Nápady a objevy

16. srpna 2016

Vědci vyvinuli systém, který pohlídá potrubí i hranice

Jako snímací senzor využili vědci optické vlákno | Autor: Pixabay

Původně měl systém sloužit pro vzdálenou kontrolu liniových staveb, jako například potrubí. Využít ho lze ale i v oblasti ochrany objektů, či území. Řeč je o „neviditelném plotu“, který vyvinuli vědci na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií a který je založený na snímání změn přenosu signálu šířícího se optickým vláknem. Svůj vynález mimo jiné prezentovali na semináři v Parlamentu ČR.

„Tento systém nezabraňuje průniku někoho nebo něčeho. Jde o detekční systém rozšířený o lokalizaci. Dokáže totiž rozpoznat, že se v blízkosti hlídané oblasti něco děje, a poté určit s relativně velkou přesností, kde k tomu dochází. Umí také zjistit zdroj narušení,“ upozornil Vít Novotný z elektrofakulty VUT. V současné chvíli je zařízení schopné zaznamenat rušení až na vzdálenost 100 kilometrů a pracuje se na vývoji systému, který pokryje s jedním senzorovým modulem až 250 kilometrů. Rozpracována je také architektura, která do budoucna může rozšířit dosah systému i na tisíce kilometrů.

Monitor znázorňuje časový průběh odezvy vymezeného úseku optického vlákna | Autor: archiv firmy Optokon
Momentálně vědci systém testují ve spolupráci s firmou Optokon na zkušební pokládce na trase mezi Jihlavou a Znojmem, kde jsou kabely uloženy v hloubce až jeden a půl metru. „Ideální hloubka by ale byla do několika desítek centimetrů, aby byl systém dostatečně citlivý,“ upřesnil Novotný. Do budoucna chtějí odborníci zapracovat na miniaturizaci celého systému a dosáhnout toho, aby byl jednoduše přemístitelný.

Jako snímací senzor využili vědci z VUT optické vlákno, které je nejčastěji umístěné v zemi a zaznamenává mechanické vzruchy z okolí, čímž vznikají změny v přenosu signálu vláknem. Data se pak zpracovávají a vyhodnocují a spolu s výsledky se přenáší do úložiště. Součástí zařízení je také centrální systém, který mimo jiné řídí senzory a dává jim pokyny, co mají měřit a podle jakých parametrů.

Systém v reálném provozu | Autor: archiv firmy Optokon
V případě, že dojde k zaznamenání události, probíhá následně lokalizace s přesností lepší než sto metrů, a to s pomocí mapových podkladů, které má systém k dispozici. Data se následně po určitých časových úsecích posílají do klasifikátoru, který vyhodnotí původce narušení.

„Klasifikační software využívá databázi vzruchů, podle které se učí rozpoznat zdroj, tedy například zda jde o údery kladivem nebo chůzi,“ vysvětlil Novotný. V dohledovém centru se počítá s přítomností operátora, který si může v případě nejasností vzruch poslechnout a dle vlastních zkušeností ho případně překlasifikovat.

Vstoupit do fotogalerie

(kah)

TémataFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií zaměstnanci věda a výzkum

Související články:
Na elektrofakultě pracují na metodě, která odhalí vady solárních panelů
Reproduktor hrající díky vysokonapěťovému výboji se hodí jen pro nadšence
Zařízení, které jedním stiskem změří jas, nemá zatím ve světě obdoby
Nedostatek žen v technických oborech řeší studie z Centra SIX
Laboratoř v chytrém telefonu umožní analýzy na počkání a za zlomek ceny