Lidé

2. února 2022

Baví mě aplikovat znalosti ze strojařiny na lidské tělo, říká doktorandka

Anna Hrubanová si biomechaniku vyhlédla už na střední | Autor: Jan Prokopius
Zákonitosti mechaniky jsou stejné, ať se jedná o kov nebo o lidské tělo. Staví na tom celý obor zvaný biomechanika, který uchvátil i čerstvou doktorandku Annu Hrubanovou. Na strojní fakultu VUT šla už s vidinou vysněného oboru a letos získala cenu Brno Ph.D. Talent pro mladé výzkumníky. Díky stipendiu se bude moci soustředit na svůj výzkum tepen postižených aterosklerózou.

„Ateroskleróza postihuje více tepen v těle, já se zabývám konkrétně karotickými tepnami, které zásobují mozek krví,“ vysvětluje zapáleně Anna Hrubanová téma svého doktorského výzkumu. Vzorky nemocných tepen dostává od Fakultní nemocnice u sv. Anny, celé tepny pak z pitev z Masarykovy univerzity.

Co zní možná morbidně, má naopak potenciál pomoci řadě pacientů, byť cesta k případnému využití je ještě velmi dlouhá, což potvrzuje i Anna. „Lékaři dnes o operaci rozhodují podle velikosti stenózy. Stenózu si můžeme představit jako zúžení průměru tepny; v případě tepen, které vedou k mozku, se tvoří aterom, což je taková cysta uvnitř tepny, která ji postupně blokuje. A stává se, že aterom praskne dřív, než je pacient indikován k operaci. Obsah ateromu se vyplaví do krve a postupuje krevním řečištěm, až dojde k ucpání menších tepen, tedy k mrtvici,“ popisuje Hrubanová s dovětkem, že vyhlídky takto postižených pacientů nejsou vůbec dobré.


V ideálním případě chceme  pomoci určit rizikové pacienty a poslat je na operaci dřív, než dojde k předčasné ruptuře aterosklerotického plátu.

Ve svém výzkumu se Anna zaměřuje na zkoumání mechanických vlastností zmíněných tepen. „Snažíme se v nich najít zákonitosti, které by nám pomohly lépe popsat materiál, a tento popis bychom následně využili ve výpočtovém modelu, který by chování tepny předpovídal. V ideálním případě by mohl pomoci určit rizikové pacienty a poslat je na operaci dřív, než dojde k předčasné ruptuře aterosklerotického plátu,“ dodává.

Anna Hrubanová, letošní Brno Ph.D. Talent | Autor: Jan Prokopius

V laboratoři vzorky tepen napíná a pomocí takzvané tahové zkoušky zjišťuje vlastnosti materiálu. „Jde vlastně o standardní metodu, jak zjistit chování jakéhokoliv materiálu. Snažíme se využít znalosti z klasické mechaniky a aplikovat je na člověka. Studuju na strojárně, všechno jsme se učili na kovech a jiných technických materiálech, ale teď ty samé znalosti používám na lidské tělo, a to mě strašně baví,“ říká Hrubanová, která se po gymnáziu rozhodovala mezi medicínou a strojařinou a na VUT ji nakonec přilákala právě biomechanika, tedy obor, který už má jednou nohou takříkajíc našlápnuto do medicíny.

Anna spolu s další desítkou mladých výzkumníků z VUT letos uspěla v soutěži Brno Ph.D. Talent. Laureáti dostanou tříleté stipendium, aby se mohli plně věnovat svému bádání, což oceňuje i Anna. „Strašně mě můj úspěch potěšil a dodal mi další motivaci k doktorskému studiu. A taky finanční jistotu, díky které se budu moci svému výzkumu opravdu věnovat. Bohužel finance jsou asi největší otázka, kterou člověk řeší, když se rozhoduje, zda jít studovat doktorát. Člověk to nedělá pro peníze, ale stipendium by mne neuživilo. Myslím, že věda tak přichází o řadu nadějných mladých lidí, což je škoda, a jsem moc ráda, že Brno pořádá soutěž Ph.D Talent, která pomáhá těm, kteří se chtějí skutečně věnovat vědě,“ myslí si Anna.

A ostatní by chtěla podpořit v tom, aby se nebáli dělat, co je baví. „Taky jsem nevěřila, že mám šanci v soutěži uspět, ale povedlo se. Vždycky to může vyjít, takže stojí za to, to aspoň zkusit,“ uzavírá.

(ivu)

Témata

Související články:
Jaroslav List: Boj o titul krále Majálesu je pro mě další výzva
Studenti míří na trh se stolní CNC frézkou pro moderní kutily
Nad Mnichovem proletí Černá labuť s pytlíky „krve“
VUT v Brně vychovává kvalitní designéry. Talent designu 2014 to opět prokázal
Stříbrné medaili předcházelo hašení auta. Studentská formule slaví historický úspěch