Od skript k autonomnímu letu: Jakub Prvý o studiu, dronech a vedení studentského týmu

Bezpilotní systémy dnes nejsou sci-fi, ale reálný nástroj průmyslu, bezpečnosti i výzkumu. Jakub Prvý, student magisterského programu Kybernetika, automatizace a měření na FEKT VUT a vedoucí studentského týmu Drone Research Center (DRC), ukazuje, že technické studium nemusí zůstat jen u teorie. V rozhovoru otevřeně mluví o cestě ke dronům, výzvách studia, vedení týmu i o tom, proč se nebát techniky – ani prvních neúspěchů.

Proč sis vybral právě tento studijní program a jak tě připravuje na oblast bezpilotních systémů?

Automatizace na FEKTu je skvělý základ pro drony, protože je tam obrovský přesah. Od teorie řízení přes mikroprocesory až po samotné programování. Člověk díky tomu pochopí kompletní systém jako celek, ne jen jako hračku na dálkové ovládání.

Co tě přivedlo ke světu dronů a bezpilotních systémů?

Vždycky mě zajímalo rojové létání a obecně věci, co létají. Ten nadhled seshora ti dává úplně jinou perspektivu a možnosti, co se dá sledovat nebo mapovat. Hlavní zlom byl ale předmět “Bezpilotní letadla” tady na fakultě, kde jsme probrali technické základy. Přišlo mi prostě super mít pod kontrolou něco, co dokáže létat a plnit úkoly autonomně, aniž by to člověk musel stále ručně řídit.

Co považuješ za největší akademickou výzvu, kterou jsi musel překonat?

Největší oříšek byl naučit se efektivně pracovat s časem a najít systém v tom obrovském množství informací, které do nás škola v prvních ročnících sype. Musel jsem pochopit, že i ta nejtěžší teorie má svůj praktický význam. Jakmile jsem ty souvislosti začal vidět a mohl je aplikovat v praxi, začalo to do sebe všechno zapadat. Zvládnout tyhle základy byla výzva, která mě ale skvěle připravila na řešení složitějších problémů v týmu.

Jak se ti daří skloubit náročné studium s časově náročnou rolí vedoucího týmu?

Je to hlavně o dobrém time-managementu. Role vedoucího v DRC je sice časově náročná, ale na fakultě se mi líbí, že vyučující chápou, když se student věnuje odborné praxi nad rámec výuky. Snažím se věci propojovat – to, co se naučím v týmu při stavbě dronů, mi pak pomáhá rychleji pochopit souvislosti v předmětech. Škola mi dává ten nezbytný teoretický základ, bez kterého bychom drony v DRC nikdy pořádně nerozlétali, takže se to ve finále dobře doplňuje.

Co je hlavním cílem vašeho studentského týmu?

Cílem je vyvíjet vlastní bezpilotní platformy, které nejsou jen pro zábavu, ale mají reálné využití. Chceme, aby student mohl přijít, vzít si projekt a dotáhnout ho od nápadu až po funkční prototyp.

). Celou konstrukci jsme museli navrhnout úplně od nuly. Dvojplošníky samy o sobě nejsou běžné, a když k tomu přidáte systém naklápění rotorů, musíte vyřešit spoustu problémů s mechanikou a stabilitou, na které neexistují žádné hotové návody. Bylo to o neustálém testování a ladění, abychom koncept vůbec dostali do vzduchu.

Jaký vidíš přínos spolku pro studenty? Co jim členství v takovém týmu může přinést?

Je to o tom, že si člověk vyzkouší technologie z přednášek v reálném měřítku. Na FEKTu máme skvěle vybavené laboratoře, kde trávíme hodně času praktickým měřením a testováním, a spolek je v podstatě další nadstavba. Naučíš se tam řešit problémy za pochodu a pracovat v týmu na komplexním úkolu, což skvěle doplňuje individuální práci v laborkách. Navíc získáš kontakty na firmy z oboru, se kterými fakulta úzce spolupracuje.

Kde se vidíš za pět let? Plánuješ zůstat v oblasti bezpilotních systémů?

Tenhle obor mě baví a vidím v něm obrovský potenciál pro zefektivnění procesů, které jsou dneska zbytečně zdlouhavé nebo nebezpečné. Za pět let se vidím spíš u vývoje a testování autonomních systémů přímo v terénu nebo v průmyslu. Teorie je důležitý základ, ale mě osobně nejvíc naplňuje vidět ty technologie v reálném provozu.

Jak může podle tebe váš tým nebo drony obecně pozitivně ovlivnit budoucnost a společnost?

Drony mají velký potenciál v mnoha oborech ať už je to průmysl nebo záchranné složky. Jako tým dáváme hlavně možnost studentům se do toho zapojit a vyzkoušet si to v praxi. Vidím tam velkou možnost využití u inspekcí nebo právě u záchranných složek, kde drony můžou ušetřit čas a lidi nemusí chodit někam, kde je to pro ně nebezpečné.

Byl jsi vybrán jako tvář kampaně. Co bys chtěl sdělit studentům, kteří teprve přemýšlí o studiu na vysoké škole?

Chtěl bych jim vzkázat, ať se nenechají vystrašit tím, že je technika obecně vnímaná jako "hardcore" škola. Jasně, náročné to je, ale důležité je najít si v tom to svoje – něco, co vás bude bavit i mimo skripta. VUT vám k tomu dá zázemí, ale je na každém, jak moc ty možnosti využije a jestli se spokojí jen s titulem, nebo si odsud odnese i něco, co ho fakt baví. Hlavně se toho nebojte. I když začátky vypadají jako hromada teorie a matematiky, kterou nebudete k ničemu potřebovat, je to jenom filtr. Jakmile se přes to prokoušete a najdete si ke studiu i nějaký projekt nebo tým, co vás reálně baví, začne to dávat smysl.

Témata