Lidé

13. března 2020

Nebavilo by mě sedět u počítače a programovat. Mám rád kontakt s pacientem, říká autor unikátního katetru a odborník na srdeční elektrofyziologii

Biomedicínský inženýr David Pospíšil dnes vede tým odborníků ve FN Brno | Autor: archiv Davida Pospíšila
Spojení elektrotechniky a medicíny se ukázalo v případě Davida Pospíšila jako šťastná volba. Už při studiu Biomedicínského inženýrství na FEKT VUT ho zaujalo srdce a oblast kardiologie. Dnes ho pacienti potkávají na sálech Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno, kde jako atestovaný klinický inženýr vede tým osmi inženýrů. Kromě toho se věnuje popularizaci tématu technické kardiologie, stojí před obhajobou doktorátu v oblasti kardiologie a při své stáži ve Spojených státech se podílel na vývoji katetru, který by v budoucnu mohl zásadně ovlivnit ablační léčbu srdečních arytmií.

Lidé se srdečními vadami či nejrůznějšími onemocněními oběhového systému se v nemocnicích stále častěji potkávají s biomedicínskými inženýry. Alespoň ve Fakultní nemocnici Brno totiž roste tým odborníků, kteří umí poradit ve volbě správného stimulátoru, defibrilátoru či jiné podpůrné technologie. Spolupracují také při invazivních výkonech, kdy dohlíží na správné zavedení zařízení i jeho nastavení.

Rozvoj týmu biomedicínských inženýrů má na starosti absolvent FEKT VUT David Pospíšil. „Původně jsem šel na elektro, protože můj otec je v oboru. Během bakalářského studia jsem si ale zapsal volitelné předměty z Ústavu biomedicínského inženýrství. Velmi mě spojení s medicínou zajímalo a bavilo. Na to jít studovat medicínu už bylo pozdě a biomedicína se tak ukázala jako zajímavé řešení,“ popsal své začátky Pospíšil. Diplomovou práci věnoval EKG, začal docházet na praxi do FN Brno, a nakonec tam zůstal i na doktorské studium.

V letošním roce se po sedmi letech působení na Interní kardiologické klinice stal vedoucím biomedicínského týmu. „Právě v kardiologii je biomedicínský inženýr velmi platný, protože je zde hodně techniky. Navíc je to práce s elektřinou, signály. Úzce spolupracujeme s lékaři a podílíme se na samotných operacích. Nově u nás začínáme rozvíjet například i oblast echokardiografie nebo ambulantní kontroly,“ přiblížil David Pospíšil. Pacienti se tak v budoucnu v ordinacích častěji potkají s inženýry, kteří budou sledovat nastavení a výkon voperovaných přístrojů. „Za sedm let, co pracuji v nemocnici, je vidět, že se obor dynamicky vyvíjí. Navíc náš současný přednosta je průkopník v České republice a vybudoval tady centrum intervenční kardiologie, takže zdejší zázemí je opravdu pokrokové,“ dodal Pospíšil.

Davida Pospíšila na oboru baví zejména spojení technologií a medicíny s dopadem na konkrétní lidi. „Já jsem rád, že nemusím sedět u počítače a něco programovat. Můžu se při práci potkávat s pacienty, pomoct jim a posouvat dál možnosti medicíny,“ potvrdil Pospíšil. Zásadní dopad na léčbu pacientů by mohl mít i katetr, na jehož vývoji se podílel při své nedávné stáži na The George Washington University ve Spojených státech.

Zde pod vedením světově uznávaného odborníka Igora Efimova pracoval na katetru pro diagnostiku a terapii srdečních arytmií. Povedlo se mu navrhnout řešení, které se nakonec univerzita rozhodla patentovat. „Profesor Efimov si mě všiml při jiném společném projektu, kdy jsem měl za Pracoviště invazivní a intervenční elektrofyziologie IKK FN Brno na starosti technické otázky výzkumu zaměřeného na nízkoenergetickou stimulaci srdečních síní. Zjistil, že v rámci svého doktorátu se věnuji oblasti elektrofyziologie srdečních komor. A nakonec mě pozval na stáž do své laboratoře,“ přiblížil Pospíšil.

Podle Davida Pospíšila je elektro kardiologii velmi blízké | Autor: archiv Davida Pospíšila
Katetr, který v Americe vyvinul, rapidně zkrátí dobu výkonu. Po jeho zavedení se během pár srdečních stahů zmapují signály z oblasti, kterých se katetr dotýká. Pokud lékaři objeví příčinu arytmie, mohou ihned přistoupit k cílenému radiofrekvenčnímu odstranění. „Problém je, že v komoře je jediný výtok krve, který nesmíme ucpat. Jinak bychom zastavili oběh. Nový typ katetru celý výkon zrychluje. Navíc se v komoře rozvine, přitiskne na stěny, ale uvnitř je dutý, takže krev může proudit dál,“ přiblížil zjednodušeně hlavní výhody Pospíšil.

Přesto je podle něj zejména v oblasti srdeční resynchronizační léčby, které se věnuje nejvíce, ještě řada nezodpovězených otázek. „Máme určité procento pacientů, kteří na léčbu nereagují. A nevíme, zda je to otázka nastavení zařízení, časování, umístění elektrody. Nebo zcela jiných vlivů, které ještě neznáme,“ uvedl Pospíšil.

Kromě toho věnuje ve volných chvílích velké úsilí popularizaci a rozvoji celého oboru a vnímání biomedicínských inženýrů v lékařské komunitě. „Chci, abychom víc ukazovali, co děláme. Aby byl obor vnímaný pozitivně nejen mezi našimi kolegy z nemocnic, ale obecně mezi lékaři,“ potvrdil David Pospíšil. Snaží se také rozvíjet své budoucí nástupce a externě přednáší na Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT. „A je vidět, že když si člověk téma nachystá, studentům se věnuje, ukáže jim tu práci, tak je to skutečně zajímá,“ uzavírá Pospíšil s vírou, že se v řadách dnešních studentů skrývají šikovní budoucí kolegové.

(zep)

Témata

Související články:
Parkinsonovu nemoc pomůže odhalit i řeč nebo písmo
Na elektrofakultě vyvíjejí aplikace pro vesmír
Odborníci z FEKT VUT se podíleli na přístroji umožňujícím testovat reakce implantátů na magnetickou rezonanci
Lisování hroznů pomocí elektrického výboje? Proděkan FEKT umí propojit elektrotechniku a lásku k vinařství
Gabriela Petrovičová: Univerzity si uvědomují důležitost zázemí pro rodiče s dětmi