Zápisník

13. dubnaOto JanoušekRektor VUT Petr Štěpánek při pohledu do budoucnosti konstatuje, že téměř 65% stávajících studentů základních škol bude v budoucnu pracovat na pozicích, které v tomto okamžiku ještě neexistují. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií proto akceleruje profesní úspěch budoucích techniků už nyní. Na Ústavu biomedicínského inženýrství vtáhla žáky do atraktivního světa biomedicíny.{{foto|dsc_0080.JPG|775}}{{foto|dsc_0153.JPG|775}}{{foto|dsc_0107.JPG|775}}{{foto|dsc_0117.JPG|775}}{{foto|dsc_0195.JPG|775}}{{foto|dsc_0132.JPG|775}}{{foto|dsc_0249.JPG|775}}{{foto|dsc_0171.JPG|775}}
9. dubnaOndřej Švirák196 dní na cestách, 40 přeletů letadlem a 42 procestovaných států. Podařilo se mi zrealizovat 26 ultramaratonů ve 26 různých státech na 6 světadílech během jednoho roku, čímž jsem stanovil český (a neoficiální světový) rekord.Začalo to celkem nevinně, když jsem si chtěl před začátkem „dospěláckého života“ užít co nejvíce cestovatelských zážitků. Uvědomil jsem si, že jakmile jednou nastoupím do zaměstnání, bude výrazně náročnější vypadnout na delší dobu do ciziny. V listopadu 2016 tomu byl necelý rok, co jsem si přivydělával jako horský guide pro Expedition club a současně studoval poslední ročník Ústavu soudního inženýrství. Řekl jsem si, že bych si chtěl pro rok 2017 naplánovat co možná nejvíce výprav a od státnic (půlka června) se až do konce roku živit jen průvodcováním. Vypsal jsem si 13 výprav do různých destinací a při pohledu do kalendáře mě mrzelo, že se připravím o podstatnou část běžecké sezony. Uvědomil jsem si, že by šlo cestování spojit s nějakou vlastní běžeckou výzvou a
20. březnaVáclav Kundera„Slečno, musíte do toho hodu dát víc síly!“ nebo „Pane kolego, přihrajte!“ tohle jste asi v tělocviku na VUT nikdy neslyšeli. Teda alespoň ode mě ne. Bylo by to jednodušší, protože za semestr bych si měl zapamatovat asi tak dvě stě jmen. Pár studentů si pamatuji, pár si pamatuje mě. A to je dobrá výchozí pozice. Půlka semestru je za námi. Záměrně používám množné číslo, protože semestr se nepůlí jen pro studenty, ale i pro nás, vyučující. Pro nás to ale není tak velký důvod k bujarým oslavám. Vlastně pro mnoho studentů také ne. Když na ně vyrukuji s touto informací na začátku hodiny v šestém týdnu, můžu číst v některých tvářích mírné zděšení a obavy. A to jejich výkony neznámkuji! Pondělní ráno šestého výukového týdne je den jako každý jiný, ale malé rozdíly tu přeci jen jsou. Půlení semestru vyučující pozná snadno. Docházka už není tak ohromující jako na začátku semestru a při čtení z prezenčních archů se ozvou tak dvě třetiny jmenovaných. Jsou už vidět také menší změny. Basketbalové
30. prosince 2017Petr ŠtěpánekTak nám skončily vánoční svátky. Užili jsme si rodin, přátel, známých a snad si trochu i odpočinuli. Nyní se blíží nový rok, tak bilancujeme, co jsme nestihli a plánujeme, co uděláme. Někde jsem četl, že se 80 % předsevzetí a plánů nenaplní. Co tedy s tím? Mít, či nemít předsevzetí a přání? Když jsem kandidoval do dalšího funkčního období rektora VUT, sám jsem si musel stanovit nějaké cíle, resp. je formulovat (to by tak nevadilo), ale i zveřejnit určitá předsevzetí (a to už je daleko horší). Někdy se tomu říká volební program, někdy jsou to prosté plány, na co se v příštích letech více zaměřit. Osobně jsem si vybral následující kapitoly: Internacionalizace. Věřím, že VUT není a nikdy nebude školou regionálního významu. Coby největší technická univerzita v ČR máme Evropě a světu co nabídnout. V následujících čtyřech letech bych tedy chtěl více zapracovat na mezinárodním renomé naší školy. Potenciál na to totiž máme. Projektová podpora. Často slýchávám, že jde o bolavou patu naší šk
4. prosince 2017Petr ŠtěpánekChtělo by se mi rovnou napsat Vše nejlepší v roce 2018, ale pojďme se nejprve podívat, co VUT vlastně v příštím roce čeká a zda to opravdu bude jen to nejlepší. Předně: v příštím roce, nejlépe v jeho první polovině, by VUT mělo podat žádost o institucionální akreditaci. Pro studenty možná na první pohled nezajímavá věc, ale pro administrativní pracovníky rektorátu i fakult náročná změna související s novelou vysokoškolského zákona. Pokud se nám podaří tuto institucionální akreditaci získat, budeme si moci sami schvalovat jednotlivé studijní programy. Tato svoboda ale bude vykoupena stohy papírů a tím, že VUT bude vlastně fungovat jako malá akreditační agentura. Četbu všech těch zpráv, metodik, evidencí, popisů učeben a jejich technického vybavení, přehledů a tabulek rozhodně nepřeji ani největšímu nepříteli. Ale i to je vysoké školství u nás. A výčet pokračuje: V příštím roce budeme usilovat také o institucionální evaluaci od Evropské asociace univerzit (anglická zkratka EUA). Ta hodn
19. října 2017Oto JanoušekNoc vědců fascinovala stovky návštěvníků. V expozici Ústavu biomedicínského inženýrství si návštěvníci vyzkoušeli pocity vozíčkářů při rehabilitaci ve vertikalizátoru, zatančili si s partnerem na tlakové plošině vizualizující nášlap bosé nohy a na speciálním kole pořádně šlápli do pedálů – ale nikoliv nohama, nýbrž rukama.{{foto|1.jpg|775}}{{foto|2.jpg|775}} {{foto|3.jpg|775}}{{foto|4.jpg|775}} {{foto|5.jpg|775}}{{foto|6.jpg|775}}{{foto|7.jpg|775}}
11. července 2017Radana KolčavováJestli si myslíte, že se tu dočtete turistické tipy z návštěvy německého Mannheimu, tak to shrnu v úvodu: nic tam není. Respektive je tam jedna historická vodárenská věž, ale kvůli tomu jsme 700 kilometrů fakt nejely. Na přelomu června a července mělo toto město hostit další ročník tradiční konference EUPRIO, kam se sjíždí PR a marketingoví pracovníci z evropských univerzit. Letos to byl už 29. ročník, takže celkem zavedená akce. Ale pro nás v něčem nová. Letos poprvé jsme se hecly a přihlásily do soutěže EUPRIO Award naši náborovou kampaň Sem patřím, která cílí na přilákání žen ke studiu technických oborů. Jak se ukázalo z reakcí účastníků, téma nedostatku žen v technice vnímají skoro všechny technicky zaměřené vysoké školy v Evropě a stojí před stejným problémem: Jak ženy přilákat ke studiu technických oborů, aby kampaň nevyznívala jako feministické naříkání, že za všechno můžou muži, a zároveň, aby oslovila cílovku: středoškolačky. Let´s face it: na letáčcích a plakátech na střední
8. června 2017Petr ŠtěpánekVážené studentky a studenti, kolegyně a kolegové, blíží se pomalu konec akademického roku, který si troufám označit jako nejkomplikovanější a nejsložitější, jaký jsem za posledních patnáct let na VUT zažil. Je to způsobeno tím, že vloni vstoupil v platnost Zákon o vysokých školách, který celou řadu věcí, na které jsme byli zvyklí, změnil. Ať se již jedná o zavedení správního řízení do přijímacího řízení a dalších procesů na vysokých školách, nebo nutnost změny vnitřních předpisů školy a jejich registraci na MŠMT, případně i o zcela nové pojetí akreditací studijních programů a zavedení institucionální akreditace. To vše od nás vyžadovalo zvýšené pracovní úsilí. A nemyslím tím jen management fakult a školy, ale také akademické senáty fakult i školy a celou akademickou obec. Prostě jsme si to zatím dost odedřeli a ještě si to odpracujeme... Nezbývá mi, než opravdu z celého srdce poděkovat všem, kteří se těchto činností zúčastnili, neboť alespoň z úrovně naší školy se práce pomalu chýlí
25. května 2017Pneumobil Racing Team BrnoKaždý rok pořádá firma Aventics v maďarském městě Eger závody pneumobilů, kterých se vždy účastní přes tři desítky týmů z celé Evropy. Pneumobil racing team Brno, jako jediný zástupce z České republiky, se těchto závodů pravidelně účastnil se svými vozy Blowfish a Whirlwind, které se každý rok upravovaly – bohužel bez výraznějších úspěchů. Na letošní závody jsme se ale rozhodli vyzbrojit zbrusu novým vozidlem Javelin, jehož vývoj započal v polovině září minulého roku. V plánu bylo postavit auto, které bude schopné umístit se na horních příčkách. Podkladem byly zkušenosti z předchozích let. Zmapovali jsme konkurenci a rozebrali slabá místa starších vozů. Ze začátku jsme si rozdělili úkoly a začali postupně krok po kroku navrhovat nové vozidlo. Jedna část týmu měla na starost pneumatický pohon, druhá návrh rámu a podvozku a třetí část fundraising, propagaci týmu a komunikaci se sponzory. Po prvotním návrhu monopostu přišel čas na pevnostní simulace a MKP analýzy. Také díky důkladným ana
3. dubna 2017Ondřej ŠvirákOd chvíle, co mi moji rodiče přestali utírat zadek uplynula už hezká řádka let a zhruba v té době se začala formovat má dobrodružná povaha. Taťkova knihovna představovala desítky mrazivých dobrodružství od všech těch Messnerů, Habelerů, Kukuczků a Simpsonů (Joe-ů, nikoliv Homerů :) I přes to, že jsem ještě neuměl číst, fascinovaly mě černobílé fotografie nepochopitelně obrovských kopců a sníval jsem o tom, že někdy okusím alespoň zlomek z toho, co prožívají tihle páni horolezci. S postupem času jsem se pak čím dál více začal dostávat do hor a uvědomoval si, jak neskutečně statečné (a sebevražedné činy) mají tihle rytíři nebes na starosti a že raději zůstanu pevnýma nohama na zemi a stane se ze mě horský běžec. Za letošní rok jsem si dal za cíl zdolat 26 ultramaratonů ve 26 státech na 6 světadílech. Kromě studia soudního inženýrství provozuji živnost horského průvodce, která mi v mém počínání výrazně nahrává do karet. Nicméně není jednoduché skloubit cestování, sport, (individuální) s
21. února 2017Václav HavlíčekSobota ráno: sprcha, vyčistit zuby, projít kolem prosluněnýho volejbalovýho hřiště a hurá, snídaně! Dopíjím čaj a už mi píše ségra, jestli teda Skype, nebo ne. Dobíhám na pokoj, zaskypuju se ségrou a zase zpátky do jídelny na oběd. Za chvilku už přijíždí pickup mýho kámoše. Naskakuju a jedeme střílet. Pak ta horší část dne, pár hodin v knihovně nad esejí o kompenzaci pracovních zranění v USA, ale večer jdeme s Honzou do barů hledat pivo co nejpodobnější tomu českýmu, to mi to bohatě vynahradí. {{foto|pole.jpg|775}} No dobře. Jsou i dny kdy se musím učit od rána do večera. Každopádně od srpna až do května jsem v Nebrasce, uprostřed USA, a tady je pár informací, jak to tady funguje, a jak se sem taky dostat: Já jsem se sem dostal přes Paul Robitschek´s Scholarschip, což je stipendium, který mi pokrylo všechny náklady. Od zpáteční letenky přes ubytování a jídlo, až po školný. Dokonce je tu příspěvek na učebnice! (Ty jsou tu trochu dražší, kamarád dal za jednu 6 tisíc.) Všechno o čem bud
9. ledna 2017Ondřej Švirák„…dvě kila osmdesát pět, vezmete si ho?“ tážu se prokřehlým hlasem pána v zimním kabátu a do toho přidržuji mrskajícího se šupináče. „Jasně, picnout a zabalit, prosím,“ oznamuje mi nonšalantně postarší muž a já se snažím rozbít uspěchanou předvánoční atmosféru primitivním vtipem: „A přejete si k tomu kaprovi tatarku nebo kečup?“ Po celodenní šichtě mám prokřehlé ruce na kost a při odbavení posledního zákazníka sleduji své dva kamarády Kšandyho s Poldíkem, jak porcují čtyřkilového macka. Zajímalo by mě, kolik kaprožroutů by na ně tipovalo úspěšné dokončení právnické fakulty nebo fakt, že jsou nejmladšími Čechy, kteří kdy stáli na vrcholu osmitisícovky? A vůbec… Kolik lidí by řeklo o mně, že pod tím bezdomoveckým frakem se skrývá student Ústavu soudního inženýrství, který se během jednoho roku pokusí uběhnout 26 ultramaratonů ve 26 státech na 6 kontinentech? „Začal jsem u sebe pozorovat syndromy patologického sráčství a toto je forma, jak před tím kličkuju,“ rozplývám se nad literárním
6. listopadu 2016Tým TU Brno RacingA kolik to jezdí? To je jedna z otázek, které často slyšíme na různých výstavách nebo akcích pro sponzory, kde bývá vystavený buď přímo závodní monopost naší formule, nebo simulátor. Ten vznikl přestavbou formule, která závodila v roce 2015. A kolik to jezdí, byla možná otázka, kterou jsem položil klukům z formule já, když sem ji před rokem poprvé viděl. Vždy na začátku semestru vystavuje tým TU Brno Racing svůj monopost, se kterým se o prázdninách zúčastnil závodů. Tato akce je brána jako počátek náboru nových členů týmu A letos jsem si na vše vzpomenul, když jsem tuto akci zažil i já, už jako aktivní člen týmu. Závodní auta mne odjakživa zajímala, především jejich aerodynamika. A tak, když sem přišel k formuli, hned se mě kluci zeptali, jestli bych měl zájem vstoupit do týmu a pozvali mě na náborovou prezentaci. Říkal jsem si, proč ne? Naberu nějaké zkušenosti a snad se i něco naučím. Po náborové prezentaci proběhl čtyřtýdenní trainee program, během kterého byli nováčci postupně za
22. září 2016Jaroslav ListPro všechny, kteří ještě neznají EBEC, připomenu, že se jedná o každoroční soutěž pro studenty technických vysokých škol z celé Evropy. Soutěž je organizovaná studentskou organizací BEST. Spolu s kolegy z týmu 42 Janem Fabigem, Miroslavem Rebejem a Tomášem Kroutilem jsme po předchozích dílčích vítězstvích vybojovali v absolutním finále druhé místo v konkurenci 15 evropských zemí v kategorii Team design. Finálové kolo inženýrského klání se odehrávalo prvních deset srpnových dní v srbském Bělehradě. Sjeli se tam týmy například z Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Litvy, Maďarska, Portugalska nebo Rakouska. Celkem 120 účastníků soutěže ve dvou kategoriích. Prvního srpna jsme doletěli na mezinárodní letiště Nikoly Tesly v Bělehradě. Při jízdě na univerzitní koleje jsme si prohlédli celé hlavní město, které nás popravdě hned neoslovilo. Bělehrad – velkoměsto s bohatou tisíciletou historií, založené na soutoku řek Dunaje a Sávy. Dnes vás přivítá panoramatem panelákového sídliště v s
12. září 2016Václav HavlíčekV květnu mi tady na blogu vyšel článek o tom, že se chystám studovat v USA. Uběhlo několik měsíců a hlásím, že se to fakt děje! A jaký to teda je? Jiný. To je sice dost neurčitej, ale zároveň nejvýstižnější popis. Když jsem se hlásil, říkali mi, ať počítám s tím, že vysoká v USA je spíš jako naše střední. No, nevěřil jsem tomu. MĚLI PRAVDU! {{foto|1.jpg|775}} Pořád jsou tu nějaký úkoly. Tím myslím opravdu každej týden v každým předmětu, klidně několik stran příkladů, který sice nejsou tak těžký (někdy jsou), ale stejně nad tím strávím X hodin, protože je to prostě hodně věcí. Učitelé vysvětlujou dopodrobna, všechno několikrát zopakujou. Jo, na jednu stranu dobrý, na druhou stranu... K čemu vám je, že jste to pochopili, když to pochopili i všichni ostatní a tím pádem to nemůžete vysvětlit výměnou třeba za řešení toho úkolu? {{foto|2.jpg|350|right}} JEDNOTKY. Jo, USA je poslední země na světě, která používá libry, palce, stopy a pár dalších nesmyslných jednotek. Jako třeba reyn, co
Strana 1/3123»