Zápisník

25. záříVáclav HavlíčekBudík na 6:00. Každej den. Vstanu, hodím vločky do mlíka, dám si sprchu. Vyčistím zuby, vločky v mlíku jdou na pánev a vedle se vaří voda na čaj. Zní to možná jako nějaká expedice na severní pól nebo do džungle na rovníku (i když tam bych si asi nevařil čaj), ale ve skutečnosti jde o letní stáž v džungli trubek, tanků a ventilů, totiž v továrně na Jar, Lenor a prací prášky. Jak jsem se tam dostal? Když jsem skládal tým na inženýrskou soutěž EBEC, kterou každej rok pořádá studentská organizace BEST (a opravdu jsou BEST, za mě nekonečně palců nahoru), nevěděli jsme moc, do čeho jdeme. Podařilo se nám bez větších problémů projít internetovým kolem, který fungovalo i jako skvělej teambuilding, a ocitli jsme se v kole fakultním. Tam nás potkalo lehké nedorozumění s porotou, ale druhý místo není zas taková ostuda. Šli jsme dál, to bylo hlavní. No a finále. Mám ve svým životě málo dnů, kdy bych noc předtím spal 10 hodin, a stejně byl v 6 večer smrtelně unavenej. Finálový kolo EBECU mezi ně p
29. srpnaOto JanoušekPřevrácený vrak auta, vojenský Landrover a dron v oblacích přitáhly ve čtvrtek 16. srpna 2018 pozornost obyvatel Králova Pole, kteří procházeli oddechovým parkem v blízkosti FEKTu. Tým vědců zde testoval čtyřkolového robota, který je určený k vyhledání zdrojů nebezpečného ionizujícího záření. Tentokrát na zodpovědný úkol nebyl robot sám. Pomáhal mu dron, který o pár chvilek dříve nasnímal terén a poslal robotovi přesnou mapu oblasti, včetně překážek a přibližného rozložení intenzity ionizujícího záření.{{foto|dsc_0242.jpg|775}}{{foto|dsc_0056.jpg|775}}{{foto|dsc_0228.jpg|775}}{{foto|dsc_0095.jpg|775}}{{foto|dsc_0181.jpg|775}}{{foto|dsc_0143.jpg|775}}{{foto|dsc_0025.jpg|775}}{{foto|dsc_0069.jpg|775}} {{foto|dsc_0005.jpg|775}}
10. červnaRadana KolčavováV létě se dá chytat bronz různě. Třeba když vyhrajete třetí místo v soutěži Fénix Content Marketing v kategorii blogů. Právě totiž čtete podle odborné poroty třetí nejlepší blog! ZVUT.cz předběhl jen blog komerční společnosti zaměřené na gastronomii, druhé místo se porota rozhodla neudělit. Myslím, že na veřejnou vysokou školu, nejen na Brno, „hodně dobrý“. A tak jsem si, coby editorka, říkala, že byste třeba chtěli vědět, jak se píše takový ZVUT. {{foto|fenix.jpg|300|left}}Jako editorka primárně hledám tipy na články. Některé objevím na sociálních sítích, na webu fakult, v médiích a jindy se ozvou přímo dotyční akademici nebo jejich kolegové z ústavu, že získali nějakou cenu, nebo znají někoho šikovného. Cesty informací jsou nevyzpytatelné. Dokonce třeba jen sedím na chodbě některé z fakult a najednou slyším, že někdo z kolemjdoucích zmínil nedávné ocenění v soutěži. I tak málo stačí. Tipy na hezká témata shromažďuji a jednou za dva týdny je pak na redakční poradě předávám redaktorká
13. dubnaOto JanoušekRektor VUT Petr Štěpánek při pohledu do budoucnosti konstatuje, že téměř 65% stávajících studentů základních škol bude v budoucnu pracovat na pozicích, které v tomto okamžiku ještě neexistují. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií proto akceleruje profesní úspěch budoucích techniků už nyní. Na Ústavu biomedicínského inženýrství vtáhla žáky do atraktivního světa biomedicíny.{{foto|dsc_0080.JPG|775}}{{foto|dsc_0153.JPG|775}}{{foto|dsc_0107.JPG|775}}{{foto|dsc_0117.JPG|775}}{{foto|dsc_0195.JPG|775}}{{foto|dsc_0132.JPG|775}}{{foto|dsc_0249.JPG|775}}{{foto|dsc_0171.JPG|775}}
9. dubnaOndřej Švirák196 dní na cestách, 40 přeletů letadlem a 42 procestovaných států. Podařilo se mi zrealizovat 26 ultramaratonů ve 26 různých státech na 6 světadílech během jednoho roku, čímž jsem stanovil český (a neoficiální světový) rekord.Začalo to celkem nevinně, když jsem si chtěl před začátkem „dospěláckého života“ užít co nejvíce cestovatelských zážitků. Uvědomil jsem si, že jakmile jednou nastoupím do zaměstnání, bude výrazně náročnější vypadnout na delší dobu do ciziny. V listopadu 2016 tomu byl necelý rok, co jsem si přivydělával jako horský guide pro Expedition club a současně studoval poslední ročník Ústavu soudního inženýrství. Řekl jsem si, že bych si chtěl pro rok 2017 naplánovat co možná nejvíce výprav a od státnic (půlka června) se až do konce roku živit jen průvodcováním. Vypsal jsem si 13 výprav do různých destinací a při pohledu do kalendáře mě mrzelo, že se připravím o podstatnou část běžecké sezony. Uvědomil jsem si, že by šlo cestování spojit s nějakou vlastní běžeckou výzvou a
20. březnaVáclav Kundera„Slečno, musíte do toho hodu dát víc síly!“ nebo „Pane kolego, přihrajte!“ tohle jste asi v tělocviku na VUT nikdy neslyšeli. Teda alespoň ode mě ne. Bylo by to jednodušší, protože za semestr bych si měl zapamatovat asi tak dvě stě jmen. Pár studentů si pamatuji, pár si pamatuje mě. A to je dobrá výchozí pozice. Půlka semestru je za námi. Záměrně používám množné číslo, protože semestr se nepůlí jen pro studenty, ale i pro nás, vyučující. Pro nás to ale není tak velký důvod k bujarým oslavám. Vlastně pro mnoho studentů také ne. Když na ně vyrukuji s touto informací na začátku hodiny v šestém týdnu, můžu číst v některých tvářích mírné zděšení a obavy. A to jejich výkony neznámkuji! Pondělní ráno šestého výukového týdne je den jako každý jiný, ale malé rozdíly tu přeci jen jsou. Půlení semestru vyučující pozná snadno. Docházka už není tak ohromující jako na začátku semestru a při čtení z prezenčních archů se ozvou tak dvě třetiny jmenovaných. Jsou už vidět také menší změny. Basketbalové
30. prosince 2017Petr ŠtěpánekTak nám skončily vánoční svátky. Užili jsme si rodin, přátel, známých a snad si trochu i odpočinuli. Nyní se blíží nový rok, tak bilancujeme, co jsme nestihli a plánujeme, co uděláme. Někde jsem četl, že se 80 % předsevzetí a plánů nenaplní. Co tedy s tím? Mít, či nemít předsevzetí a přání? Když jsem kandidoval do dalšího funkčního období rektora VUT, sám jsem si musel stanovit nějaké cíle, resp. je formulovat (to by tak nevadilo), ale i zveřejnit určitá předsevzetí (a to už je daleko horší). Někdy se tomu říká volební program, někdy jsou to prosté plány, na co se v příštích letech více zaměřit. Osobně jsem si vybral následující kapitoly: Internacionalizace. Věřím, že VUT není a nikdy nebude školou regionálního významu. Coby největší technická univerzita v ČR máme Evropě a světu co nabídnout. V následujících čtyřech letech bych tedy chtěl více zapracovat na mezinárodním renomé naší školy. Potenciál na to totiž máme. Projektová podpora. Často slýchávám, že jde o bolavou patu naší šk
4. prosince 2017Petr ŠtěpánekChtělo by se mi rovnou napsat Vše nejlepší v roce 2018, ale pojďme se nejprve podívat, co VUT vlastně v příštím roce čeká a zda to opravdu bude jen to nejlepší. Předně: v příštím roce, nejlépe v jeho první polovině, by VUT mělo podat žádost o institucionální akreditaci. Pro studenty možná na první pohled nezajímavá věc, ale pro administrativní pracovníky rektorátu i fakult náročná změna související s novelou vysokoškolského zákona. Pokud se nám podaří tuto institucionální akreditaci získat, budeme si moci sami schvalovat jednotlivé studijní programy. Tato svoboda ale bude vykoupena stohy papírů a tím, že VUT bude vlastně fungovat jako malá akreditační agentura. Četbu všech těch zpráv, metodik, evidencí, popisů učeben a jejich technického vybavení, přehledů a tabulek rozhodně nepřeji ani největšímu nepříteli. Ale i to je vysoké školství u nás. A výčet pokračuje: V příštím roce budeme usilovat také o institucionální evaluaci od Evropské asociace univerzit (anglická zkratka EUA). Ta hodn
19. října 2017Oto JanoušekNoc vědců fascinovala stovky návštěvníků. V expozici Ústavu biomedicínského inženýrství si návštěvníci vyzkoušeli pocity vozíčkářů při rehabilitaci ve vertikalizátoru, zatančili si s partnerem na tlakové plošině vizualizující nášlap bosé nohy a na speciálním kole pořádně šlápli do pedálů – ale nikoliv nohama, nýbrž rukama.{{foto|1.jpg|775}}{{foto|2.jpg|775}} {{foto|3.jpg|775}}{{foto|4.jpg|775}} {{foto|5.jpg|775}}{{foto|6.jpg|775}}{{foto|7.jpg|775}}
11. července 2017Radana KolčavováJestli si myslíte, že se tu dočtete turistické tipy z návštěvy německého Mannheimu, tak to shrnu v úvodu: nic tam není. Respektive je tam jedna historická vodárenská věž, ale kvůli tomu jsme 700 kilometrů fakt nejely. Na přelomu června a července mělo toto město hostit další ročník tradiční konference EUPRIO, kam se sjíždí PR a marketingoví pracovníci z evropských univerzit. Letos to byl už 29. ročník, takže celkem zavedená akce. Ale pro nás v něčem nová. Letos poprvé jsme se hecly a přihlásily do soutěže EUPRIO Award naši náborovou kampaň Sem patřím, která cílí na přilákání žen ke studiu technických oborů. Jak se ukázalo z reakcí účastníků, téma nedostatku žen v technice vnímají skoro všechny technicky zaměřené vysoké školy v Evropě a stojí před stejným problémem: Jak ženy přilákat ke studiu technických oborů, aby kampaň nevyznívala jako feministické naříkání, že za všechno můžou muži, a zároveň, aby oslovila cílovku: středoškolačky. Let´s face it: na letáčcích a plakátech na střední
8. června 2017Petr ŠtěpánekVážené studentky a studenti, kolegyně a kolegové, blíží se pomalu konec akademického roku, který si troufám označit jako nejkomplikovanější a nejsložitější, jaký jsem za posledních patnáct let na VUT zažil. Je to způsobeno tím, že vloni vstoupil v platnost Zákon o vysokých školách, který celou řadu věcí, na které jsme byli zvyklí, změnil. Ať se již jedná o zavedení správního řízení do přijímacího řízení a dalších procesů na vysokých školách, nebo nutnost změny vnitřních předpisů školy a jejich registraci na MŠMT, případně i o zcela nové pojetí akreditací studijních programů a zavedení institucionální akreditace. To vše od nás vyžadovalo zvýšené pracovní úsilí. A nemyslím tím jen management fakult a školy, ale také akademické senáty fakult i školy a celou akademickou obec. Prostě jsme si to zatím dost odedřeli a ještě si to odpracujeme... Nezbývá mi, než opravdu z celého srdce poděkovat všem, kteří se těchto činností zúčastnili, neboť alespoň z úrovně naší školy se práce pomalu chýlí
25. května 2017Pneumobil Racing Team BrnoKaždý rok pořádá firma Aventics v maďarském městě Eger závody pneumobilů, kterých se vždy účastní přes tři desítky týmů z celé Evropy. Pneumobil racing team Brno, jako jediný zástupce z České republiky, se těchto závodů pravidelně účastnil se svými vozy Blowfish a Whirlwind, které se každý rok upravovaly – bohužel bez výraznějších úspěchů. Na letošní závody jsme se ale rozhodli vyzbrojit zbrusu novým vozidlem Javelin, jehož vývoj započal v polovině září minulého roku. V plánu bylo postavit auto, které bude schopné umístit se na horních příčkách. Podkladem byly zkušenosti z předchozích let. Zmapovali jsme konkurenci a rozebrali slabá místa starších vozů. Ze začátku jsme si rozdělili úkoly a začali postupně krok po kroku navrhovat nové vozidlo. Jedna část týmu měla na starost pneumatický pohon, druhá návrh rámu a podvozku a třetí část fundraising, propagaci týmu a komunikaci se sponzory. Po prvotním návrhu monopostu přišel čas na pevnostní simulace a MKP analýzy. Také díky důkladným ana
3. dubna 2017Ondřej ŠvirákOd chvíle, co mi moji rodiče přestali utírat zadek uplynula už hezká řádka let a zhruba v té době se začala formovat má dobrodružná povaha. Taťkova knihovna představovala desítky mrazivých dobrodružství od všech těch Messnerů, Habelerů, Kukuczků a Simpsonů (Joe-ů, nikoliv Homerů :) I přes to, že jsem ještě neuměl číst, fascinovaly mě černobílé fotografie nepochopitelně obrovských kopců a sníval jsem o tom, že někdy okusím alespoň zlomek z toho, co prožívají tihle páni horolezci. S postupem času jsem se pak čím dál více začal dostávat do hor a uvědomoval si, jak neskutečně statečné (a sebevražedné činy) mají tihle rytíři nebes na starosti a že raději zůstanu pevnýma nohama na zemi a stane se ze mě horský běžec. Za letošní rok jsem si dal za cíl zdolat 26 ultramaratonů ve 26 státech na 6 světadílech. Kromě studia soudního inženýrství provozuji živnost horského průvodce, která mi v mém počínání výrazně nahrává do karet. Nicméně není jednoduché skloubit cestování, sport, (individuální) s
21. února 2017Václav HavlíčekSobota ráno: sprcha, vyčistit zuby, projít kolem prosluněnýho volejbalovýho hřiště a hurá, snídaně! Dopíjím čaj a už mi píše ségra, jestli teda Skype, nebo ne. Dobíhám na pokoj, zaskypuju se ségrou a zase zpátky do jídelny na oběd. Za chvilku už přijíždí pickup mýho kámoše. Naskakuju a jedeme střílet. Pak ta horší část dne, pár hodin v knihovně nad esejí o kompenzaci pracovních zranění v USA, ale večer jdeme s Honzou do barů hledat pivo co nejpodobnější tomu českýmu, to mi to bohatě vynahradí. {{foto|pole.jpg|775}} No dobře. Jsou i dny kdy se musím učit od rána do večera. Každopádně od srpna až do května jsem v Nebrasce, uprostřed USA, a tady je pár informací, jak to tady funguje, a jak se sem taky dostat: Já jsem se sem dostal přes Paul Robitschek´s Scholarschip, což je stipendium, který mi pokrylo všechny náklady. Od zpáteční letenky přes ubytování a jídlo, až po školný. Dokonce je tu příspěvek na učebnice! (Ty jsou tu trochu dražší, kamarád dal za jednu 6 tisíc.) Všechno o čem bud
9. ledna 2017Ondřej Švirák„…dvě kila osmdesát pět, vezmete si ho?“ tážu se prokřehlým hlasem pána v zimním kabátu a do toho přidržuji mrskajícího se šupináče. „Jasně, picnout a zabalit, prosím,“ oznamuje mi nonšalantně postarší muž a já se snažím rozbít uspěchanou předvánoční atmosféru primitivním vtipem: „A přejete si k tomu kaprovi tatarku nebo kečup?“ Po celodenní šichtě mám prokřehlé ruce na kost a při odbavení posledního zákazníka sleduji své dva kamarády Kšandyho s Poldíkem, jak porcují čtyřkilového macka. Zajímalo by mě, kolik kaprožroutů by na ně tipovalo úspěšné dokončení právnické fakulty nebo fakt, že jsou nejmladšími Čechy, kteří kdy stáli na vrcholu osmitisícovky? A vůbec… Kolik lidí by řeklo o mně, že pod tím bezdomoveckým frakem se skrývá student Ústavu soudního inženýrství, který se během jednoho roku pokusí uběhnout 26 ultramaratonů ve 26 státech na 6 kontinentech? „Začal jsem u sebe pozorovat syndromy patologického sráčství a toto je forma, jak před tím kličkuju,“ rozplývám se nad literárním
Strana 1/41234»