Téma

1. března 2022

Firmy se zbaví odpadu, studenti získají materiál pro práci. Na FaVU VUT vznikla recyklační stanice

Doktorandka FaVU Romana Drdová vymyslela, co s použitým materiálem | Autor: Katarína Hudačinová
Prostor, kam si studenti mohou přijít zdarma vybrat materiál pro práci a poradit se ohledně svého uměleckého záměru. Zároveň také místo, kam mohou firmy věnovat přebytky, které by pravděpodobně skončily jako odpad na skládkách či ve spalovnách. To je recyklační stanice, kterou vymyslela a na FaVU VUT zřídila doktorandka Romana Drdová. Fungovat by stanice měla na fakultě od jarního semestru a Romana Drdová nyní zvažuje i to, zda nápad inspirovaný pobytem v New Yorku přetavit do startupu a nabídnout dalším institucím.

V roce 2018 pobývala umělkyně Romana Drdová na rezidenci v New Yorku. Tam také poprvé navštívila Materials for the Arts. „Je to středisko, spíš takové komunitní centrum, které existuje už od roku 1979. Organizace má smlouvu jak s firmami, tak umělci a institucemi. Funguje to tak, že firmy jim dováží přebytky. Třeba koberce, obalový materiál, figuríny. A umělci a instituce se mohou zaregistrovat a asi třikrát do měsíce si přijít vybrat věci pro práci. Je to jako obchod. Jen si mohou vzít materiálu, kolik chtějí, a mají ho zdarma,” přibližuje Drdová.

Díky recyklační stanici neskončí odpad v popelnici, ale v rukou umělců | Autor: Unsplash

To ji, jako umělkyni zaměřující se na práci s různými materiály, nadchlo. „Sama v tvorbě hodně využívám zajímavé materiály. Například ráda pracuji s textiliemi a vozila jsem si z cest po světě různé netradiční látky,” říká. Na celou věc si proto vzpomněla před dvěma lety, kdy měla jako doktorská studentka Ateliéru tělového designu na FaVU VUT možnost napsat projekt v rámci interní grantové soutěže KInG. „Mé vedoucí Lence Klodové se nápad líbil, protože má dopad na velké množství studentů. Oslovil i děkana Filipa Cenka, protože projekt lze využít i pro redukci materiálu přímo ze školy. Na uměleckých školách jsou totiž chodby obvykle přeplněné různými instalacemi a nikdo s tím nic nedělá. Recyklační stanici by tak šlo využít i na znovupoužití vlastních materiálů,” vysvětluje Drdová.

Kromě toho si umí představit, že by se v budoucnu zapojily i další fakulty VUT. Ať už darováním materiálů či vytvořením vlastních recyklačních stanic. „To by se mi moc líbilo, ale bohužel nemám na ostatních fakultách kontakty, takže kdyby se mi případně někdo ozval, byla bych moc ráda,” dodává Romana Drdová.

Ačkoliv je projekt nyní vypsaný na dva roky, Romana Drdová by ho ráda rozvíjela i po skončení grantu. „Zjistila jsem, že dva roky jsou na rozjezd málo. Ráda bych zůstala zapojená jako koordinátor,” říká a dodává, že by uvítala i nové spolupracovníky. „Jako umělkyně vidím kreativní část. Tu praktickou se učím za pochodu. Potřebovala bych k sobě někoho, kdo má zkušenost s financováním, nabíráním lidí a podobně.”

Od konce loňského roku funguje recyklační stanice na FaVU ve zkušebním provozu. „Většinou se mi studenti ozvali přímo na e-mail nebo přes sociální sítě a domluvili jsme se,” popisuje Drdová s tím, že od letního semestru už bude místo fungovat oficiálně. V únoru k dosavadnímu instagramovému profilu přibyly i webové stránky, kde se zájemci dozví víc například o aktuální nabídce materiálů. „Bohužel jsme omezeni prostorem, takže materiály musím vybírat. Zatím je to takový můj kurátorský výběr. Přece jen už mám ale nějaké vlastní zkušenosti a umím odhadnout, které materiály má smysl zařadit a se kterými půjde dál pracovat,” vysvětluje. Momentálně tak studenti mohou vybírat například z různých látek či zbytků koberců.

Drdová se práci s různými materiály věnuje i ve své umělecké tvorbě | Autor: Katarína Hudačinová

Kromě toho je recyklační stanice vybavená i dvěma pracovními stoly, potřebným náčiním a posloužit umí jako multifunkční dílna. V plánu je také propojit stanici přímo s Ateliérem tělového designu. „Když už k nám student přijde, tak bych chtěla, aby si tady mohl své nápady vyzkoušet. Ráda s ním proberu, jak má vypadat finální práce, co k ní bude potřebovat, a můžu mu někam zavolat a zkusit konkrétní materiál sehnat. Sama si totiž pamatuju, jak časově náročné bylo najít správný kontakt, dojet na místo a vše řešit po vlastní ose,” podotýká Drdová.

Zároveň přiznává, že komunikace s firmami není mnohdy jednoduchá ani teď. „Když jim člověk zavolá nebo napíše e-mail, obvykle se nedočká žádné odpovědi. Takže je potřeba do těch firem zajet a budovat si osobní vazby. Což je pro mě těžší, protože nejsem z Brna, takže tady nemám takové kontakty,” říká Romana Drdová s tím, že se snaží oslovovat zejména lokální firmy kvůli tomu, aby materiály nemusela na FaVU svážet přes půl republiky. „Někdy narazím na společnost, které se nápad moc líbí. Jsou ale i takové firmy, které mi řeknou, že je pro ně jednodušší zbytkový materiál prostě vyhodit,” popisuje své zkušenosti.

Ačkoliv se nyní soustředí především na rozšíření sítě spolupracujících firem a vybudování povědomí o recyklační stanici mezi studenty, do budoucna se nebrání ani tomu přetavit celý nápad v podnikání. A vytvořit například síť takových stanic po českých městech či institucích. „V letošním roce si dala za cíl vymyslet, co s celým projektem dál. Už jsem do toho vložila hodně energie a ještě hodně jí do toho asi vložím, tak bych v tom ráda do budoucna dál pokračovala a někam to posunula,” uzavírá Drdová. 

(zeh)

Témata

Související články:
La Contextressa propojuje umění a technologie. Projekt zkoumá schopnost umělé inteligence pracovat s kontextem
Navrhli futuristickou stanici pro hyperloop v Brně, město o ni projevilo zájem
Výstava Loučení je intimní zpovědí o odchodu člověka
Rafan Luděk Rathouský: Roky jsme nepoužívali text, na výstavy jsme zvali lidi telefonem
S Irenou Armutidisovou po schodištích Ernsta Wiesnera