Lidé

28. října 2022

Krása proudění je všude kolem nás, říká @HydromechanikaVUT

Ilustrační foto | Autor: Pixabay
Přehrady, mraky, letouny, zvířata, vlny… To je jen krátký výčet témat, na kterých výzkumník a pedagog Pavel Rudolf ilustruje krásy hydromechaniky. Jeho popularizační profil na Facebooku má přes sedm a půl tisíce sledujících. Jsou mezi nimi studenti, absolventi, ale i lidé, kteří nemají s VUT nic společného, prostě je fascinuje příroda. Jak se stalo, že si milovník nestabilit vybudoval tak stabilní fanouškovskou základnu?

Proč jste se vůbec rozhodl založit popularizační profil na Facebooku?

Před pár lety jsem si všiml, že na síti začaly vznikat popularizační stránky. Jendu z prvních na Fakultě strojního inženýrství měl myslím profesor Josef Štětina (jde o velmi populární stránku Termomechanika, pozn. red). To mě inspirovalo. Studenti byli v té době už hodně online, tak jsem si říkal, proč tímto směrem nedoplnit výuku? Neměl jsem ambice dávat tam těžkou vědu a rovnice, spíš je nadchnout, aby měli zájem dohledat si informace sami. Proto jsem se od začátku soustředil na zajímavosti.

Pavel Rudolf v laboratoři | Autor: facebooková stránka Odboru fluidního inženýrství
Vy ale často neukazujete jen tekutiny. Míváte tam mraky, stíhačky,…

Mechanika tekutin je všude kolem nás, což mi dává velkou výhodu. Můžu ukazovat věci, které vídáme každý den, třeba cestou do školy, když jsou na nebi hezky tvarované mraky. Například jeden konkrétní tvar vzniká tak, že na obloze jsou dvě protisměrná proudění větru, čímž vzniká takzvaná Kelvin–Helmholtzova nestabilita, která na mracích vytváří kudrlinky. A toto má spoustu dalších implikací včetně technických, protože podobné jevy nám vznikají i ve vodních turbínách, kde jsou ale naopak nežádoucí. Nicméně ty koncepty jsou všude kolem nás, jde jenom o to spojit si jevy v přírodě se stroji a technologiemi obecně.

Dobrá, ale vy jste měl v jednom příspěvku i „proudění“ stáda ovcí do ohrady. Pořád se bavíme o mechanice tekutin?

V podstatě jde také o proudění částic. Rovnice, kterými popisujeme proudění, jsou velmi podobné rovnicím, které byste dostali například při pozorování proudění aut v křižovatce. Podobně je to i s těmi ovcemi, zákonitosti mechaniky jsou stále stejné.

Vy postujete poměrně často, a to už řadu let. Kde berete inspiraci?

Čtu, dívám se, občas mě něco napadne a hlavně se nechávám inspirovat jinými popularizátory. Dnes už mi taky hodně lidí posílá třeba zajímavá videa, anebo – a to mne těší dvojnásob – něco, co sami vyfotili: například že si cestou z kolejí všimli zajímavých mraků, nebo někde na výletě vyfotili v potoce hezké víry.

Stává se vám, že při výuce student řekne: „To znám, to jsem viděl na Facebooku“?

Spíš mi chodily dotazy, jestli ke zkoušce stačí to, co je na Facebooku :)

A stačí?

Ne, samozřejmě nestačí.

Máte každopádně obdivuhodně velké publikum. Přes sedm a půl tisíce sledujících není o moc méně, než má celofakultní stránka.

Je pravda, že když začne semestr, v němž vyučuji Hydromechaniku, vidím, jak mi sledující přibývají. A sleduje mě i poměrně hodně absolventů. Zhruba před čtyřmi lety jsem si ale všiml zlomu, kdy mne začalo sledovat dost lidí, kteří nemají s VUT na první pohled nic společného, prostě je zajímá věda a příroda. Z ohlasů bych dnes řekl, že je to téměř polovina mého publika. Hodně z nich mi i píše: „To je škoda, že jsem nevěděl, že se dá tohle studovat na VUT“. Dokud bude stránka plnit tento popularizační účel a ukazovat krásy mechaniky proudění a probouzet v lidech zájem o tuto oblast, budu spokojený.

Pavel Rudolf byl v září hostem popularizační série Science ON

Nedá se nezeptat, kolik vás správa profilu stojí času?

Překvapivě hodně. Není snadné zhustit zajímavou informaci do několika vět, navíc tak, aby byl příspěvek atraktivní. Někdy si musím téma i dostudovat a pořádně je pochopit, protože k příspěvkům bývají i dotazy, na které se snažím odpovídat. Navíc nikdy nekopíruji jen tak cizí obsah. Když se inspiruji, většinou pouze tématem, ke kterému pak tvořím obsah vlastní. Příspěvky zveřejňuji, jak mi to časové možnosti dovolí, ale snažím se, aby v týdnu po přednášce vždy následovalo nějaké téma, které přednášku doplňuje nebo rozvíjí. A samozřejmě se snažím neopakovat, ideálně co příspěvek, to originál.

Který typ příspěvků je nejúspěšnější?

To úplně neumím říct, ale já mám nejraději věci, kdy se člověk setkává se mechanikou tekutin v každodenním životě. Třeba zmíněné mraky. Nebo to, co máte v kuchyni, jako nenewtonovské kapaliny typu med, těsto, vajíčka. Prostě věci, na které si může každý sáhnout.

Ukázka příspěvku na facebookové stránce @HydromechanikaVUT
Neuvažoval jste o expanzi na další sítě? Přeci jen Facebook pomalu vychází z módy.

Tohle téma hodně řeším. Moje děti mi říkají, že jsem boomer, že dělám Facebook. Zatím ho táhnu dál, protože už s ním umím pracovat a dokud tolik lidí zajímá, byla by škoda přestat. Od loňska mám ale skupinu doktorandů, kteří se starají o Instagram.

Jaké jevy z hydromechaniky máte vy sám nejraději?

Nestability. Zmíněnou Kelvin–Helmholtzovu nestabilitu nebo Kármánovu vírovou stezku, to jsou mí favorité. Mám o nich na Facebooku i spoustu příspěvků. A vždycky mi udělá radost, když mi někdo pošle svůj obrázek, kde je zachytil.

(ivu)

Témata

Související články:
Jazyky a aktivita vynesly studentovi stipendium 4 000 dolarů. Čeká ho dobrovolnická práce
Miroslav Kolíbal získal medaili za nadstavbu elektronového mikroskopu
Martin Šula: Nemusím pracovat pro to, abych vydělal peníze. Pracuju pro to, abych sám sobě něco dokázal
Na začátku je vždycky tužka a papír, říká držitel Red Dot Design Martin Tvarůžek
Češi rizika podceňují. V práci i v životě, myslí si oceněný Lacko z FSI