Zápisník

11. května 2016Jaroslav ListSoutěž EBEC neboli European BEST Engineering Competition je každoroční soutěž pro studenty technických vysokých škol, organizovaná studentskou organizací BEST neboli Board of European Students of Technology (potrpí si na zkratky). Jednotlivé týmy mezi sebou soupeří ve dvou kategoriích – Case study a Team design. Jsme tým 42 ve složení: Jaroslav List – team leader, Miroslav Rebej – woodcutter, David Hruboš – skeptik a Jan Fabig – cardboardcutter. Všichni jsme studenti třetího ročníku FSI. Proč 42? Protože je to odpověď na základní otázku a vůbec... Zúčastnili jsme se soutěže EBEC na strojní fakultě VUT v kategorii Team design. Postupně jsme vyhrávali jednotlivá kola – předkolo, fakultní kolo, školní kolo a regionální kolo. Výhrou regionálního kola EBEC Central, jsme získali možnost poměřit síly s nejlepšími týmy z Evropy první srpnový týden v Bělehradě. 7:30 – Je brzy ráno úterý 19. dubna a náš tým spolu s týmy z Košic, Bratislavy, Budapešti, Veszprému a Prahy se po vydatné snída
6. května 2016Roman HypskýJsem Králem Majálesu 2015 a moje vláda nad studentským Brnem končí. Přišel tedy čas si ten skvělý rok plný napětí a zážitků zrekapitulovat a poodhalit vám, co vše se ukrývá za volbou Krále Majálesu, že to není jen o jednom dni v roce, ale o několikaměsíčních přípravách. A zvolením na Majálesu to všechno teprve začíná. Byl jsem členem královské družiny již krále Porwiho, který se stal prvním Králem Majálesu za VUT. Když se loni královská garda rozhodovala, koho nominuje, padla volba na mě. Zpočátku jsem na pozici krále kandidovat vůbec nechtěl, protože jsem už z Porwiho družiny věděl, jaká je to práce a zodpovědnost, ale nakonec jsem byl přemluven. Teď, s odstupem času, tohoto rozhodnutí vůbec nelituji. Po mém nominování gardou nastala interní volba kandidáta za VUT, kterou se mi nakonec také podařilo vyhrát, a poté už přišel předmajálesový měsíc plný nekonečných příprav, volební kampaně, sbírání hlasů a přípravy na samotný den D. Tento měsíc byl nesmírně hektický a spousta lidí si an
13. dubna 2016Ladislav PařízekObyčejně je postup činností ve známém úsloví naopak. My jsme však pořadí prohodili z dobrého důvodu. Abychom totiž dostáli pověstem o prokrastinujících studentech, dopřáli jsme si nejdřív zábavu ve formě plesu Fakulty chemické. A: Já jsem si ples udělala i lehce pracovní. L: Však jsi neměla na sobě montérky. První únorový večer pořádala Fakulta chemická ve spolupráci se Studentskou unií FCh Ples chemiků. Organizátorský tým několik hodin předem pilně svážel vše potřebné z fakulty do Semilassa, chystal sál, upravoval stoly a připravoval tombolu. Pro příchozí dámy byla připravena malá pozornost. To bylo moc pěkné. Minimalistické, milé, s chemickou tematikou. L: Myslíš ty barevné lístečky ve zkumavce? A: Sám jsi lísteček, to byly kytičky. A mně se to líbilo. {{foto|img_3666.JPG|360|right}} Součástí plesu byl samozřejmě i doprovodný program. Jak bývá zvykem, zahajovalo ho předtančení. Dva páry předvedly nádherné ukázky standardních i latinskoamerických tanců. Po sérii rychlejších pís
22. února 2016Jan Hrubý"Why doesn't your university have one of those cool varsity hoodies?" Tuto větu jsem slyšel poprvé někdy v roce 2013. Nikdy by mě nenapadlo, kam až se tahle naoko drobná připomínka dostane. V té době hostilo VUT kolem tří stovek zahraničních studentů za semestr. Většina jich přijížděla v krásných kvalitních mikinách jejich univerzit a byla hladová po suvenýru, kterým by mohli po návratu domů hrdě ukázat, že studovali také na VUT. Univerzitní mikiny byly tehdy žluté a jejich design... no, řekněme, že byly vidět spíš v nabídce na webu než na prsou studentů. Nový vizuální styl VUT ještě sice nebyl odsouhlasen, ale červená už byla zaběhnutou barvou VUT. Chtělo to něco nového. Rozhodli jsme se v ISC VUT Brno vyjít vstříc zájmu zahraničních studentů a vyrobit historicky první VUT varsity mikiny. Design byl hotový hned a po krátkém kolečku odsouhlasení našeho plánu rektorátem jsme zadali objednávku a brzy byly mikiny v naši kanceláři na Podnikatelce. V naší kanceláři, která se následně oci
14. února 2016Václav HavlíčekUpozornění: Tento článek není vhodný pro studenty mimo VUT. A i pro ně může být urážlivý (pokud jste žena, nebo studujete FAVU či FP). Rasově je nezávadný. Autor se neztotožňuje s informacemi a názory v článku uvedenými. Celá idea je navíc ukradená z kolejní skupiny a upravená. Vyhlašuju konkurz, jehož výherkyně se mnou může (nemusí, ale jinak by se nepřihlašovala) strávit celý den. Akce je vzhledem k datu Valentýnsky laděná, program dne je následující: 6:53 sraz na vrátnici na koleji 7:02 můj robot jí veze snídani 7:08 – 7:53 ranní hack rozcvička – Kolik vládních mailů zvládnu? (slečna může fandit, podporovat, nebo se přidat) 7:59 – 10:12 přednáška „Proč používat Android a Linux“ a následná reinstalace zařízení, která si donese (maximálně 3 ks) 10:16 – 11:24 řešení problémů při reinstalaci 11:32 – 12:01 přesun do McDonald’s na Svoboďáku 12:01 – 12:04 výběr oběda (platím!!!) 12:06 – 13:09 objednání, konzumace a krátký rozhovor o smyslu života 13:11 – 13:15 přesun do Starbuc
9. února 2016Václav HavlíčekOdpoledne: Sedím a učím se na zkoušku. Teda „učím“. Znáte to. Facebook, seriály, facebook, instagram. No, a vyplatilo se mi to! Sjíždím tajmlajnu a vidím příspěvek VUT. Protože jsem zvyklej je číst, přepínám na plný soustředění a čtu. Shání někoho do videí. Propagační videa naší školy mi přijdou legendární. Kdo neslyšel o Miluji tě mé VUT? Video s mnichem z minulýho roku mělo taky ohlas. Hned píšu Pavle z oddělení marketingu. Už se známe z prezentování na školách a vzdělávacích veletrzích, který pro VUT jezdím, a o kterým jsem psal tady. Vyměníme si pár mailů, projdu konkurzem a je to! Dostávám texty, co mám říkat, informace kdy a kde se potkáme. Po chvilce hledání studia jsem uvnitř. Jsme tu tři, prý "výkvět VUT". Míša, Radim a já. Všude kamery, poznámky, lidi vypadající dost jinak, než u nás na fakultě. Umělci, ne elektrotechnici. A jídlo! Natáčení je fajn. Řeknu pár vět, dám si pizzu. Potkám Davida Grudla. Režisérka je se mnou zřejmě spokojená, mám z toho radost, ale na druhou stra
25. ledna 2016Juraj JakubíkNie je žiadnou novinkou, že na VUT je dobrovoľných študentských organizácií ako maku, ale iba malé percento z celkového počtu študentov v akademickej obci si uvedomuje, že pôsobenie v jednej takej organizácií im môže vytvoriť takmer priamočiary osud. Hovorí sa, že osud je nevyspytateľný. Nie. Určite nie úplne po piatich rokoch na VUT. Čo študent mieni, VUT a pôsobenie v študentskej organizácií mení. V tomto som sa utvrdil a myslím si, že obetovaný čas v dobrovoľnú činnosť v študentskej organizácií je úmerný zmene osudu. Prebiehalo zbližovanie a informovanie prvákov a mne nedalo, ako je možné, že v piatok večer skupina študentov prezentuje s úsmevom pre svojich kolegov niečo do školy. Nedalo mi to natoľko, že som ich oslovil, čo pre mňa skoro autistu čo nedávno dokončil strednú, predstavovalo nesmierne úsilie už len v tom, aby som nesčervenal od hlavy až po päty. Netrvalo dlho a objavili sa nové možnosti, ktorých sa stačilo dotknúť a nové skúsenosti začali exponenciálne narastať. Skú
18. ledna 2016Ladislav PařízekSilvestr je dobou bilancování starého roku s následnými oslavami. Naopak Nový rok je pro většinu lidí spojen s probouzením s opičkou za krkem. A: Takovou tou plyšovou s dlouhými ručičkami. L: Nebo spíš probouzení vedle velké opičky na druhé straně postele. A: No jo, ty můj orangutánku. :) Mezi tu menšinu lidí patří ti, kteří na Nový rok sportují. Jedním z takových nevšedních sportů je i zimní plavání, ke kterému již neodmyslitelně patří Novoroční křest otužilců v řece Svratce. Ten se letos konal již po 45. L: Toho jsem se účastnil už podruhé. A i letos jsem si myslel, že ta voda nebude tak studená, jak se na první pohled zdá. A: Však ses na začátku usmíval a šel jsi tam dobrovolně. L: To jsem se usmíval i na konci, jen ten výraz byl trošku ztuhlý. {{foto|prvni_fotka.jpg|775}} Celé Novoroční plavání je jedna velká promoakce zimního plavání, která má za cíl zviditelnit tento nepříliš známý sport. Kromě profesionálních sportovců se akce účastní i velké množství amatérů, a to vše
11. ledna 2016Tým TU Brno RacingJistě každý měl v dětství svůj sen. Někdo chtěl být kosmonautem, někdo popelářem, jiný veterinářem, ale jistě je jedním z vysněných povolání také profese pilota závodní formule. V rámci projektu Formule Student je poměrně dostupné si vyzkoušet také tuto roli. A že být pilotem „pouze formule student“ není nějaké hraní si na pilota, se Vám pokusím přiblížit v následující odstavcích. Život pilota může být na první pohled hlavně o několika minutách slávy na tratích závodů, ale za vším je mnohem víc. Něco, co buď zažijete, anebo něco, co si zřejmě nedovedete představit v plné míře. Vše začíná mnohem dřív, než si vůbec budete moci sednout do nového monopostu. Je třeba se důkladně připravit po fyzické stránce, protože vlivem zrychlení působícího na vůz bude vaše tělo až 3x těžší než obvykle. Vhodná je také příprava na motokárách a simulátoru, abyste mohli přejít do formule již „rozjetí“. Při hodinách, vlastně dnech, strávených na testování vzniká, kromě zvykání si na auto, další povinnost –
4. ledna 2016Petr ŠtěpánekVážené kolegyně, vážení kolegové, milí studenti a ostatní příznivci VUT, konec starého a začátek nového roku bývá vždy podnětem k bilancování toho minulého a plánování toho nového; včetně těch nezbytných předsevzetí, z nichž se ne všechna vyplní. Dovolte mi proto, abych ani já nyní nebyl výjimkou a pokusil se o rekapitulaci skončeného roku. Jednoznačně za největší úspěch VUT považuji, že se nám na jaře uplynulého roku podařilo odblokovat více než rok pozastavenou stavbu CEITEC VUT, a na konci roku 2015 získat povolení ke zkušebnímu provozu. V této souvislosti je nutno konstatovat, že dosažený výsledek je úspěchem nejen těch, kteří se kolem stavby od poloviny roku 2014 pohybovali (útvary kvestora, štáb lidí z managementu projektu a vědců z CEITEC VUT), ale také nového přístupu pracovníků stavebních firem. V neposlední řadě je nutno zmínit i spolupráci AS VUT, který na základě předložených ekonomických rozborů uvolnil tolik potřebné ekonomické zdroje z rozpočtu VUT pro naplnění a úsp
7. prosince 2015Václav HavlíčekKe konci září proběhla na fíbíčku VUT informace, že kdo by chtěl objíždět střední školy a lákat studenty k nám (tzv. roadshow), ať se přihlásí. No a já, nadšený do naší školy a do prezentací obecně, jsem samozřejmě nemohl chybět. Mail, posezení na rektorátu (je to tam fakt hezký, kdo jste nebyli), první zkušební prezentace. A už se to se mnou vezlo. Jedna prezentace střídala druhou, seznámil jsem se s ostatními „reprezentanty“ a potykal si s „šéfkama“ (Pavla Ondrušková a Katka Tušarová). Jednoho dne mi přišel mail, jestli bych společně s Míšou (milá a hezká kolegyně prezentátorka) nechtěl prezentovat VUT na Gaudeamu, že by šlo o každodenní prezentaci pro cca 300 lidí. Rychle jsem napsal Míše, vzali jsme to, a už jsme seděli v kavárně a vymýšleli, co jak řekneme, protože na rozdíl od roadshow jsme neměli na starost svoji fakultu, ale celou univerzitu! Dohromady nám to sebralo 10-15 hodin příprav, několik káv, dortů, popsaných papírů, ironických poznámek a nadávek, ale cítili jsme se př
26. listopadu 2015František HavířDne 17. listopadu od 9 hodin ráno se v Praze konal oficiální program Studentské komory Rady vysokých škol. Součástí byl pietní akt u Hlávkových kolejí, uctění památky Jana Opletala a Václava Sedláčka u pamětní desky v Žitné ulici a také položení květin u pamětní desky k 17. listopadu na Albertově. Akce byla zorganizovaná, program byl dopředu znám. Prázdný Albertov v 11:00 Když skupina zástupců univerzit – rektorů, členů akademických senátů a studentů, přišla na Albertov (asi v 11:00), překvapily je zátarasy, které ohraničovaly prostor s pamětní deskou, patrně kvůli nahlášené demonstraci na podporu prezidenta (ve 14:00). U zátarasů stáli kromě policistů zejména členové ochranky prezidenta, kteří (aspoň dle mého pocitu ze záznamů ČT) dost neobratně a neprofesionálně vysvětlovali – napřed že probíhá pyrotechnický průzkum, poté že mají právo nikoho na místo nevpustit, a nakonec že tedy umožní přístup rektorům spolu se zástupci studentů. Nicméně například studentským zástupcům studentů MU
19. listopadu 2015Ladislav PařízekMinule jsme slíbili povídání o cestování při studiu, takže jak začít? L: Začal bych tím, co teď dělám. Jsem v Německu, konkrétně v Düsseldorfu na stáži ve firmě VDZ (Vereins Deutscher Zementwerke). Úvodem je dobré říct, že existuje několik možností, jak vycestovat do zahraničí za studiem. Tou nejznámějším je program ERASMUS+. Díky tomuto programu můžete semestr nebo celý rok studovat v zahraničí, či měřit data v rámci svojí závěrečné práce na zahraniční univerzitě. Další možností jsou pak právě pracovní stáže ve firmách. Například firma VDZ se zabývá výzkumem pro německé cementárny a betonárny. L: Právě zaměření firmy na oblast stavební chemie, kterou jsem si přál rozšířit, a to, že se jedná o německy mluvící zemi, byly hlavní důvody, proč jsem se rozhodl pro tuto stáž. A: A co tam tedy děláš? L: Pracuji na projektu P2015/0302 A: To mi toho řeklo. L: Zjednodušeně má projekt za cíl vypálit několik slínků (hlavní složka cementu), které se budou lišit teplotou výpalu. Následně pak
2. listopadu 2015Tomáš MejzlíkSetkali jsme se na dvoře Nové radnice, která leží kousek od Špalíčku, a do samotné budovy magistrátu vstoupili společně. Prošli jsme kolem trošku zmateného vrátného, nakonec na avízo, že jdeme na schůzi s panem primátorem, slyšel, zapsal si nás a ohlásil telefonem někomu nahoře. Po chvilce strávené na chodbě nás pustili dovnitř do takové čekácí místnosti. Přivítali nás, oznámili, že pan primátor má ještě nějaké jednaní a nepřijme nás tedy v 8:30, jak bylo domluveno. Rozhlédl jsem se okolo a za pultíkem seděly dvě asistentky, v místnosi byl nádherný starodávný nábytek a všude kolem obrazy, které podle rámů zažily už něco primátorů. Po chvíli nás přišel pozdravit poradce primátora a omluvil se za to, že budeme ještě chvíli čekat. S asi dvacetiminutovým zpožděním nás primátor Vokřál přivítal, potřásl si s námi pravicí a usadil ke stolu, kde jsme se mohli obsloužit colou, vodou nebo malýma čokoládkama s logem Brna. Jednání začalo. První věc, která mě překvapila, byla, v jak příjemném duc
20. října 2015Ladislav PařízekTři týdny školy za námi, ideální doba dát si na chvíli pauzu a dělat něco jiného. První týden školy byl fajn. Výuka v praktikách ještě neprobíhala a člověk měl aspoň čas vidět staré známé, se kterými mohl zavzpomínat na zážitky z minulého semestru, a utužovat vztahy na točeném, v čajovně nebo se jít kulturně vyžít na koncert, ať už metalové nebo vážné hudby. L: Myslíš třeba Hudbu z FEKTu? A: Ano, třeba. Ta sice není ani metalová ani vážná, ale je supeeer. {{foto|hudba_z_fektu.jpg|775}} Hudba z FEKTu je každoroční open-air festival studentských kapel pořádaný samotnými studenty z organizace SPS (Studenti pro studenty). Celý festival je organizován jako soutěž, ale pro návštěvníky je připraven i bohatý doprovodný program. A: Třeba foukání bublin z provázkového bublifuku. L: Hlavně to, jak jsi je posílala mým směrem, a já jsem se musel schovávat. A: Anebo dočasné tetování, které sis hned druhý den ráno smyl. Máčko :-). L: Jaká máčka? Jsem ho měl celý den, a to i na zasedání Akadem
Strana 3/4«1234»