Vesmír chyby neodpouští. Stáž v kosmické firmě nutí studující VUT ke změně uvažování

Jak se při studiu na VUT můžete dostat k realizaci evropských kosmických projektů? Co obnáší pozice Product Assurance a jakou roli při jejím výkonu hraje fakt, že vesmír neodpouští chyby? O tom jsme si povídali s Michaelem Doleželem a Barborou Čermákovou. Oba vedle studia na Vysokém učení technickém v Brně získávají cenné zkušenosti v přední české „space“ firmě S.A.B. Aerospace. Jaké výhody má to, že firma sídlí v Technologickém parku Brno hned v sousedství univerzity?

„Co si vzpomínám, tak jsem chtěl vždy dělat věci spojené s vesmírem, ale myslel jsem si, že se k tomu nedostanu,“ říká Michael, student 3. ročníku na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT). Sedíme v moderních kancelářích firmy S.A.B. Aerospace v jedné z budov Technologického parku Brno (TPB). Působí tady jako stážista a pomáhá s kosmickými projekty. „Je to mnohem zajímavější než dělat například pro automotive. A také myslím, že to lidstvu poslouží více než díly do auta,“ říká s optimismem Michael, který studuje program Elektronika a komunikační technologie a do S.A.B. se dostal přes kamaráda ze studentského spolku BEST, který mu o nabídce před dvěma a půl lety řekl.

V jedné z menších firemních zasedaček tu s námi je i jeho kolegyně Bára, studentka 2. ročníku Fakulty strojního inženýrství VUT (FSI), která k důvodům, proč pracovat na kosmických projektech, přidává pragmatický úhel pohledu: „Věřím, že kosmické odvětví má před sebou velkou budoucnost a nabízí dlouhodobé uplatnění bez toho, abych se později musela přeškolovat na jiný obor.“

Se změnou oboru, ovšem studijního, má Bára již zkušenosti. Nejdříve ji zaujala bioinformatika na Masarykově univerzitě, aby si po čase uvědomila, že více než biologie nebo chemie ji láká technická stránka studia, například robotika. Proto přestoupila na FSI, kde nyní studuje Základy strojního inženýrství a našla tam přesně to, co hledala.


Na chyby není prostor. Díky stáži začali uvažovat jinak

Báře však nestačilo jen studium. Proto zašla na Den firem, který každoročně organizuje FSI, kde si padla do oka s manažerkami S.A.B. Zanedlouho do firmy nastoupila na stáž a za necelý rok již stačila získat jiný a komplexnější pohled na to, co zatím věděla o konstruování a souvisejících předpokladech ze školy – o výkresech, orientacích v tolerancích nebo o funkčnosti materiálů. „Při procházení projektové dokumentace si často říkám – aha, to už znám! Díky stáži mi tak do sebe zapadají věci, které jsem se zatím učila jen ze skript. Je skvělé, když vidím reálný dopad nějaké aplikace.“

Stáž v kosmickém odvětví učí oba stážisty přemýšlet jiným způsobem nejen nad konstruováním. Oba ve firmě pracují na stejné pozici – Product Assurance (PA). „Jsme taková policie, článek mezi manažerem projektu a dalšími pracovníky, kteří se starají o dílčí části projektu. Máme právo zasáhnout do jakékoliv části vývoje, přes dokumentaci, samotnou konstrukci a také přes kontrolu dílů. Pokud vznikne v rámci projektu jakýkoliv problém, řeší se to přes nás,“ vysvětluje Michael.

I řada laiků ví o katastrofách raketoplánů Challenger nebo Columbia, které se staly kvůli na první pohled banálním chybám těsnění nebo uvolněním kusů konstrukce. „V kosmickém průmyslu nemůžeme mávnout rukou nad nepřesnostmi, které jsou v jiných odvětvích přijatelné. Například netěsnost nějakého dílu může mít ve vesmíru fatální následky a nevratný konec projektu, na kterém dělalo několik týmů třeba 5 let,“ potvrzuje Bára vysoké nároky kosmického odvětví, které určují povahu jejich práce jako PA. Ve svém důsledku to znamená, že oba při sledování sekvencí firemního výrobního řetězce od návrhu až po finální montáž mají za úkol především analyzovat „co by se mohlo podělat“, jak bez obalu komentuje Bára.

„Musíme mít přehled o každé součástce, nastudovat její často obsáhlou dokumentaci a také ji fyzicky, třeba i pod mikroskopem, zkontrolovat a nafotit,” přibližuje část svých úkolů Bára, když si později v čisté laboratoři Technologického parku Brno prohlížíme 2tunový „flight“ model vesmírného satelitu. Přesněji jeho základní konstrukci, která je určena pro misi PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of Stars). Až v Brně konstrukci dokončí, tak ji zahraniční partneři osadí dalšími systémy, jako jsou solární panely nebo korekční motory a především 26 teleskopy, které budou na oběžné dráze minimálně po 4 roky sledovat vybrané části oblohy a hledat planety podobné Zemi.

„Vše je navrženo tak, aby to sneslo tvrdé podmínky ve vesmíru a přežilo vzlet nosné rakety, kdy dochází k nesmírně silným vibracím,“ vysvětluje Michael, který má PLATO jako PA na starosti. Velkou odpovědnost si oba snaží příliš nepřipouštět a snaží se dělat věci, jak nejlépe umí. Spoléhají také na komunikaci s dalšími členy týmu a vícenásobnou kontrolu ve firmě i mimo ni, například v Evropské kosmické agentuře.


Z nedalekého Technologického parku Brno těží studující VUT i firmy

Bára i Michael si pochvalují podmínky, které v S.A.B. mají. Zejména během zkouškového je obtížné skloubit plnění povinností na VUT s prací na firemních projektech. Proto oba vítají, že jim firma umožňuje flexibilní pracovní dobu nebo home office. Rozhodně to však neznamená, že by se pracovišti vyhýbali, naopak: „Oproti škole je to ve firmě něco jiného. I když mám před sebou kontrolu 300 stran dokumentace, tak po náročném dni na fakultě to pro mě představuje odpočinek,“ usmívá se Bára.

Za nezanedbatelnou výhodu oba považují to, že Technologický park Brno, kde sídlí S.A.B. Aerospace, mají hned naproti škole. „Je to fajn. Můžu tak na hodinu nebo dvě zajít do firmy hned po přednáškách a využít čas,“ potvrzuje opět Bára.

Technologický park Brno, který loni oslavil 30 let svého fungování, je příkladem budování infrastruktury na takzvané ose tripple helix – ve spolupráci univerzit, podniků a vlády. Tento konkrétní projekt propojil na začátku devadesátých let město Brno, Vysoké učení technické v Brně a britskou stavební společností BOVIS. Tu tehdy jako generální ředitel vedl brněnský rodák a někdejší student VUT Frank Lampl, který byl, díky svým zkušenostem s obdobnými projekty například v USA, motorem celého projektu.

„Považujeme za velmi důležité, že se VUT rozhodlo vstoupit do projektu zanedlouho po jeho vzniku. Pro zdejší firmy je to jeden ze zásadních faktorů, kdy vnímají blízkost univerzity, studentů i specializovaných pracovišť a laboratoří jako významnou konkurenční výhodu a v některých případech jako naprostou nezbytnost,“ vyzdvihuje význam propojení VUT, zázemí Technologického parku a firem Jitka Sládková, ředitelka pro marketing a strategii v TPB.

„Umístění kanceláří a pro kosmický průmysl nezbytných čistých prostor v bezprostřední blízkosti VUT je pro S.A.B. Aerospace výhodné na mnoha úrovních. Díky tomu máme například mezi zaměstnanci řadu absolventů VUT a vnímáme také rostoucí zájem jeho studentů o stáže a zapojení do praxe. Jako řadu jiných technických odvětví, tak i obor ‚space‘ trápí v českých podmínkách nedostatek personálních kapacit a o absolventy VUT má značný zájem. V tomto ohledu také poroste význam nového dvouletého inženýrského programu Space Applications na FEKT a jeho absolventů. Je zřejmé, že inspirativní a moderní genius loci, který Technologický park Brno již 30 let nabízí, je z velké části možný právě díky propojení akademické a businessové sféry. Tuto spolupráci na druhou stranu nejen usnadňuje samotná existence areálu, jeho údržba a správa, ale také snaha managementu TPB hledat potenciál pro další rozvoj,“ uvedl Tomáš Moravec, výkonný ředitel S.A.B. Aerospace a také absolvent Fakulty podnikatelské VUT.


Fascinace kosmickou budoucností

Ať už je to zmíněný PLATO nebo další projekty jako například Biomission, který má zajistit transport laboratorních experimentů na trase mezi Zemí a Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), tak práce, která s nimi souvisí, Báru i Michaela fascinuje: „Můžeme se podílet na něčem, o čem si lidé před 20 nebo 30 lety mohli nechat jen zdát. Láká mě představa, kde budeme za dalších dvacet let, když jsme teď na této úrovni. Je fascinující vidět růst celé odvětví,“ přibližuje svou motivaci Bára.

Michael souhlasně přikyvuje a dodává: „Pro člověka mimo obor se na první pohled zdá, že se toho v kosmickém sektoru moc neděje. Až do okamžiku, než začnete sledovat specializované platformy. Pak si uvědomíte, že se celý obor ‚space‘ velmi rychle rozvíjí a že v něm roste úloha českých firem.“

Michael má ještě jednu zajímavou roli. V S.A.B. se stará o program exkurzí pro žáky a studenty základních a středních škol. Říká, že v každé třídě je 5 nebo 6 dětí, které během návštěvy projevují nadstandardní zájem. „Je skvělé, že díky exkurzi dostanou příležitost o vesmíru trochu víc přemýšlet a třeba se jednou vydat stejným směrem jako já nebo Bára.“

(kub)

Témata

Související články:
Zakladatel Rohlik.cz: Nikdy jsem nebyl úplně studijní typ
80 procent času stráví kurýr hledáním vchodu a čekáním, řešením rozvozu balíků jsou podle absolventů VUT autonomní auta
Káva má být příjemný zážitek. Mléko či cukr nevadí, říká Aleš Pospíšil z European Coffee Trip
Klimatická komora prověřila i astronauta v záloze
Návrhu algoritmů řízení elektrického pohonu studentské formule je vzrušující záležitost