik neví.

Zástupci z Dubny podrobně vysvětlili, na čem právě pracují | Autor: Anastazia Suskevich

Čím to je, že je CERN mezi běžnými lidmi mnohem známější než Dubna?
Je to dáno především politickou situací. Západ byl otevřenější a o CERNu se mluvilo. Východ byl více svázaný a bylo těžší vydávat publikace nebo cestovat. Ale například první velký urychlovač byl právě v Dubně. Rozpočet CERNu je přibližně desetkrát vyšší než Dubny, takže nakonec vždycky Dubnu dohnal a následně mnohdy předstihl. Pokud bychom navíc brali čistě průlomové objevy, tak jich má CERN rozhodně víc.

Propagujete pobyty v Dubně. Proč by měli jet studenti právě tam?
Výhodou Dubny je, že tam nejsou pracovníci zahrnutí výkazy a administrativou. Sedí v laboratořích a bádají. Tady se nikde takto hluboká fyzika nedělá. Je například jenom několik pracovišť na světě, které se zabývají super těžkými prvky. A Dubna je jedním z nich. Dokonce existuje prvek s názvem dubnium. V devadesátých letech pracoviště kvůli nedostatku peněz stagnovalo. Nyní ale začali investovat do toho, v čem jsou nejlepší. Studenti se tak dostanou k modernímu aplikovanému výzkumu i ke studiu zcela unikátních jevů, protože v Dubně staví urychlovač s velkou inzenzitou umožňující studovat velmi řídké jevy.

Na jak dlouho se do Dubny jezdí?
Existují různé typy stáže. Máme krátkodobé, kterým se říká experimentální. Člověk přijede přímo na nějaký experiment. Během týdne či čtrnácti dnů si odměří, co potřebuje, odveze si data a v České republice si je zpracuje pro diplomovou či disertační práci. Pak jsou diplomové stáže na tři měsíce. Během této doby se člověk zúčastní přípravy, samotných experimentů i zpracování dat. Máme i dlouhodobé stáže, určené hlavně doktorandům, které jsou už na rok až tři roky. Navíc je možné je prodloužit. Maximálně lze ovšem zůstat šest let.

S účastí na Dnech Dubny byli organizátoři spokojení | Autor: Karel Katovský

Musí si zájemci platit pobyt sami?
Jako členský stát platíme Dubně každoročně příspěvek, ze kterého jsou následně placeny i pobyty. U krátkodobých stáží si účastník platí pouze letenku. U tříměsíčních a delších má jednu letenku ročně zaplacenou, a navíc dostává kapesné. Částka se pohybuje okolo tisíce dolarů měsíčně.

Je v Dubně nyní někdo z České republiky?
Je tam skupina asi třiceti Čechů. Někteří jsou v Dubně už řadu let a jejich kariéra je spjata s tímto místem. Zůstali tam i někteří bývalí studenti, kteří si v Dubně dělali doktorát. Nyní tam máme navíc i tři doktorandy a jednu studentku magisterského studia z VUT.

Pro koho jsou pobyty v Dubně určeny?
Paradoxně někteří ze zmíněných studentů vůbec nejsou fyzici. V Dubně totiž nedávno zjistili, že mají řadu výborných fyziků, kteří jsou schopní sedět u počítače a počítat. Umí měřit protony a odvozovat rovnice. Chybí jim ale inženýři a projektanti, kteří jsou urychlovače a celou infrastrukturu schopní vymyslet a postavit. Jeden z doktorandů, kteří do Dubny odjeli, je tak ze strojní fakulty a podílí se na stavbě urychlovače. Jsou tam tedy příležitosti pro lidi z různých fakult, což jsme představovali i na Dnech Dubny.

A v čem spočívala zmíněná akce?
Spolupráce s Dubnou i s CERNem spadá pod ministerstvo školství. Ministr má poradní orgán, který se jmenuje Výbor pro koordinaci spolupráce s SÚJV Dubna. Tento výbor organizuje každé dva roky Dny Dubny propagující projekty Dubny v České republice. Dosud to bylo vždy pouze v Praze. Letos se nám ale podařilo část programu přesunout i do Brna. Přišli lidé z Mendelovy i Masarykovy univerzity, z Veterinární a farmaceutické univerzity i z Univerzity obrany. Přijeli ale i zástupci z různých firem.

Byl o akci zájem?
Já jsem se strašně bál, zda někdo přijde, protože to bylo v pátek odpoledne. Nakonec tam bylo zhruba šedesát lidí. Místnost, ve které se akce konala, byla úplně plná. Neměl jsem z toho špatný pocit a lidé z Dubny, kteří přijeli přednášet, byli velmi spokojení.

(zep)

TémataFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií spolupráce zaměstnanci zahraničí

Související články:
Výkon školy měříme pomocí studentohodiny, říká Petr Vavřín z Asociace univerzit třetího věku
Teorie bez praxe nestačí, tvrdí zaměstnanci MechLabu
Zraněný (jako) umřel. Dobře tak pro všechny ostatní
Na elektrofakultě vyvíjejí aplikace pro vesmír
Elektromobily se dostávají do fáze dospělosti