Lidé

21. června 2017

Pavlína Trubačová: V CERNu si plním svůj sen

V Ženevě se absolventka FSI zabývá mimo jiné obráběním niobu | Autor: archiv Pavlíny Trubačové

Dostat se do jedné z nejvýznamnějších světových výzkumných institucí hned po škole se jen tak někomu nepovede. Pavlíně Trubačové z Fakulty strojního inženýrství se to podařilo a nyní pracuje v CERNu na výzkumu obrábění niobu. Na VUT, kde studovala česko-francouzský obor Industrial Engineering,  se přitom zabývala úplně jinou oblastí – kloubními implantáty.

Během studia na strojní fakultě jste se zabývala různými metodami výroby implantátů. Proč jste si zvolila zrovna toto téma?
Jelikož jsem od malička sportovala a vždy jsem se snažila zůstat ve spojení s pohybem, tak i ve studiu strojních technologií jsem si našla téma s tím spojené. Bohužel ve výrobě kloubních implantátů se jedná spíše o tu negativní stránku sportu – o zranění, ale možnost pracovat na výzkumu výroby nových kolenních implantátů se mi velmi líbila.

Do CERNu se Pavlína Trubačová dostala hned po škole | Autor: archiv Pavlíny Trubačové

V diplomové práci jste se zaměřila na selektivní tavení laserem. Co je to za metodu? Využívá se běžně k výrobě implantátů?
Metoda selektivního tavení laserem je jednou z aditivních technologií, kde se součásti nevyrábí odebíráním materiálu, tedy obráběním, ale naopak přidáváním. V tomto případě se součásti vyrábí postupným nanášením kovového prášku a jeho tavením laserem vrstvu po vrstvě. Jedná se v podstatě o takový ekvivalent 3D tisku z kovových materiálů. K výrobě implantátů se tato metoda zatím běžně nevyužívá, ale už i zde jde vývoj kupředu a čím dál více firem na světě se obrací k tomuto způsobu výroby. Velkou výhodou aditivní výroby je totiž možnost zhotovit implantáty „na míru“ pro pacienta. To může mít velký význam především při reverzních operacích, pro sportovce, po úrazech a podobně.

Musela jste hodně studovat biologii, abyste si doplnila znalosti v této oblasti?
Spíše byla potřeba anatomie lidského těla, ale tu jsem už více méně znala z dřívějších trenérských kurzů, kde je to také nezbytné.

Věnujete se tomuto tématu i nadále?
3D technologie mě budou lákat asi pořád, takže se k nim vždycky budu ráda vracet, avšak teď se zabývám spíše obráběním a pracováním na různých projektech.

Pavlína Trubačová během promoce ve Francii | Autor: archiv Pavlíny Trubačové

Po absolvování VUT jste získala místo v CERNu. Byl to Váš dlouhodobý cíl?
Jelikož jsem se během studia zabývala 3D technologiemi a výrobou implantátů, tak jsem ze začátku chtěla v tomto pokračovat, ale když se nabízela možnost zkusit štěstí v CERNu, tak jsem ji využila.

Jak probíhá výběrové řízení v takové instituci?
Výběrové řízení v CERNu se liší samozřejmě pozicí, na kterou se uchazeč hlásí. Já jsem zaměstnanec CERNu na dva roky a tyto kontrakty jsou vždy v rámci tzv. fellowshipu. Uchazeče obvykle vybere nejdříve personální oddělení na základě vyplnění velmi dlouhého formuláře, kam se vkládají motivační dopisy, kvalifikace, zkušenosti a kompetence. Následně zájemce kontaktuje potencionální vedoucí, se kterým proběhne pohovor, a na základě toho je uchazeč vybrán, či nevybrán. Na pozice, které mají smlouvu na delší dobu, např. 5 let, probíhá jak písemný test, prezentace, ústní zkoušení, tak i praktická zkouška.

Čím se v CERNu zabýváte?
Jsem na pozici fellow, což je místo především pro absolventy, aby mohli nabírat pracovní zkušenosti. Mojí misí je práce na výzkumech obrábění niobu a také na výrobě urychlovacích kavit.

Jaké cíle máte do budoucna? Máte představu, v jaké oblasti a v jaké instituci byste chtěla dále pracovat?
Mou vysněnou firmou nebo výzkumným ústavem byl CERN, takže to si plním teď, a dále uvidím. Ráda bych se opět vrátila k práci, která je spojená se sportem, ale lákal by mě i projektový management nebo další výzkum, ať už v obrábění, nebo aditivní výrobě.

(kah)

Témata

Související články:
Ve vyprodaných městech nabízí stany s komfortem hotelu. Plánuje i vlastní značku eko stanů
Charlota Blunárová: Nejvíce mi dala práce na volné noze. Díky ní jsem se naučila sebedisciplině
Jako jeden z dvanácti pilotů na světě přistával na nebezpečném letišti Paro. Byla to krásná práce, tvrdí Slavomír Pískatý
Cestu si člověk musí vyšlapat sám, říká designér Karel Povolný
Absolvent FSI objevil zapomenutý kout Albánie. Vozí sem mladé dobrodruhy i dobrovolníky