Lidé

21. prosince 2021

Bezpečnost práce je často opomíjená, upozorňuje bezpečnostní inženýr Jakub Steklý

Absolvent FEKT VUT je jedním z několika safety inženýrů v České republice | Autor: Archiv EK-INDUSTRY

Provozovatele výrobních továren může být těžké přesvědčit o nutnosti zabezpečit výrobní stroje. A tak s sebou Jakub Steklý vozí i tzv. testovací silikonový prst. Kde nestačí matematické výpočty, pomůže názorná ukázka. Absolvent FEKT VUT je jedním z několika safety inženýrů v České republice. Pracuje ve společnosti EK-INDUSTRY, kde zpracovává bezpečnostní legislativní požadavky na strojní zařízení nejen pro provozovatele, ale i pro samotné výrobce napříč Evropou.

Co je náplní práce safety inženýra?

Já se zabývám primárně bezpečností strojních zařízení. Absolvoval jsem technické školení TÜV Rheinland, které má v Česku aktuálně tak 30 osob. Mám na starosti zjištění rizik, návrh opatření a jejich aplikaci. Vytvářím dokumentace ke strojům, které obsahují návody, plány a schémata. Zahrnuje to ale i programátorskou práci – tvořím elektrodokumentaci, projekční dokumentaci či technická řešení.

Vaši zákazníci jsou tedy výrobci strojů?

Máme zákazníky po celé EU, jsou to výrobci strojů i jejich provozovatelé. O výrobce jde v případě nových strojních zařízení, tam na základě strojírenských směrnic posoudíme rizika a navrhneme bezpečnostní opatření – třeba u výrobní linky to může být kryt či bezpečnostní systém, který ochrání obsluhu stroje před úrazem. Zákazníkovi předáme dokument, který popisuje, jak má zařízení zabezpečit, aby vyhovovalo legislativním požadavkům a normám. Pak mu pomůžeme s vydáním ES prohlášení o shodě, což znamená, že stroj byl vyroben v souladu s normami a může ho prodat koncovému zákazníkovi. Anebo to zabezpečení za něj uděláme my – aplikujeme jednotlivé technologie a ochranné prvky. K dalším zákazníkům pak patří provozovatelé fabrik, tam většinou posuzuji rizika u starších strojů. Nebývá ale lehké je přesvědčit.

Jakub Steklý zpracovává bezpečnostní legislativní požadavky na strojní zařízení pro provozovatele i výrobce napříč Evropou | Autor: Archiv EK-INDUSTRY
Z jakého důvodu?

U bezpečnosti jde většinou o vysoké investice a já musím dokázat, že to má smysl. Což bývá problém třeba u výrobních linek, které sice nesplňují bezpečností normy, ale provozovatel tvrdí, že se tu za 30 let nikdy nic nestalo. Matematické výpočty tady jako argument často nestačí, proto s sebou pro efektivnější demonstraci rizik vozíme tzv. testovací prst. Je to odlitek ve tvaru lidského prstu. Zákazníkovi musíme občas názorně ukázat, co se stane, pokud stroj nezabezpečí. Že nenavrhujeme zbytečná opatření, ale chráníme před vážným zraněním. Někteří zákazníci to ale neakceptují. Vědí, že je v Česku nedostatek kontrolních orgánů, které by se tím zabývaly. Bezpečnost práce je u nás často opomíjená a neklade se na ni takový důraz.

Argument placení úrazného provozovatele stroje nepřesvědčí?

Samozřejmě tento argument používáme taky. Ale často to probíhá tak, že pokud k úrazu dojde, firma zaměstnance radějí uplatí, aby o problému nemluvil. Správně by se to mělo dostat k Policii České republiky a České obchodní inspekci, která prověří veškeré dokumenty a zjistí, zda byl problém na straně provozovatele či výrobce – tedy kdo zařízení špatně zabezpečil. A tomu by se pak měla udělit pokuta. Ale za dobu, co to řeším, jsem nezažil, aby někdo dostal pokutu. Samozřejmě jsou i firmy, které si to hlídají a dbají na bezpečnost. Většinou jde ale spíše o velké nadnárodní společnosti, nejhorší je situace u výrobců strojů a jejich konstruktérů, kteří to desítky let dělají postaru u sebe na stole a nenastudují si nové normy a pravidla. Nikdy se přece nic nestalo, tak se nemůže stát ani teď, ale neplatí to pro všechny samozřejmě.

Na kom tedy v případě úrazu leží zodpovědnost?

V případě starších strojů je to na majiteli či provozovateli fabriky. U nových strojů je to zodpovědnost výrobce. Tady se ale často objevuje takový nešvar, že namísto toho, aby výrobci stroj řádně zabezpečili, tak zbytková rizika zmiňují v návodu k použití stroje a zprošťují se v případě úrazu viny. Správně by výrobce měl nejdříve provést konstrukční změny, poté dodat ochraňující doplňky, tedy zámky či kryty. Až pak by měly následovat informace v návodu. Výrobci tyto dva kroky často přeskakují a prostě to napíšou rovnou do návodu. Upozorní vás na riziko, a když se vám něco stane, odkážou se na návod. V České republice bohužel chybí kontrola vyšších orgánů, zda ES prohlášení a CE certifikace byla vydána legálně.

Další problém je, že normy nejsou závazné. Jsou pouze doporučující. Když je norma jasně daná, tak je to jednoduché. Spousta norem je ale formulována způsobem „doporučuje se, mělo by“ a ten dovoluje volnější interpretaci. Takže já přijdu k zařízení a vidím tam riziko. Zákazník přijde k zařízení a je přesvědčený, že tam žádné riziko nehrozí.
 
Přináší automatizace a robotizace průmyslu nové výzvy i v otázkách bezpečnosti?

Veškeré technologie se zrychlují, což klade požadavky na výrobce – stroje musí být rychlejší a efektivnější. A my pak musíme do detailů promyslet jednotlivá rizika. Dvacet let starý stroj má jen motor s jednotnou rychlostí. Když ho chcete zastavit, jednoduše odpojíte elektřinu. Novější technologie jsou rychlejší, ať už jde o dopravníky či pohyblivé části strojů. Po odpojení elektřiny stroj ještě několik vteřin dojíždí. Nejrizikovější bývají technologie s využitím stlačeného vzduchu, hydrauliky – například lisy. Člověk může projít optickou závoru a vejít do nezabezpečeného prostoru dřív, než zařízení zastaví.

Bude kvůli zrychlování průmyslové výroby větší poptávka po safety inženýrech?

Určitě ano. Trend zrychlování a automatizace výrobních linek bude pokračovat. Bezpečnost bude stále důležitější téma i díky tomu, že v Česku má výrobní prostor spousta nadnárodních firem, které dodržují vyšší bezpečnostní standardy. V rámci nadcházejícího průmyslu 4.0 vidím velký potenciál implementovat do počítačových systémů vedle informací o výrobě také informace o bezpečnosti. Například bezpečnostní komponenty se dimenzují na 20 let dopředu, třeba počet sepnutí stykače na 10 tisíc sepnutí. A zákazník by tak mohl vědět, že tento stykač už sepnul 8tisíckrát a poté mu hrozí, že se porouchá a v případě potřeby nezastaví zařízení. Dá se tedy očekávat, že průmysl 4.0 umožní bezpečnější pracovní prostředí.

(mar)

Témata

Související články:
Automatizovaná pracoviště vyvinuli pro Toyotu i Porsche. Na trh uvádějí univerzální robotickou buňku