Zápisník

14. prosince 2022Dominik KlementBude tomu přibližně rok, co jsem na pražském letišti nastoupil do letadla směr Nebraska. Cesta jako taková však začala už dlouho předtím. Už od prvního ročníku jsem věděl, že chci během studia vycestovat, ideálně do Švýcarska, Německa nebo Ameriky. A právě do USA se mi podařilo dostat.V lednu jsem se dozvěděl o Paul Robitschek Stipendiu, které umožňuje pár českým a slovenským studentům vycestovat do Ameriky na University of Nebraska-Lincoln (UNL) v Nebrasce na dva semestry. Stipendium hradí veškeré náklady včetně letenek, ubytování a stravy a je určeno pouze pro české a slovenské studenty. Je totiž placeno z fondu Paula Robitscheka, českého emigranta židovského původu, který za druhé světové války utekl do Ameriky. Tam se mu dařilo, zbohatl, a aby dal příležitost dalším Čechům a Slovákům studovat tam, kde se jemu podařilo uspět, věnoval své jmění univerzitě v Nebrasce. {{foto|IMG_2977o_2.jpg|775}}Pokud chcete získat stipendium, musíte přihlášku poslat začátkem března. Je určitě dobré
7. dubna 2021Lukáš PodešvaUž je to rok, co jsem v rámci doktorského studia absolvoval zahraniční stáž na Kyiv National Economic University. Na Ukrajině jsem do té doby nebyl a byla to výborná příležitost, jak navázat na již probíhající spolupráci v oblasti vědy a výzkumu mezi touto kyjevskou univerzitou a Fakultou podnikatelskou VUT v Brně, respektive Ústavem informatiky. Mé dočasné působení na tamním Ústavu počítačové matematiky a informační bezpečnosti velmi pomohlo se směřováním výzkumu, kterým se zabývám v rámci své disertační práci – ekonomika informační bezpečnosti, a to především analýzou investic do kybernetické a informační bezpečnosti firem. Tato nevšední zkušenost mi byla umožněna díky programu Erasmus a jsem velmi rád, že se mohu touto formou podělit o své zážitky. {{foto|1__Kyjev_National_Economic_University.JPG|350|left}}Zdá se to tak dávno, když jsem začátkem ledna 2020 odlétal z vídeňského letiště. Koronavirus ještě nikoho neznepokojoval a já byl nadšen z dalšího zahraničního dobrodružství. Let
13. února 2020Michal JurkoLeden vždycky patřil k mým oblíbenějším měsícům hlavně proto, že se nesl ve znamení hor a lyžování. Mám ho rád pořád stejně, jen bohužel zimní radovánky vystřídaly spíš ty školní. I letos jsem lyžování musel vyměnit za listování, ale stejně se mi podařilo si aspoň trochu užít hory na víkendovém tripu do Salzburgu. Mezi psaním diplomky, dokončováním zkoušek a vším ostatním byla nabídka od spolužáka, který je v Salzburgu na Erasmu, doslova vysvobozením z nudné reality. A že jsme všichni v partě (stejně jako asi každý student) milovníci low-cost cestování, stačilo sehnat auto, spacáky a jelo se. Čtyři hodiny cesty a najednou jsme byli v jiném světě. Všude hory, občas nějaké jezero a rovná dálnice, zkrátka země zaslíbená. Po přivítání s Romanem, který na nás v Salzburgu čekal, jsme měli chvilku na úžas z rakouských studentských kolejí a hned jsme vyrazili na první průzkumnou misi s cílem Gaisberg, což je kopec nad Salzburgem s výhledem na město. Nebyl čas ztrácet drahocenné minuty, a tak
27. ledna 2020Tomáš SkřivánekV letním semestru čtvrtého ročníku jsem na vlastní kůži poznal, proč je Erasmus+ tak skvělou příležitostí, jak si obohatit studium o nezapomenutelné zážitky. Příchod jara a postupné mizení sněhu z vrcholků přilehlých hor jsem měl možnost sledovat a prožít v nádherném rakouském Salzburgu. Myšlenka vyjet se mi proháněla hlavou už delší dobu, ale pořád jsem rozhodnutí odkládal kvůli papírování a určitému pohodlí, které musí člověk obětovat. To však zpětně nebylo vůbec tak hrozné, jak jsem si představoval. Stačilo podat přihlášku, vyplnit pár formulářů, zajistit si ubytování a v mém případě poslat škole portfolio s motivačním dopisem. Zanedlouho jsem už seděl ve vlaku směr Salzburg se vzrušujícím pocitem, že mě čeká něco úplně nového. A taky že čekalo. Hned první týden jsem při Welcome Week poznal spoustu nových lidí (Erasmáků) ze všech koutů světa. Bylo fascinující pozorovat na jednom místě tak odlišné kultury současně i s tou místní. Okusit jejich zvyky, zkusit se učit jejich jazyk, či
6. ledna 2020Ondřej HanousekPracovní stáž ve Vietnamu ve společnosti Vo Trong Nghia (VTN) mi dala neuvěřitelně mnoho zkušeností. Absolutně odlišný životní styl a klima Vietnamu znamenají, že tu mají i naprosto jiný přístup k navrhování budov, ať už se bavíme o používaném tvarosloví, dispozicích nebo použitých materiálech. Specializací firmy VTN je ekologická architektura, kde je používán jako hlavní materiál bambus. Firma se dále specializuje na budovy, kde sice tvoří hlavní konstrukci beton, ale do budovy jsou zakomponované rostliny a příroda takovým způsobem, že stavba dokonale splývá s okolním prostředím, případně obohacuje město o zeleň. Hlavní náplní mojí práce bylo tvoření modelů, což mě velice bavilo, protože se jednalo v drtivé většině případů o bambusové stavby. I samotné modely se staví z opravdového bambusu, většinou v měřítku 1:20 (přesné konstrukční modely, které používají i dělníci na stavbě, aby se v konstrukci lépe orientovali) a 1:50 (prezentační modely pro klienty, do soutěží atd.). Součástí mé
12. prosince 2019Michal JurkoÁno, po mojom rozhodnutí, ísť na Erasmus do POĽSKA, bola táto reakcia úplne bežná. Nasledovalo: „To si si nemohol vybrať niečo LEPŠIE? Ako napríklad Španielsko, Taliansko, niekde , kde je to ZAUJÍMAVEJŠIE?“ Tieto a mnoho iných nezmyselných otázok sa na mňa valilo zo všetkých strán. Poznáte ten pocit kedy ste o niečom presvedčený, ba dokonca ste si tým istý a nikto vám to nedokáže vyvrátiť? Že tomu jednoducho veríte a nič iné neprichádza do úvahy? Presne tento „mindset“ som vlastnil a jednoducho som veril, že to bude môj najlepší polrok v živote. Výsledok? Neviem si predstaviť LEPŠIU a ZAUJÍMAVEJŠIU destináciu pre môj študijný pobyt ako práve POĽSKO, konkrétne mesto Toruń! Logická otázka z vašej strany by bola: „Prečo?“ V prvom rade musím povedať, že som mal veľké šťastie na ľudí! Či už to boli (spolu)Erasmáci, ESNeri (ktorí organizovali všetko, čo si dokážete predstaviť), profesori na fakulte a vôbec Poliaci. Kamkoľvek sa dostanete, všetci sú veľmi srdeční a nápomocní. O to viac, keď
5. prosince 2019Kateřina KuldaZačalo to nevinně: chtěla jsem získat zkušenosti v oboru, vidět kus světa a zjistit, jak funguje jedna z nejefektivnějších a nejbohatších zemí – Švýcarsko. Jediný háček byl v tom, že jsem neuměla německy. Napsala jsem asi do padesáti architektonických kanceláří v Curychu. Poté mi z více než poloviny přišla odpověď: „Bez němčiny to pro nás nemá smysl.“ Téměř dvacet kanceláří se k dopisu vůbec nevyjádřilo, ale posléze zareagovala jedna společnost, v níž byli připraveni přijmout mne všemi deseti.Podepsali jsme smlouvu a na přelomu června a července 2018 jsem se odstěhovala s nadšením a očekáváním do Švýcarska. Začala jsem pracovat v architektonické kanceláři Fawad Kazi Architekt (www.kazi.ch) v Curychu, kde jsem poznala osoby z celého světa, ochutnala nejrůznější jídla, viděla nejkrásnější hory, vychutnala si nejlepší čokoládu, bála se zvonících krav s rohy, nepochopila tucet německých vtipů, a přesto se jim smála, ale hlavně: hlavně jsem poznala velký kus sebe sama.{{foto|bortlova.jpg|77
28. listopadu 2019Markéta KalivodováOd doby, co jsem se o Erasmu dozvěděla, jsem si byla jistá, že chci jet. Nepřemýšlela jsem moc kam, výběr padl na UiT v Narviku, což byla jedna ze škol doporučených pro můj obor. Žádost o účast na Erasmu jsem měla dávno schválenou, když jsem teprve zjistila, že Narvik je město za polárním kruhem a žije v něm asi 18 000 obyvatel. Taky jsem si uvědomila, že je to vlastně v Norsku, což je jedna z nejdražších zemí světa. Docela mě to znepokojilo, ale během další půl hodiny „googlení“ jsem se ujistila, že je to snad to nejskvělejší místo na zeměkouli, kam bych mohla na půl roku vyjet. Vyrazila jsem tedy vstříc polární noci (první měsíc a půl jsem neviděla slunce), sněhu a ledu. Asi nejvíc mě překvapilo, že během polární noci nemusí být nutně tma. Na začátku ledna sice bylo světlo (rozuměj šero) jen zhruba 4 hodiny denně, kolem poledne, ale tento počet hodin se postupně zvyšoval. Další překvapení mě čekalo ve škole. Zjistila jsem, že nás, studentů, co přijeli na Erasmus do Narviku, je cca