Lidé

27. června 2021

Pokročilý výzkum i příležitosti k rozvoji přivedly italský výzkumný pár na CEITEC

Ačkoliv mají každý jiné zaměření, italský pár se i ve výzkumu doplňuje | Autor: archiv Maria Ursy a Martiny Ussiy
Grafen a slepičince odstartovaly dobrodružství a novou výzkumnou kariéru pro Maria Ursu a Martinu Ussiu. Přečetli si slavný článek na toto téma z pera Martina Pumery a rozhodli se zažádat o místo na CEITECu VUT. Oba místo ve výzkumné skupině získali, přestěhovali se do Česka během pandemie, a ještě se po cestě zvládli vzít. Během jednoho roku se podíleli na řadě úspěšných projektů a svého rozhodnutí přihlásit se o místo na CEITECu prý rozhodně nelitují.

Martina Ussia je chemická inženýrka, Mario Urso je fyzik. A oběma se podařilo získat místo ve výzkumné skupině Martina Pumery Energie budoucnosti a inovace. „Pracujeme na mikro a nanorobotech. Jsou to miniaturní zařízení, která se díky specifickým stimulům umí autonomně pohybovat v kapalinách. Využíváme pak tyto roboty v různých oblastech od biomedicíny po environmentální oblast,” popisuje Martina Ussia.

Ona se zaměřuje především na přípravu a modifikaci materiálů za účelem vyvolání pohybu pomocí světelného záření. Také na optimalizaci jejich vlastností v závislosti na typu aplikace. Příkladem je odstranění bakteriálního biofilmu z povrchů. Naopak Mario Urso se soustředí na návrh samotných robotů tak, aby jejich pohyb mohl být ovládán světlem či magnetickým polem a aby zvládli specifické úkoly. Jako například rozkládání plastového odpadu ve vodě. „Ačkoliv jsme z odlišných oborů, naše znalosti se doplňují a kombinujeme je, abychom dosáhli ve výzkumech lepších výsledků. Na posledních dvou projektech jsme spolu dokonce oficiálně spolupracovali,” říká Mario Urso.

Otázce, co italský pár na CEITEC VUT přivedlo, se oba smějí, protože jejich příběh není zcela tradiční. „Minulý rok v únoru jsem četl slavnou publikaci od profesora Pumery o grafenu a slepičincích. Poté, co jsem ho dočetl, jsem si říkal, že by se mi líbilo stát se součástí jeho výzkumné skupiny. Ozval jsem se mu a on mi představil CEITEC. Zjistil jsem, že je zde mnoho expertů, skvělé vybavení a množství příležitostí k rozvoji. Na základě toho jsem se rozhodl podat žádost o práci a byl jsem přijat,” popisuje svou cestu Mario Urso.

Světelně poháněné samohybné mikroroboty pro aplikace v životním prostředí | Autor: archiv Maria Ursy a Martiny Ussiy


Martina Ussia pak dodává, že když slyšela o laboratořích výzkumné skupiny i o CEITEC Nano a o přijetí jejího partnera, začala trochu žárlit. „Řekla jsem Mariovi, že chci taky pracovat s Martinem Pumerou a mít takové skvělé přístrojové vybavení a zázemí. Začala jsem proto reálně přemýšlet, že se přihlásím. Nakonec jsem to udělala, místo dostala a ani ne za měsíc jsme se stěhovali do Česka,” vypráví italská výzkumnice.

Jejich cesta se ale proměnila v jedno velké dobrodružství, protože se stěhovali do České republiky v době nejrůznějších koronavirových opatření. Všechny lety z Itálie byly navíc tehdy zrušené. „Museli jsme jet autem a bylo to neuvěřitelně dlouhé projet tehdy všechny země,” vzpomínají. V té době navíc dovolené cestovat v autě a ubytovávat se pouze se členy rodiny. Proto se pár rozhodl nechat se po cestě oddat a do Česka dorazili již jako novomanželé. „Plánovali jsme svatbu ke konci roku 2020. Abychom si usnadnili cestu a veškeré papírování, rozhodli jsme se nakonec udělat civilní sňatek hned a oslavu v kostele s našimi rodinami uděláme, až nám to dovolí situace,” shodují se manželé.

Na začátku června slaví oba jeden rok působení na CEITEC VUT a shodují se, že nelitují rozhodnutí, které na začátku loňského roku udělali. Plánují také zůstat tak dlouho, jak to bude možné. To jim nyní usnadnil fakt, že se Mariovi podařilo získat podporu v rámci Marie Sklodowska-Curie Actions. „Znamená to, že můžu zůstat minimálně další dva roky, z čehož mám velkou radost,” říká Mario Urso. Jelikož jeho žena smlouvu také minimálně na dva roky, můžou v Česku a na CEITECu dál zůstat oba.

Co se jim líbí na výzkumné skupině Martina Pumery a CEITECu a proč by chtěli pokračovat, je kromě vybavení i úzká spolupráce s univerzitami a firmami. „Funguje to tady rychleji ve srovnání s Itálií. Přetavit nápad do něčeho hmatatelného zabere méně času. Také jsme právě dokončili spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a začínáme spolupráci s Masarykovou univerzitou,” vyjmenovává Mario Urso a Martina Ussia potvrzuje, že právě otevřenost CEITECu velmi oceňují. „Co v Itálii postrádáme, jsou takové instituce, kde by se potkávali a spolupracovali spolu všichni od PhD studentů a seniorních výzkumníků po externí zájemce,” shodují se italští vědci. Těm se líbí i mezinárodní skupina, jejíž jsou součástí. Na závěr dodávají, že se těší na projekty a spolupráci, které před sebou v tomto roce ještě mají.


(zeh)

Témata

Související články:
Věda v Hongkongu má větší drive. Studenti ale často netuší, proč věci dělají, říká výzkumník Petr Dvořák
Brazilský vědec se na CEITEC dostal náhodou. Nyní si chce pobyt prodloužit a prohloubit česko-brazilskou spolupráci
Mexický výzkumník se věnuje vývoji skafoldů. Kvůli spolupráci s lékaři i firmami se učí česky
Plasty v Antarktidě stárnou jinak. Unikátní výzkum zjišťuje proč
Ve vývoji nanobotů patříme mezi pět předních zemí světa. Za jejich výzkumem stojí Martin Pumera