Lidé
Víno s příběhem: Absolvent VUT Jiří Maděřič propojuje techniku a vinaření
Přestože měl Jiří Maděřič k vinařství blízko už od dětství, jeho cesta nebyla zpočátku vůbec přímočará. Původně ho lákala matematika, fyzika či astrofyzika a vysokoškolské studium proto zahájil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Postupně však zjistil, že ho více než samotná teorie zajímá její praktické využití. Rozhodl se proto přestoupit na Fakultu strojního inženýrství VUT, kde vystudoval matematické inženýrství.
Na brněnskou techniku dodnes vzpomíná velmi pozitivně. Zásadní pro něj nebyly jen získané odborné znalosti, ale především způsob myšlení, který si z univerzity odnesl. „Velmi mě ovlivnil přístup jednoho z vyučujících, který kladl důraz na plánování experimentů. Naučil mě nejprve pochopit podstatu problému a soustředit se na to, co je skutečně důležité. To je něco, co mě provází celým životem a jsem za to moc vděčný,“ vzpomíná absolvent.
Už během vysokoškolských studií se však začal stále intenzivněji zapojovat do výroby vína, které se jeho rodina věnuje po desetiletí. Postupně přebíral stále více úkolů, až se nakonec vinařství stalo jeho hlavní profesní cestou.
Od matematických modelů k modernímu vinařství
Ačkoliv se může zdát, že vinařství stojí především na tradici a zkušenostech předávaných z generace na generaci, současná výroba vína je podle Maděřiče mimořádně komplexním oborem a moderní technologie se uplatňují prakticky ve všech jeho fázích – od přípravy půdy a výsadby vinic přes sklizeň a zpracování hroznů až po distribuci hotových produktů.
„Vinařství a technika mají společného rozhodně mnohem víc, než si lidé myslí. Už při zakládání vinice se využívá satelitní zaměřování. Drony potom pomáhají sledovat zdravotní stav porostů a moderní stroje dokážou řadu činností provádět automaticky,“ vysvětluje Maděřič.
Sám při práci využívá také datovou analýzu, matematické modelování a predikce budoucího vývoje. Ve vinařství totiž nelze reagovat na změny ze dne na den. Rozhodnutí o výsadbě nových odrůd se mohou projevit až po několika letech, vinař proto musí sledovat nejen aktuální stav vinic a klimatické podmínky, ale také dlouhodobé trendy a preference zákazníků. Právě schopnost vyhodnocovat data a předvídat změny na trhu proto Jiří Maděřič považuje za jednu z nejcennějších dovedností, které během studia získal.
Vinice budoucnosti
Technologický vývoj v posledních desetiletích zásadně proměnil také každodenní práci vinařů. Zatímco dříve bylo na obdělávání vinic potřeba velké množství pracovníků, dnes řadu fyzicky náročných činností zastávají specializované stroje. Příkladem jsou moderní sklízecí kombajny, které dokážou hrozny nejen sklízet, ale také třídit nebo přizpůsobovat svou činnost stavu porostu. Podle Jiřího Maděřiče tak mohou výrazně zkrátit dobu potřebnou ke sklizni.
„Je to obrovská změna. Technologie proměnily spoustu věcí a umožňují nám fungovat rychleji a efektivněji,“ popisuje. Další technologické změny přitom teprve přicházejí. Ve svém vinařství už zkouší možnosti využití autonomních robotů pro obdělávání vinic a zajímá se také o robotizaci lahvování a balení vína. Do budoucna uvažuje o energeticky soběstačném vinařství, které by využívalo vlastní zdroje energie a vody.
Přesto je absolvent VUT přesvědčený, že lidský přístup z vinařství nikdy úplně nezmizí. Minimálně z toho jeho ne. Stroje mohou převzít rutinní činnosti, ale osobní kontakt se zákazníky, degustace nebo samotný zážitek z návštěvy vinařství zůstávají podle něj nenahraditelné. „U těch malých a rodinných vinařství je to opravdu otázka osobního přístupu. Je potřeba lidem ukázat tu lásku, se kterou naši práci děláme,“ doplňuje.
Rodinná tradice i nová energie
Přestože Jiří Maděřič patří mezi vinaře otevřené moderním technologiím, na rodinné tradici si velmi zakládá. Kořeny jeho vinařství sahají až k předkům, kteří přišli z Chorvatska a na jižní Moravu si přivezli první sazenice vinné révy. Zpočátku hospodařili na vinicích v Moravské Nové Vsi, odkud svou vinařskou tradici postupně přesunuli do Moravského Žižkova. Dnes se do rodinného podnikání začíná zapojovat i další generace.
Pro Maděřiče je přitom zásadní zachovat si kontrolu nad celým procesem, a proto ve vinařství zpracovává výhradně hrozny z vlastních vinic. „Zakládám si na tom, že zpracováváme pouze vlastní hrozny. Máme své vinice, sami se o ně staráme, vyrábíme z nich víno a následně ho také prodáváme. Chci, abychom byli co nejvíce soběstační a nezávislí na externích dodávkách,“ vysvětluje.
To ale neznamená, že se drží jen původně vysazených hroznů. Vedle tradičních středoevropských odrůd začal postupně pěstovat i odrůdy typické pro jižnější vinařské oblasti. „Změnou klimatu se to trošku mění, takže teď se tady začíná dařit i odrůdám jako je Tramín, Pálava, Chardonnay, Pinot Blanc nebo třeba Merlot či Sangiovese. To jsou odrůdy, které chci sadit do budoucna,“ přibližuje vinař své plány.
Technické vzdělání se v Maděřičově práci odráží také v jeho zálibě v experimentování. Vedle tradičních vín a sektů, které patří mezi jeho osobní favority, se totiž dlouhodobě věnuje i vývoji netradičních nápojů a nových chuťových kombinací. Jedním z prvních takových experimentů byl nápoj s názvem Koziňon, což je jemně perlivý vinný nápoj, který vznikl spojením vína a květů černého bezu. Přestože ho původně zamýšlel pouze jako lehký nápoj pro letní posezení, zaznamenal s ním úspěch i na mezinárodní soutěži ve Spojených státech, kde se bylinná a ovocná vína vyrábí běžně.
Právě zkušenosti ze zahraničí jej následně inspirovaly k dalším pokusům. Mezi jeho nejzajímavější experimenty patří například kávové víno, tedy víno zrající na kávových zrnech. „Připravil jsem si deset různých vín, nakoupil deset druhů kávy a zkoušel nejrůznější kombinace. Vzniklo přibližně dvě stě malých vzorků, ze kterých jsem postupně vybíral ty nejzajímavější. Nakonec zvítězila kombinace Frankovky a do zelena pražené kávy z Východního Timoru,“ popisuje Maděřič s tím, že každý experiment rozhodně nemusí skončit úspěchem. Právě ochota hledat nové možnosti je však podle něj důležitou součástí inovací.
Víno s příběhem jako návrat na alma mater
Letošní ročník Akademického vína VUT přináší novinku v podobě speciální kategorie Víno s příběhem, která každoročně představí jedinečný příběh spojený s univerzitou, jejími absolventy, hodnotami či úspěchy. Poprvé se v rámci této kategorie vybíralo víno z produkce absolventa Jiřího Maděřiče. Právě jeho příběh ukazuje, že svět techniky a vinařství k sobě mají překvapivě blízko. „Pro mě je to zajímavá příležitost a takový návrat domů,“ říká s úsměvem.
Do budoucna by rád své zkušenosti z vinaření s univerzitou propojil ještě více, například při vývoji a testování robotických systémů pro zemědělství. Právě v podobné spolupráci vidí Maděřič velký potenciál pro další rozvoj oboru i propojení vědy s reálnou praxí.
„Víno je vlastně taková aplikovaná technologie na druhou, protože celou jeho výrobu doprovází velké množství technologií a nejrůznějších technických vychytávek,“ uzavírá absolvent VUT s tím, že ani nejmodernější technologie však nedokážou nahradit osobní přístup a vztah k tomu, co člověk vytváří. Vždy to musí jít ruku v ruce.
Další fotografie ze slavnostního večera Akademického vína VUT najdete v tomto článku.
Vyšla nová dětská kniha absolventa FSI VUT. Mimoprostor zábavným způsobem přibližuje základy fyziky
Ondřejova kariéra vedla od stáže v kosmickém průmyslu až do ESA
Od cyklistiky po Lamborghini: Firma absolventa VUT zásobuje světové automobilky lankovými systémy
Ve vyprodaných městech nabízí stany s komfortem hotelu. Plánuje i vlastní značku eko stanů
Jako jeden z dvanácti pilotů na světě přistával na nebezpečném letišti Paro. Byla to krásná práce, tvrdí Slavomír Pískatý