Lidé

27. října 2015

Pasivní dům: stavba je dražší maximálně o patnáct procent

Každý je zvyklý na svoji postel. Jan Bárta, který vystudoval stavební a podnikatelkou fakultu VUT v Brně, je zvyklý na svůj vzduch, nikde jinde se nevyspí tak dobře jako doma. Místo, kde žije, totiž zrekonstruoval podle zásad pasivního domu, který kromě nízké energetické náročnosti vyniká především příjemným vnitřním klimatem. „I když celou noc neotevřeme okna, stále k nám proudí čerstvý vzduch. Díky tomu se ráno probudíme opravdu odpočatí,“ říká muž, který vede Centrum pasivního domu. Radí soukromým investorům, developerům i radnicím, jak správně postavit či zrekonstruovat dům, snaží se ovlivnit zákony a dotační programy a také vzdělává odborníky.

Centrum pasivního domu, to zní jako ideální skloubení znalostí ze stavební a podnikatelské fakulty, které jste vystudoval. Jak jste se k této práci dostal?
Může za to moje stáž v Belgii, kam jsem vyjel v posledním semestru na Fakultě podnikatelské, je to už deset let. Tam jsem se dostal do organizace Passiefhuis Platform, která mě výrazně nasměrovala dále. Byl to hlavní impulz k založení Centra pasivního domu. Diplomku jsem psal právě na toto téma, jako podnikatelský záměr.

Takže centrum jste zakládal přímo vy?
Ano, v Belgii mě to napadlo a po státnicích jsem se na to vrhnul naplno.

Bylo to těžké? Určitě vás to stálo hodně energie.
To sice ano, ale kupodivu to zase tak náročné nebylo. Pomohlo mi, že jsem přišel s něčím novým, co tu nikdo neznal. Myslím, že kdybych zaváděl nějakou změnu, bylo by to horší. Nejtěžší bylo přesvědčit architekty, projektanty a výrobní firmy, aby do toho šli se mnou. Musel jsem jim dokázat, že to myslím vážně, že nezakládám sdružení, které zanikne jako spousta jiných, že to chci někam dotáhnout.

A dotáhl jste?
Myslím, že ano. Nezanikli jsme, fungujeme, takže ano. Úžasný zlom přišel po dvou třech letech, kdy se ta prvotní důvěra spolupracovníků změnila v jistotu, ve stabilitu. Teď máme pětaosmdesát členů, přidali se k nám třeba výrobci oken, vzduchotechniky, také konzultanti a energetičtí specialisté, takže se nám výrazně rozšířil záběr. Perfektní je, že se pasivní domy prosazují i do dotačních programů pro veřejné budovy.

Myslela jsem, že jako pasivní vznikají hlavně rodinné domy, že těch veřejných budov moc není.
Zatím ne, ale situace se lepší. Jistě, rodinné domy drtivě převažují, ale například v Husovicích nedávno dokončili pasivní bytovku, v Modřicích vyrostl pasivní dům pro seniory, v Praze mají pasivní školu a školku, v Brně a Ostravě administrativní budovu.

Jaká je hlavní charakteristika pasivního domu?
Dokonalá izolace bránící úniku tepla. Tedy kvalitní okna, utěsnění obálky. Důležitou charakteristikou je řízené větrání s rekuperací. Díky tomu je uvnitř velice příjemné klima, nikde nic neplesniví, nekondenzuje, i v noci máte stále čerstvý vzduch. A ekonomický bonus: za vytápění a chlazení platíte zhruba čtvrtinu běžné ceny.

Dá se takto postavit jen nový dům, nebo i zrekonstruovat starší?
U novostaveb je to samozřejmě jednodušší, ty se rovnou navrhnou podle zásad pasivního domu. Přizpůsobí se jim dispozice domu, jeho tvar a orientace, aby se například využívalo co nejvíce slunečního záření. Také je důležitá logika ve vnitřním uspořádání, aby například koupelna, toaleta a kuchyň byly u sebe, kvůli stupačkám. Ale to platí u každého domu, to je klasická stavařina. Pokud se toto ignoruje, tak jsou pak domy zbytečně dražší.

Na co je třeba dbát u rekonstrukce?
Kromě dokonalého zateplení a zatěsnění na vzduchotechniku. Řízené větrání ušetří spoustu peněz a je příjemné. Platí pravidlo, že v místnosti by se mělo každou hodinu větrat naplno pět minut, aby se vyměnil vzduch. Ale kdo z nás to dělá? Navíc v noci? To je jeden z důvodů, proč se ráno probouzíme neodpočatí. V pasivním domě toto nehrozí.

Takové práce jsou zřejmě náročné na stavební preciznost, že?
Ano, a to někdy bývá problém, protože u nás je obecně kvalita ve stavebnictví mizerná. Lidé se snaží šetřit a málokdo si na stavbu přizve technický dozor. Pak se octne ve slepé uličce, když se objeví nějaký problém s firmami nebo řemeslníky. U pasivních domů se kvalita pečlivě kontroluje, ale mělo by to platit o každém domě.

Je tato náročnost jedním z důvodů, proč se u nás pasivním domům moc nedaří?
Ano, může být. Svoji roli hraje i spousta nesmyslných mýtů, třeba že se nedají otevírat okna, že dům je drahý, přetechnizovaný, a podobně. I ten název… slovo 'pasivní' má v Česku negativní konotace, navíc moc lidí neví, co si pod tím má představit.

Dá se vyčíslit, o kolik je stavba pasivního domu dražší oproti klasickému domu?
Bohužel neexistuje jednoduchá odpověď. Cena domu, nejen pasivního, velmi závisí na počátečním návrhu. V této fázi se dá hodně ovlivnit jak výše investice, tak vlastnosti domu. Obojí samozřejmě pozitivně i negativně. Když je dobrý návrh, nemusí být pasivní dům o nic dražší než špatně navržený normální dům, může být paradoxně i levnější. Pokud ale chcete slyšet číslo, tak bych řekl maximálně patnáct procent. Jestli víc, je chyba v projektu nebo stavební firmě.

Žijete vy, coby ředitel Centra pasivního domu, v takovém domě?
Ano i ne. S rodinou žijeme v domě z roku 1939, ale zrekonstruovali jsme ho právě podle principů pasivního domu. Je nám tam příjemně, právě díky řízenému větrání se nám tam krásně spí, protože máme celou noc v ložnici čerstvý vzduch. Člověk si to neuvědomí, dokud nespí někde jinde. Je to sice trochu náročnější, rozvést po domě tlusté trubky pro vzduchotechniku, ale rozhodně se to vyplatí. Navíc teď už se dělají stále tenčí, tak je to jednodušší a pohodlnější.

Přibývá zájemců o pasivní domy?
Ano. Perfektní je hlavně to, že lidé nehledí už jen na cenu, ale stále více i na kvalitu. Rodinných pasivních domů je v Česku přibližně desetina.

Pomáháte tomu, aby jich bylo ještě více?
Fungujeme jako poradenské centrum pro veřejnost a investory, snažíme se je motivovat, aby co nejvíc mysleli na energetickou náročnost a kvalitu stavby či rekonstrukce. Zaměřujeme se i na projektanty a architekty, které školíme nejen v teorii, ale i v praxi. Snažíme se také ovlivnit zákony, máme určitý podíl na Zelené úsporám, do budoucna chceme, aby nefungovala ve vlnách, ale kontinuálně. Úspor energie i pasivní domy se nám podařilo dostat i do dalších dotací z operačních programů. Spolupracujeme i s veřejnou správou, snažíme se je přesvědčit, aby zohledňovala energetickou náročnost budov. Zdůrazňujeme, že stavbou výdaje nekončí, že musí myslet i na to, kolik stojí následný provoz.

Daří se vám to?
Dokud nedojde na lámání chleba, tak ano. Jakmile je ale stavba financována z veřejných peněz, musí se dělat výběrové řízení, kde je na prvním místě pořád cena, ne kvalita. Tu ve veřejných zakázkách zohledňuje málokdo, je za tím strach z opozice, která se vždy s chutí pustí do toho, když nevyhraje nejnižší nabídka. Přestože zákon umožňuje kvalitu a dlouhodobé ekonomické hodnocení zohledňovat.

V zahraničí je to asi jinak, že?
Velkým vzorem je pro mě Belgie, například v Bruselu si před sedmi lety schválili, že všechny domy budou do roku 2015 pasivní. Důsledně tuto strategii realizovali a podařilo se jim to, za těch sedm let tam proškolili snad všechny projektanty, zavedli různé dotace a daňové úlevy. Ale jsem optimista, věřím, že časem se situace u nás výrazně zlepší, to je přirozený vývoj demokracie.

Kateřina Konečná

TémataFakulta stavební Fakulta podnikatelská absolventi

Související články:
Libor Hobža: Brambůrky domů nosím jen návštěvám
Autor nápadu není automaticky jeho majitelem, upozorňuje Pavla Matulová
Miliony cestovatelů si pohodlněji plánují dovolenou díky absolventovi VUT
Práce se studenty na organizaci plesu byla jedinečná zkušenost, říká Architekt světla
Studenti musí chápat historickou podstatu budov, myslí si architekt Adam Guzdek