Lidé

28. června 2022

Brno je pro mě oázou klidu, cítím se tu uvolněně, říká čínská doktorandka Xia

Xia Peng působí na CEITEC VUT a je jednou z držitelek stipendia Brno Ph.D. Talent | Autor: Jan Prokopius
Xia Peng pochází z nejlidnatější země světa. Vyrůstala ve velkém městě na východě Číny, v Jen-čchengu. Během magisterského studia zkusila bez velkých nadějí napsat e-mail kapacitě jejího oboru – Martinu Pumerovi. Ten ji okamžitě odepsal a přizval do týmu na CEITEC VUT. Společně s ostatními kolegy odkrývají možnosti mikrorobotů. A mezitím už stihla vyhrát dvě soutěže.

Do Brna jste přijela loni v únoru. Jak jste zvládla přechod do cizího města?
No zpočátku bylo velmi těžké zapadnout, protože je to naprosto odlišné prostředí. Čína je posetá obrovskými městy, bez šancí vidět přírodu, kopce, krásné výhledy. Za tím byste prostě museli zdolat dalekou cestu. Ale tady? Jsem sice v Brně, ve městě, ale po práci se jdu projít a vidím nádherná panoramata, krajinu. A hned se uklidním a cítím pohodu. To je prostě skvělý pocit. Navíc lidé jsou tu velmi milí.

Takže byste tu chtěla zůstat po studiu? Nebo třeba jinde v Evropě?
Možná si tady najdu ještě nějaké postgraduální studium, protože se mi tady moc líbí. Ale nakonec se vrátím do Číny, protože tam mám rodiče a tam patřím. Nebyla by dobrá volba tady zůstat příliš dlouho.

Jste ve výzkumné skupině Martina Pumery, zabýváte se mikroroboty. Co konkrétně zkoumáte?
Dokončila jsem tři projekty, které se zaměřovaly na mikroroboty čistící vodu. Třeba jsem si vzala do lahví vodu z řeky a odnesla ji do laboratoře. Vložila jsem asi 1 mg mikrorobotů poháněných světlem a čekala hodinu, dvě. Pak jsem odebrala vzorky a zkoumala, jestli mikrostroje znečištění odstranily. Ale tohle je zatím ve fázi práce v laboratoři. Nejsme schopni přijít k řece a vylít tam mikroroboty, protože bychom nad nimi neměli kontrolu. Uplavaly by nám a žádné výsledky bychom neměli. Ale z lahví je můžeme vyndat pomocí magnetismu a znovu použít.
Xia Peng se věnuje výzkumu mikrorobotiky | Autor: Jan Prokopius
Takže ve stojatých vodách by se už daly využít?
Jak jsem řekla, je to stále ve fázi laboratorních prací a k praktickému využití v reálném světě je ještě daleko. Teď se zaměřuji na tři typy znečišťujících látek: nitroaromatické výbušniny, barviva a mikroplasty. Hledám, jaké materiály lze použít pro mikroroboty, a poté je využiji na rozklad těchto nežádoucích látek. Například pro rozklad kyseliny pikrové by byl dobrou volbou hematit, který vykazuje pohyb poháněný světlem a lze ho ovládat magnetickým polem. Navíc mohou vykazovat tzv. samoskladné chování díky dipolárnímu momentu ve struktuře.

S výzkumem degradace mikroplastů jste byla první v interní grantové soutěži VUT. Kromě ní jste ale vyhrála i Brno Ph.D. Talent. Můžete víc rozepsat, o čem výzkumy byly?
Nejprve jsem v rámci interní grantové soutěže na VUT navrhla použít světlem poháněné mikroroboty, které mohou produkovat ROS, k útoku, nebo řekněme k účinnému rozkladu mikroplastů ve vodě. A projekt Brno Ph.D. Talent se týkal odstranění bakteriálních biofilmů, což je společenství mikroorganismů připevněných k povrchu, které se společně brání a vytváří jakýsi štít z vyloučených polysacharidů. Biofilmy jsou považovány za největší příčinu ekonomických ztrát v medicíně i průmyslu. Navrhli jsme proto mikroroboty z hematitu a stříbra poháněné světlem, navíc měly samosestavitelné a rekonfirugovatelné vlastnosti pro rychlé a účinné odstraňování biofilmů z pevného povrchu.

Co považujete zatím za svůj největší úspěch a čeho byste chtěla docílit?
Určitě čínské stipendium a výhra v Brno Ph.D. Talent. To jsou zatím moje největší úspěchy. Samu sebe vidím třeba za deset let jako vedoucí vlastní výzkumné skupiny někde v Číně. A chtěla bych být profesorka a vést studenty. Taky si myslím, že za deset let se v oboru mikrorobotů dost posuneme. To už budeme určitě čistit průmyslové odpadní vody pomocí mikrorobotů. Progres ale očekávám i v biomedicíně. Předpokládám, že se už budou používat k rychlejšímu zahojení ran apod. Vnitřní užití si zatím moc představit neumím, to bude ještě složitější proces.

(CEITEC VUT)

Témata

Související články:
Je užitečné vystoupit ze své bubliny, myslí si Ph.D. studentka z Indie
Mexický výzkumník se věnuje vývoji skafoldů. Kvůli spolupráci s lékaři i firmami se učí česky
Místo čtyř čoček na telefonu jen tenký povrch. Metapovrch nám jednou pomůže zanalyzovat oběd
Pokročilý výzkum i příležitosti k rozvoji přivedly italský výzkumný pár na CEITEC
Plasty v Antarktidě stárnou jinak. Unikátní výzkum zjišťuje proč