Sport

7. května 2015

Přes den nebe a země. Společně se setkávají pod hladinou

Autor: archiv Denisy Hrubé a Daniely Kincové

Zatímco čerstvá absolventka FAST VUT Denisa Hrubá stojí jako stavbyvedoucí nohama pevně na zemi, Daniela Kincová se jako studentka FSI – obor Letecký provoz – vznáší v oblacích. Pod vodou si však rozumějí zcela dokonale a jako správné akvabely jsou naprosto sesynchronizované. Však také mají na svém kontě nejeden úspěch, včetně stříbrné medaile z loňského mistrovství světa a mimo jiné i první dvě příčky v anketě Sportovec roku VUT 2014.

Jak dlouho vydržíte pod vodou?
Tak dlouho, jak je potřeba. Do sestav se snažíme vkládat co nejdelší pasáže pod vodou pro jejich větší obtížnost, avšak s ohledem na to, aby se vše dalo zvládnout a my u toho nevypadaly, že se topíme.

A podle čeho se pod vodou řídíte, když není slyšet?
Pod vodou slyšet je. Využíváme podvodní reproduktory a v případě potřeby si i různě pískáme.

Akvabely sice každý zná, ale moc podrobností o tomto velmi náročném sportu se neví. Jak třeba probíhá příprava některé ze soutěžních sestav: musí obsahovat nějaké povinné prvky, kdo vám dělá choreografii, jak dlouho se secvičujete?
Na závodech se plavou vždy dvě sestavy: technická a volná. V technické sestavě jsou předepsané prvky, které se musí zaplavat v daném pořadí, a hodnotí se jak provedení jednotlivých prvků, tak i sestava celkově. V naší kategorii se navíc tato sestava plave v černých plavkách a bílé plavecké čepici. Druhá sestava je už volná a kreativitě se meze v podstatě nekladou. Dříve jsme sestavy přebíraly nebo je vytvářely s trenéry či choreografy, nyní si už sestavy vymýšlíme samy a snažíme se do nich zařadit něco, čím oslníme a pobavíme nejen rozhodčí, ale i diváky.

Co vás letos čeká za závody? Pořád platí MS Masters v Kazani? Jak daleko jste s přípravou?
Rády bychom se zúčastnily, ovšem opět řešíme otázku peněz. A s přípravou jsme na tom tak, že chystáme zbrusu novou volnou sestavu. Ostatně, informace o tom, na co právě trénujeme a co děláme, můžou fanoušci sledovat na našem Facebooku.

Autor: archiv Denisy Hrubé a Daniely Kincové

Jak vypadá váš trénink? Jak často třeba plavete společně, když Denisa pracuje mimo Brno?
V týdnu si chodíme zaplavat, zatrénovat každá sama. O víkendu a ve volném čase pak dáváme sestavu dohromady. Máme docela výhodu, že spolu plaveme už dlouho, a tak se dokážeme rychle sesynchronizovat.

U akvabel je, podobně jako u krasobruslařů, důležitý i kostým – tedy plavky. Jak vybíráte a shodnete se? Mimochodem, dá se vymyslet i něco jiného než plavky – krasobruslařské oblečení taky zaznamenalo velký vývoj.
Na klasické závody jsou požadavky na plavky celkem striktně stanovené a nějaké jiné výstřelky (nohavice, rukávy) nejsou povolené. Existují ale i závody, světový pohár Trophy Cup, kde se meze nekladou jak v rámci sestavy, tak ve výběru kostýmů. Dokonce jsou dovolené i různé doplňkové předměty, jako balony, kruhy, stuhy apod. Těchto závodů se však z finančních důvodů nezúčastňujeme. Co se týče výběru plavek, zde to stojí hlavně na Denči, která je v tomto ohledu velmi kreativní a navíc hezky maluje :-). Já už pak spíš jenom remcám, co se mi nelíbí a co bych upravila… Ale na výsledku se, myslím, pak vždycky shodneme.

Ve výčtu vašich úspěchů jsem zaregistrovala medaile i za ploutvové plavání. Můžete to, prosím, upřesnit?
Vzhledem k tomu, že jsme byly každoročními účastnicemi akademických her, kde jsme reprezentovaly VUT v klasickém rychlostním plavání, dostaly jsme se k možnosti vyzkoušet si i plavání s ploutvemi. No, a ono to vyšlo. Získaly jsme krásné druhé místo ve štafetovém závodě na 4 x 50 m.

Danielo, Vy studujete druhý ročník magisterského studia na FSI, obor Letecký provoz a v letectví i brigádně pracujete. Co vás z „podvody“ přivedlo až do oblak a co konkrétně obnáší ty brigády?
Daniela: Pod vodou tlak roste a s výškou zase klesá. Musím si to nějak kompenzovat. A navíc pod vodou i ve vzduchu se mohu pohybovat trojrozměrně, což mě baví. Vodní akvabelový svět je sice krásný a člověk do něj vkládá hodně úsilí a času, ale přesto to není to, čím by se dalo nějak solidně živit. Akvabely beru jenom jako koníček, zpestření, zálibu, mám zde spoustu přátel a navíc je to dobrá možnost, jak si pořádně protáhnout tělo. Svoji osobní kariéru pak směřuji do světa letectví, kde mě nejvíc baví pilotování, ale velmi mne zajímá i vše, co se kolem toho točí. Momentálně brigádně pracuji na letišti ve firmě, která se zabývá provozem i servisem malých letadel. Dělám tu vše, co je potřeba: od tankování a mytí letadel po různé akce a přednášky pro zákazníky. Nyní si plánuji udělat licenci instruktora a létat a létat…

Vy, Deniso, jste ale už čerstvou absolventkou Fakulty stavební, obor Realizace staveb. Kde pracujete, jak to máte s tréninky a přípravou? Je to horší nebo lepší, než když jste ještě studovala?
Denisa: Ano, v únoru 2014 jsem úspěšně dokončila studium na FAST. Nyní pracuji u jedné kroměřížské stavební společnosti jako stavbyvedoucí, takže se pohybuji v té části České republiky, kde mám zrovna na starosti stavbu. Řízení staveb mě baví, takže dělám to, co jsem chtěla. Nyní provádíme rekonstrukci budovy v Šumperku. V tomto pro mě poměrně klidném městě mají naštěstí bazén, a tak chodím trénovat tam. O víkendu se s Dankou sejdeme, dáváme do kupy sestavu a snažíme se sjednotit pohyby. Přiznávám, že na VUT to bylo lepší. Více času na trénování. Člověk dělal projekty, učil se a pak si šel „odpočinout“ na trénink, vypnul svým způsobem hlavu, a jak se vrátil zpět domů k učivu, hned mu bylo všechno jasnější :-).

A ještě, přece jen si to neodpustím, kolíček na nos je opravdu nezbytný – a proč?
V případě, že někomu nevadí, když mu nateče voda do nosu (a taková individua se najít dají), pak „kolíček“, v akvabelové terminologii „skřipec“, není potřeba. My se, jakožto většina lidí, s touto skutečností jinak vypořádat také neumíme. Ve světě pak existují i jiná řešení – různé špunty do nosu apod. 

Jak relaxujete v létě? Taky u vody?
Denisa: Danka relaxuje v přírodě, nejraději v horách a ve skalách; lezení je jejím druhým koníčkem. Pokud se nejedná o aquapark či o vodu pro zchlazení během horkých letních dní, pak ji pro relax nevyhledává.

Daniela: Denča zase ráda cestuje. Letí do nějaké vyhlédnuté země a tu proleze křížem krážem. Je jí jedno, zda u toho narazí na město, na hory nebo na vodu, zdrží se jen chvíli a jede dál. 

jih

Vstoupit do fotogalerie

TémataFakulta stavební Fakulta strojního inženýrství absolventi studenti sport Centrum sportovních aktivit VUT

Související články:
Miloš Nykodým: Za rok proběhám desatery boty a stihnu i šedesát závodů
Šachy jsou stres za málo peněz, říká mladý šachista
Práce se studenty na organizaci plesu byla jedinečná zkušenost, říká Architekt světla
Ve Vídni jsem si začala mnohem víc vážit naší fakulty, říká juniorská mistryně světa v horolezení
VUT má 4 akademické mistry ČR v atletice