Nápady a objevy

7. června 2022

Senzory z VUT ochrání včelstva před vyhladověním i krádeží

Za ApiVčelaře dostali autoři ocenění v soutěži Vizionář, které vyzdvihuje inovace v podnikání a aplikovaný výzkum. | Autor: Jan Prokopius
Máte rádi med? A víte, co všechno se musí povést, aby se dostal až k vám na stůl? Včely musí přežít zimu, na jaře začít se sběrem nektaru a nezmrznout. Ani teplé počasí a silné včelstvo ale není zárukou, že včelař med stočí. Včely se můžou vyrojit a uletět, vyhladovět anebo je celé i s úlem někdo ukradne. Pomoc ale existuje. Jmenuje se ApiVčelař 4.0 a chytré váhy a senzory poskytující data včelařům na dálku vymysleli odborníci z VUT.

„Úl je uzavřený. Je to černá krabička, ve které se něco děje, a co se tam děje, to se včelař dozví až ve chvíli, kdy ho otevře a podívá se dovnitř. Cílem bylo úl zprůhlednit tak, aby všechny informace, které včelař potřebuje pro rozhodování, měl k dispozici okamžitě z mobilu nebo počítače,“ zmiňuje hlavní motivaci výzkumník Petr Sadovský, který působí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.

Chytré včelaření bere v potaz teplotu v úlu, vlhkost, ale také hmotnost a její změny v čase. To ukazuje například, zda včely nosí nektar. | Autor: Shutterstock
Časté otevírání a kontrola úlů je spíše na škodu, ke včelínům také většinou musí člověk dojíždět a kontrola jednou týdně nemusí být v některých případech dostatečná, jak ukazují příběhy některých zákazníků. Systém se totiž výzkumnému týmu podařilo během pár měsíců nejen vyvinout, ale spolu s komerční firmou také uvést na trh.

Při velkém poryvu větru spadly na včelnici úly. Včelař by to prakticky nezjistil, ale váhy v aplikaci najednou ukazovaly nulu. Dojel tam, našel popadané úly a po několika hodinách dal vše v pořádku. Bez aplikace by to zjistil třeba po týdnu, a to už by bylo pozdě,“ přidává jako důkaz zkušenost jednoho z včelařů Sadovský.

Včely pod drobnohledem

Zmíněná váha je jedním z doplňků, které odborníci z brněnské techniky navrhli. Na paměti měli i to, že Češi jsou kutilové a úly rozhodně nejsou jako z katalogu. „Vymysleli jsme konstrukci, která je univerzální pro jakýkoliv typ a rozměr úlu. Váha monitoruje hmotnost včelstva a přenáší data online. Někteří starší včelaři používají například decimálku přímo ve včelnici. Pořád to ale znamená tam přijít. My online vidíme, co se ve včelstvu děje,“ vyzdvihuje největší plus systému Jakub Podivínský z Fakulty informačních technologií.

Váha je jedním z hlavních prvků chytrého včelaření. Podle grafu pozná včelař, co se v úlu děje a jestli včely nosí nektar. | Autor: Jan Prokopius
Byl to právě on, kdo před dvěma lety přišel za Petrem Sadovským a řekl mu, že by rád pracoval na něčem, co je bude bavit, mít hmatatelné výsledky a pomůže dalším lidem. A protože jsou oba aktivními včelaři, o tématu bylo rozhodnuto. Vytvořit váhu byl první krok. Z hmotnosti úlu totiž včelař dokáže zjistit, jak rychle včely nosí nektar a zda je potřeba přidat další rámeček, jestli nesnědly všechny zimní zásoby a nehladoví, ale v kombinaci se snímačem vlhkosti a teploty v úlu také třeba to, jestli se včely nevyrojily.

Petr Sadovský potvrzuje, že i náhlý odlet včelstva, které se rozhodlo vyrojit, se dá zjistit, aniž by byl člověk přímo v zahradě. Stačí mobilní telefon, na který chodí každou půl hodinu data ze senzorů nainstalovaných v úlech. „Když je teplý den, kolem poledne se začne zvyšovat teplota v úlu, jak se včely těší na to, že vyletí. Náhle se prudce až o několik kilogramů sníží váha úlu, a to už včelař ví, že je to v háji, bere si volno v práci a odjíždí chytat včely,“ směje se výzkumník, který dřív také pomáhal oživit Mendelův včelín v Brně. „Asi před třemi týdny nám zákazník říkal, že mu vyskočilo upozornění zrovna, když byl v práci. Poslal doma manželku na zahradu a ta našli roj na stromě. Okamžitě proto vyrazil chytat včely,“ doplňuje kolegu Jakub Podivínský.

Když je úl včelám už malý, královna se s částí včelstva rozhodne vyrojit a najít si nový domov. | Autor: Shutterstock

Chyťte zloděje!

Včelaření je bohužel zajímavé nejen pro ty, kteří úly zdědili, nebo si našli zajímavý koníček, ale také pro zloděje. I tady ale dokáže systém vyvinutý na VUT pomoct. Do úlu se totiž před sezónou vloží malá krabička, kterou autoři pojmenovalo ApiStopař. Včely ji obestaví voskem, takže téměř není vidět. Pokud se s úlem nic neděje, stopař spí. Ve chvíli, kdy by ale včelín někdo vzal a naložil do auta, krabička se probudí, vyšle upozornění majiteli a začne do mapy promítat, kudy zloděj s cenným nákladem odjíždí.

Malou krabičku včely obestaví a pokud zloděj ukradne úl s tímto zařízením, včelař jej dokáže vystopovat. | Autor: archiv Jakuba Podivínského
„Včelstva se prodávají po zimě třeba za čtyři tisíce korun. Letos je snůška výborná a jedno včelstvo dokáže za takový rok dát i padesát kilo medu, což je další ztráta. A samozřejmě něco stojí i samotný úl,“ vypočítává škodu Podivínský a krádeží jednoho úlu se tak jednoduše dostává přes deset tisíc korun.

Nejvíc zájemců o chytré včelaření evidují samozřejmě výzkumníci mezi mladší generací. ApiVčelař pomůže zvýšit výnosy medu zkušeným včelařům, profesionálům ale i úplným začátečníkům. Díky umělé inteligenci by měl do budoucna systém umět určité situace předpovídat a na základě zkušeností je vyhodnocovat. A nováčkům, kteří třeba v rodině žádného dědu-včelaře nemají, by tím umožnil klidně spát. „Starší včelaři technologiím obecně tolik nevěří. Mají dlouholeté expertní zkušenost, stačí jim přijít na včelnici a pozorovat přírodu, ani nemusí často úl otevřít. Ti nepotřebují umělou inteligenci, mají totiž tu svou živou,“ uzavírá Petr Sadovský.

(tk)

Témata

Související články:
Neomezená dovolená pro naše zaměstnance byl dobrý nápad, říká ředitel ARTINu a absolvent VUT Jan Najvárek
Na VUT se učí i v létě. Letní školy zasvětí zájemce do tajů techniky
VUT v Brně představí na IDETu nové roboty a další novinky pro armádní průmysl
Martin Cígler: Největší brzdou rychlejšího IT rozvoje je nedostatek lidí
Na tištěné violoncello hraje koncertní mistr filharmonie i hokejista