Téma

20. března 2023

Pro vědeckou práci je nezbytné zapojit se do fungující sítě mezinárodních kontaktů

Jozef Krajčovič z Ústavu chemie a technologie ochrany životního prostředí Fakulty chemické VUT se už od studentských let specializuje na organickou chemii a organickou syntézu. Při jeho loňském pobytu na univerzitě v Bari vznikl širší základ mezinárodní spolupráce, která dnes propojuje VUT s italskou a rakouskou univerzitou a má slibnou budoucnost.

Svou práci rozděluje Jozef Krajčovič spravedlivě mezi studenty a výzkum, v posledních letech stále více i v mezinárodním měřítku. Impulzem pro intenzivnější zahraniční spolupráci se vloni stala roční stáž na univerzitě Bari, která se mohla uskutečnit díky projektu mobility MEMOV. „Máme velmi dobré vztahy jak s Univerzitou Johannese Keplera v Linci, tak s italskou Università degli Studi di Bari Aldo Moro. Tam jsem působil ve skupině profesora Gianlucy Farinoly, který je mimo jiné v současnosti i prezidentem Italské chemické společnosti. V tomto kontextu není ani tak důležitá univerzita, ale především společné výzkumné záměry související s aktivitou, kterou řešíme v mé výzkumné skupině i napříč dalšími skupinami na naší fakultě,“ vysvětluje Krajčovič.

Díky možnosti strávit v rámci projektu dostatečně dlouhý čas v Itálii došlo k efektivnímu propojení i se skupinou profesora Serdara Sariciftciho z Lince, který je jedním z nejcitovanějších vědců na poli organické elektroniky. O tom, že se spolupráci zřejmě podařilo dobře nastartovat, svědčí cyklus společných workshopů. „První workshop jsem organizoval během svého pobytu v Bari, kam za mnou přijela celá moje skupina, druhý se uskutečnil v říjnu 2022 v Brně a třetí by se měl konat letos na podzim v Linci,“ upřesňuje vědec a pedagog v jedné osobě.

Obecně řečeno se jeho výzkum zabývá organickou elektronikou. „Pracujeme s organickými materiály, které jsou schopné nést nějakou funkcionalitu. Polymerní materiály na bázi organických molekul se nechovají jako izolanty, jsou to polovodiče. Tento objev získal v roce 2000 Nobelovu cenu a my tuto myšlenku dál rozvíjíme,“ objasňuje výzkumník, který sám už od roku 1997 pracuje na vodivých polymerech. Jak prozrazuje, žhavým tématem je aktuálně bioorganická elektronika. „Tady hrají polovodiče roli senzorů a jsou schopny mimo jiné i monitorovat tělesné funkce člověka. Když se do toho zapojí „smart“ technologie, lze si představit, že by měl lékař informace okamžitě po ruce. Dále pracujeme se systémy, které jsou schopné řešit neurodegenerativní nemoci. Jde o platformy, které dokážou stimulovat mozek – jsou to tištěné systémy, které jsou i biodegradovatelné,“ nastiňuje Krajčovič výzkumné vize.

Italská část výzkumu je z velké části zaměřená na biologické systémy, hlavně na mikrořasy. „Itálie je obklopena mořem a má mnoho univerzit s chemickým a biologickým výzkumem materiálů na špičkové úrovni, takže ta síť je tam velice efektivní. Italové jsou velmi kreativní a pracují na tématech, která u nás nikdy nemůžeme rozvinout, ale díky networku můžeme využívat infrastruktury, které mají ostatní univerzity, a dohromady vytvořit jeden společný tým. Část věcí, které se syntetizují v Bari, se posílá k nám a my dokážeme ty produkty finalizovat a posunout dál, a naopak molekuly z jiných problematik, které připravujeme my, posouváme do Bari, kde se pak finalizují a testují,“ vysvětluje Jozef Krajčovič.

Jeho výzkumná skupina, v níž jsou zapojeni především doktorandi a postdoci, se jako součást Ústavu chemie a technologie ochrany životního prostředí zákonitě věnuje také „zelené chemii“. „Zavádíme inovativní postupy pro snížení množství a toxicity rozpouštědel v organických syntézách nebo bezrozpouštědlové systémy (solvent free). Dalším tématem, které u nás máme dobře otevřeno, je využití organických vysoce výkonných pigmentů pro aplikace v pokročilé fotonice, jako jsou polem řízené tranzistory nebo organické fotovoltaické systémy,“ vypočítává Krajčovič. Jeho skupina využívá přírodou inspirované organické molekuly a různé typy bio-materiálů k produkci originálních „udržitelných“ pokročilých systémů pro bio-senzory, umělé sítnice a podobně. „Naším cílem je vytvořit struktury podobné těm, které se vyskytují běžně v přírodě a mají specifické funkce. Ty můžeme prostřednictvím organické chemie modifikovat a upravovat pro následné technologické aplikace,“ říká Jozef Krajčovič.

Na vědecké práci ho nejvíce baví kreativita a badatelská vášeň provázená radostí z nového poznání. „Skvělou přidanou hodnotou této práce je multidisciplinarita, která umožňuje přesah za běžné horizonty našeho zájmu a také úzké kontakty s širokým týmem odborníků, v němž má každý článek své místo a hraje důležitou roli. Proto je nezbytné disponovat výborně fungující sítí kontaktů napříč celým světem. Zde se nabízí možnosti efektivní spolupráce především pro mladé ambiciózní studenty a vědce, kteří se mohou zapojit do mezinárodního multioborového týmu formou různých programů typu Erasmus, Erasmus+, workshopů či krátkodobých stáží,“ uzavírá Jozef Krajčovič.

Článek byl napsán pro časopis Události na VUT, který je k dispozici zde.

Témata

Související články:
Studentka chemické fakulty experimentovala s popílkem. Využila ho do podlah
Na chemické fakultě umí vychytat nežádoucí látky z kapalin a plynů. Díky magnetickým vlastnostem feritu
K lepšímu pochopení bezcementového betonu přispěl výzkum z FCH VUT. Závěry otiskly i prestižní časopisy
Jak recyklovat tabákové náplně zjišťují vědci z FCH VUT
"Technologický oscar" pro biotechnologii Hydal, která vznikla na VUT v Brně