Lidé

23. listopadu 2019

Města musí do dopravních technologií soustavně investovat. Jinak se stanou neprůjezdná, říká zakladatel Cross Zlín

S nástupem elektromobility přijde podle Tomáše Juříka řada nových výzev | Autor: unsplash
Dopravní technologie dodává firma Cross Zlín do více než pětapadesáti zemí světa. V roce 1994 ji založil absolvent Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Tomáš Juřík a dodnes nelituje. I přesto, že v začátcích pojmy jako chytrá města či inteligentní dopravní systém neexistovaly, konkurence z Německa byla o několik kroků napřed a zlínská společnost si musela vyšlapat cestu sama. Dnes patří Cross Zlín ke světové špičce, a kromě řešení pro Brno, Ostravu či Zlín vyřešil i průjezdnost více než čtyřmilionového tureckého města Izmir.

V jednom rozhovoru jste řekl, že jste se do podnikání pustil s kapitálem padesát tisíc korun. Myslíte si, že by se ještě dnes dalo za takových podmínek začít? A byl kapitál klíčový, nebo Vám nakonec pomohlo nastartovat podnikání něco jiného?
Odpověď je potřeba rozdělit na dvě části. A to na podnikání na internetu a podnikání ve výrobě. Pokud dneska někdo podniká na internetu, tak počáteční investice jsou minimální. Obvykle mu stačí spolehlivý a výkonný počítač a dobré připojení. V momentu, kdy chce ale člověk něco vyrábět, tak jsou investice mnohonásobně vyšší. Pak je potřeba rozjíždět podnikání velmi pomalu a s rozmyslem. Upřímně si to ale dnes bez podpory nějakého fondu či banky nedovedu dost dobře představit.

Se všemi znalostmi a zkušenostmi, které jste získal, založil byste stejnou firmu znovu? Nebo by Vás lákala jiná oblast?
Kdyby mi bylo znovu pětadvacet, tak bych se do toho opět pustil. Nevím, jestli přímo do oblasti dopravy, ale určitě bych zůstal u elektra.

Živnost jste získal v roce 1992, o dva roky později založil společnost Cross Zlín. Bylo od koho se v podnikání učit?
Nebylo vůbec nic. Nikdo z nás o kapitalismu nic nevěděl. Byli jsme mladí, a prostě jsme zkoušeli, co šlo.

A v technologické sféře?
Co se týče technologií, tak tam už nějaká inspirace byla. V té době bylo na českém trhu asi šest výrobců, kteří se pokoušeli o totéž. A samozřejmě sem už vstupovala tvrdá německá konkurence, která byla hodně před námi.

Jsou dneska ještě západní země před námi nebo už jsme je dohnali?
Když přijedeme na evropskou výstavu do Amsterdamu, tak už nám tam neukazuje nikdo nic, co bychom neznali a neměli. Občas se objeví výjimka, zejména v oblasti senzorů. Ale že bychom objevili něco, o čem bychom si řekli wau, tak to už ne.

A jde ve Vašem oboru ještě vůbec něco „wau“ dnes vymyslet?
Určitě. Se změnou mobility a s nástupem elektromobility dojde k tolika novým zajímavým výzvám. Nejde očekávat revoluční věci jako za Edisona. Ale ten kontinuální vývoj běží a nové věc se objevují skoro na denním pořádku.

Kdyby se Tomáš Juřík rozhodoval znovu, začal by zase podnikat | Autor: archiv společnosti Cross Zlín
Co je dnes hlavní jádro Vašeho byznysu? Na webu zmiňujete software, datovou analýzu.
Řešení jsou téměř vždy na míru, ale ze stavebnicových prvků. Dům se také nestaví od komína, ale od základů. Hardware a software jsou naše cihly. A někomu stavíme mrakodrap a někomu pastoušku. Základem jsou dobré hardwarové komponenty a spolehlivý vlastní software.

Musíte se ke starým projektům pravidelně vracet a případně přenastavit provoz křižovatek?
Ano, minimálně jednou za pět let je potřeba do toho takzvaně sáhnout. Nicméně křižovatky dnes disponují lokální inteligencí a z velké míry se dokážou nárůstu dopravy přizpůsobovat samy.

Která zakázka byla zatím nejsložitější?
Nejsložitější a nejkomplexnější byla dosud zakázka pro turecké město Izmir. Je to třetí největší město v Turecku a svou velikostí odpovídá zhruba třem Prahám. Z hlediska vývoje a složitosti výroby produktu je to ale naše vážení kamionů za jízdy na optickém principu.

Je nějaké město, které vás zaujalo svou pokročilostí ve využívání technologií a dat pro regulaci života ve městě?
Pokouší se o to v podstatě všechna větší města. Ale doprava je natolik živá, že města, která neinvestují kontinuálně, se dřív nebo později stanou neprůjezdná. To znamená, že investice a řešení v tomto směru nikdy nekončí. Města ale prvně musí poznat, co je vůbec možné v dopravě udělat. Až potom budou vědět, co mají vlastně chtít.

Když jedete autem, sledujete technické řešení křižovatek? Pamatujete si, kde jsou nainstalovány produkty od Vaší firmy?
Ano. Poznám to a musím říct, že jsme například velmi hrdí na to, co předvádíme v Brně, Ostravě a Olomouci. Taky nesmím zapomenout na Zlín.

Jaká je podle Vás budoucnost dopravy?
Dva trendy jsou nezpochybnitelné. Jeden je nástup elektromobility. Netvrdím ale, že to budou nutně bateriová auta. Můžou být hybridní, vodíková. Těch variant je víc. Samořiditelná auta vidím ve vzdálenější budoucnosti. To, co ale přijde relativně brzo, jsou asistovaná auta.

Vystudoval jste FEKT VUT. Volil byste dneska jinak? Nešel byste například na podnikatelskou fakultu?
Bez školy si to vůbec nedovedu představit. Když ke mně přijde absolvent se střední podnikatelskou školou, tak ho k pohovoru vůbec nepustím. Ten člověk neumí nic. Prvně se každý musí naučit řemeslo. Až pak se teprve může pokoušet podnikat.

Jací jsou dnešní absolventi, kteří se k Vám hlásí?
Dneska jsou mladí lidé jiní. Mají daleko větší znalosti v oblasti výpočetní techniky, programování. Ale takových těch klasických bastlířů, které také potřebujeme, těch už je pomálu.

Máte ještě možnost sám na produktech pracovat, nebo už jste čistě manažer?
Manažerská činnost mi zabírá okolo devadesáti procent času. Za odměnu si ale stále hýčkám těch zbylých deset procent ve vývoji a výrobě. I proto, abych věděl o našich produktech. Abych měl přehled, co naši zákazníci chtějí. A také měl představu, co budeme dělat a kam budeme směřovat v dalších letech.

(zep)

Témata

Související články:
Lidé jsou zvědaví, jestli je auta přechytračí, ale jsou to pořád jen věci
Optická vlákna pomohou nahlédnout do nejhlubších částí mozku. Na výzkumu pracuje i doktorand z FSI
Na VUT studují první zvukaři. Musí umět matiku i hudební nástroje
Adam a Kateřina Chromí: Já byla zadýchaná, brácha se skoro nudil
Jak se mění epigenom podvyživených dětí, zkoumá v Americe absolventka FEKT VUT