Nápady a objevy

20. ledna 2016

Student VUT zhodnotí efektivnost solárního vytápění v Himálaji

Diplomová práce zhodnotí efektivnost solárního vytápění | Autor: archiv Ladislava Čišeckého

Původně chtěl student Fakulty stavební VUT Ladislav Čišecký psát o regulaci topení. Souhrou šťastných náhod se ale nakonec ocitnul v Mulbekhu. Ve vesnici ležící v Himálaji instaloval na začátku prosince čidla, která budou po celý rok měřit teplotu a vlhkost některých místních budov. Školu i internát, které zde postavili svépomocí lidé z českého Hnutí Brontosaurus, zatím vytápí pouze slunce. Čišecký má ve své práci zhodnotit, jak je tato metoda efektivní.

Jak jste se k projektu dostal?
Dostal jsem se k tomu úplně náhodou. Napsal jsem vedoucímu Ústavu technického zařízení budov panu docentu Hiršovi, který mi vedl bakalářskou práci, zda pro mě nemá námět na téma diplomové práce. Shodou okolností v té době jednal s předsedou Hnutí Brontosaurus Jiřím Sázelem o možné spolupráci a na základě toho vznikl projekt, na kterém jsem se podílel.

Na co přesně jste se zaměřil?
Jedná se o měření teplot a vlhkosti v místní škole, internátu a na toaletách. Tyto budovy v Mulbekhu Brontosauři ve spolupráci s dobrovolníky a studenty stavební fakulty postavili. Všechny tyto objekty nemají topení, ale jsou vyhřívány solárně. Například budova internátu je postavena tak, že celá jižní stěna je natřená na černo. Před stěnu je pak ještě předsazeno sklo. Díky tomu se stěna přes sklo nahřívá a dochází k fázovému posunu, což způsobuje zvýšení povrchových teplot uvnitř budovy ve večerních hodinách. Fázový posun je laicky řečeno čas, za který pronikne teplo dovnitř. My teď budeme celý rok měřit teploty, vlhkost a fázový posun a posoudíme, jak dobře či špatně tato technologie funguje. Konkrétně musím vytvořit energetický 3D model. Výstupem z tohoto modelu bude simulace, jak by to teoreticky mělo fungovat. Následně to porovnám s výsledky měření a zjistím, jak to funguje ve skutečnosti.

V budovách je celkem patnáct čidel | Autor: archiv Ladislava Čišeckého

A smyslem projektu je pouze říct, zda to funguje?
Smyslem mé práce je získat a vyhodnotit údaje o tom, jak se mění teplota a vlhkost v budovách. Také na nejteplejších a nejchladnějších dnech ukázat nejlepší a nejhorší varianty. Následně by ale tyto závěry měly být použity do většího projektu, jehož cílem je, aby mohly místní děti chodit do školy celoročně. Momentálně je v některých místních školách okolo nuly. Děti se tak učí pouze v létě a přes zimu zahálí. Brontosauři se ale ve spolupráci s projektanty snaží zefektivnit vytápění, aby mohl areál fungovat celoročně.

Jak údaje měříte?
Ústav technického zařízení budov zakoupil za účelem měření speciální čidla a já jsem měl za úkol je na místo dovézt, nainstalovat a naučit místní lidi, jak je ovládat. Není to nic složitého. Jen musí člověk vědět, kam čidla umístit, aby nebyla ovlivněna jinými faktory. Celkem máme na místě patnáct čidel a nyní budeme po celý rok sbírat údaje za jednotlivé měsíce.

Budete tam tedy pravidelně jezdit, nebo jak bude data získávat?
Budou mi je posílat místní lidé. Data se musí každý měsíc stáhnout, protože paměť čidel není příliš velká. V momentě, kdy se zaplní, začne buď přemazávat stará data, nebo přestane měřit. Ve vesnici jsou tedy někteří lidé vyškolení k tomu, aby každý měsíc data z měřičů postahovali, poslali mi je a paměť vymazali.

Ladislav Čišecký místní obyvatele naučil, jak čidla ovládat | Autor: archiv Ladislava Čišeckého

Jak jste místní učil?
Oni jsou v angličtině hodně pokročilí. Brontosauři mají v Himalájích mimo jiné i program prázdninového dobrovolnictví. Každý rok tam díky nim jezdí vyučovat dobrovolníci, takže už i malé děti se anglicky velmi dobře domluví.

Jak dlouho jste na místě byl?
V Malém Tibetu jsem byl začátkem prosince na týden. Pak jsem byl ještě soukromě čtyři dny v jižní Indii. Každopádně jsem rád, že to nakonec všechno dobře vyšlo, protože týden nebyl dlouhá doba. Neměl jsem žádnou rezervu, takže kdybych například onemocněl, s největší pravděpodobností bychom něco nestihli. Člověk si navíc velmi těžko zvyká na místní klima. Jednak na něj negativně působí nadmořská výška a také je v místě velmi intenzivní slunce. Jedná se o horskou poušť a celá oblast je velmi suchá. V noci je ale poměrně zima. V hotelu jsem měl na pokoji okolo nuly. I proto teď v zimě lidé přes den vysedávají venku. Když svítí slunce, je venku mnohem tepleji než uvnitř budov. Například ve zmíněném internátu, který se dokončuje, ale díky solárnímu vyhřívání bylo v noci i okolo patnácti stupňů. To už je teplota, při které se dá bez problémů spát.

Zmiňoval jste, že na Vás nadmořská výška působila negativně. Jak se to projevovalo?
Člověka to velmi vyčerpává a jakoukoliv námahu pociťuje mnohem silněji. První noc jsem musel strávit ve městě Leh, abych se aklimatizoval, ale jeden den je málo. Ani za týden si člověk pořádně nezvykne.

Čidla musela být umístěna z dosahu dětí | Autor: archiv Ladislava Čišeckého

Byla to Vaše první zkušenost v rozvojové zemi?
Zatím jsem byl v podstatě nejdál v Německu, takže to byla obrovská zkušenost. Ale rozhodně pozitivní. Poznal jsem nové lidi, odlišnou kulturu a kus světa. Navíc měli opravdu výborné jídlo. Velmi rád bych se tam ještě v budoucnu znovu podíval.

Měl jste stipendium, nebo jste si cestu hradil sám?
Pobyt jsem si platil sám. Zpětně by mi ho ale škola měla proplatit.

A plánujete se v budoucnu tématem dál zabývat?
Samotná oblast energetiky mě velmi zajímá. Původně jsem chtěl svou diplomovou práci zaměřit na měření a regulaci topení. Nakonec se téma trochu změnilo. Bylo by fajn porovnat data z Malého Tibetu s daty z nějaké české školy, ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Nyní musím hlavně dokončit magisterské studium na stavební fakultě.

(zep)

TémataFakulta stavební studenti zahraničí spolupráce

Související články:
Trůn pro Buddhu? I takové věci projektují stavaři z VUT
Stavaři radí Mongolům, jak využívat popílek ve stavebních materiálech
Ve Vídni jsem si začala mnohem víc vážit naší fakulty, říká juniorská mistryně světa v horolezení
Geolog z VUT učil tibetské děti vyrábět cihly
Ideální místo pro Buddhu, zhodnotil skálu Krmíček