Téma

9. prosince 2016

Lidé často provozují drony v rozporu se zákonem, tvrdí odborníci

Dříve je využívaly hlavně záchranné a obranné složky, dnes už jsou drony běžně dostupné teméř pro každého | Autor: Pixabay

Drony jsou v poslední době mezi lidmi stále populárnější. Neprovozuje je jen armáda, ale běžně vídáme záběry z bezpilotních prostředků také v médiích, využívají je fotografové, ale i modeláři a děti pro svoji zábavu. Málokdo však ví, že i pro hobby účely je nutné dodržovat legislativu. Tématem bezpilotních prostředků a souvisejících předpisů se zabývají odborníci na Leteckém ústavu VUT v Brně.

Legislativa se nevztahuje jen na drony, které jsou využívány profesionály, ale i na ty, které používají běžně laici v rámci svého hobby. Jaká jsou nejčastěji porušovaná pravidla, o kterých lidé ani nevědí?
Miroslav Šplíchal: Často dochází k porušování zákazu létání s bezpilotními prostředky na určitých místech, jako jsou třeba letiště, kde může dojít ke kolizi s přistávajícím letadlem, nebo v ochranných zónách kolem obytných budov. Je také běžné, že lidé už neprovozují létání s drony jen pro rekreační účely, ale mají je už pro nějaké specifičtější využití. Jakmile jsou ale využity pro jiné než hobby účely, například pro výdělečnou činnost, tak se na ně vztahují mnohem přísnější legislativní požadavky. A to už mnozí nevědí.

Díky čemu drony spadají pod letecký zákon?
Jiří Chlebek: Vše, co se pohybuje vzduchem, může být nebezpečné. A v podstatě i modely, které jsou běžně provozovány modeláři, jsou v řadě případů z pohledu legislativy považovány za bezpilotní prostředky, které musí být evidovány na Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) a podléhají leteckým předpisům.

Jaké problémy je potřeba aktuálně v legislativě vyřešit?
Miroslav Šplíchal: Zatím hlavní problém je, jak rozšířit povědomí o leteckých předpisech mezi amatérské provozovatele dronů. Další komplikace plynou z toho, že jde o relativně novou oblast. Řada předpisů totiž vzniká tak, že převezmou osvědčené postupy a pravidla používaná pro běžná letadla. Uživatelům dronů se tak mohou jevit zbytečně složitá. Rovněž okruh uživatelů je pestrý, spadají sem malé firmy, ale i velké instituce jako pojišťovny nebo univerzity. Současná pravidla však vycházejí z předpisů určených pro společnosti provozující leteckou dopravu či letecké práce. To přináší problémy s implementací těchto pravidel. Na druhou stranu se tato oblast vyvíjí a snad brzy bude upravena celoevropskou regulací.

Je česká legislativa v oblasti používání bezpilotních prostředků ve srovnání se zahraničím přísná?
Jiří Chlebek: Z pohledu uživatele je naše legislativa poměrně přísná, ale z pohledu úřadů by mohla být ještě striktnější. Ale když to vezmeme v obecné rovině, tak na tom nejsme rozhodně špatně. Například v USA mají legislativu ohledně bezpilotních prostředků teprve rok, my už zhruba pět let, takže ve srovnání se světem příliš nezaostáváme. Celkově je evropské prostředí ohledně leteckých zákonů přísnější než to americké.

Je v zákoně dostatečně řešena ochrana soukromí osob při používání dronů? Například v souvislosti s používáním kamer a fotoaparátů?
Jiří Chlebek: Toto už neřeší Letecký zákon, ale například Zákon o ochraně osobních údajů, takže tím se musí provozovatel samozřejmě také řídit, pokud dron využívá takovýmto způsobem. Zvláště pokud chce snímky jakkoliv zveřejňovat.

I pro drony platí určitá pravidla, kterými se musí lidé při jejich provozu řídit | Autor: Pixabay

Je podle Vás reálné, že by bezpilotní prostředky mohly být využívány ke sběru informací o osobách, např. ke sledování a fotografování osob?
Miroslav Šplíchal: Dnes se dají vyrobit poměrně malé drony, kterých si člověk nemusí ani všimnout a daly by se teoreticky využít pro nějakou špionáž a sbírání dat. Ostatně k tomuto účelu je využívají armády celé řady států a slouží i policejním složkám. V případě privátního použití podobně vybavených dronů jde o poměrně nákladnou technologii. Navíc jsou tak pokročilé, že existují různé rušičky, takže malý dron by tím pádem pravděpodobně nezvládl odeslat data skrz rušený signál. To by musel být větší a výkonnější a už by byl nápadný.

Jak se díváte na nápad některých firem využít drony jako kurýry?
Jiří Chlebek: V současné době to v našem prostředí bez zvláštního povolení ÚCL není možné, protože bezpilotní prostředek musí být ve vizuálním dohledu od toho, kdo ho ovládá. Tudíž by nebylo možné létat s dronem na velkou vzdálenost.

Miroslav Šplíchal: Druhou věcí je vysoká nákladnost, protože takový prostředek by musel být technologicky hodně vyspělý, aby se dokázal orientovat v městském provozu a zástavbě. Pořizovací náklady na takový dron už budou samozřejmě jinde a je otázkou, zda se to firmě vyplatí a bude schopná konkurovat běžným způsobům doručování. Řada logistických společností již provádí testy. Technologie tedy obecně existuje, avšak zbývá vyřešit celou řadu právních aspektů, které plynou z využití dronů k tomuto účelu. Velmi významná je zde otázka odpovědnosti za případné škody, otázky týkající se zajištění spolehlivosti a také, jakým způsobem budou stanoveny letové koridory. Osobně si myslím, že panují přehnaná očekávání a možná ve finále po zvážení všech nákladů bude dodávka s řidičem levnějším řešením.

(kah)

TémataFakulta strojního inženýrství Letectví Drony