Lidé

23. prosince 2021

Přála jsem si příležitost, která se neodmítá, říká oceněná doktorandka

Všechno ostatní bych oželela, ale chemie byla něco, co jsem chtěla dělat, říká oceněná doktorandka | Autor: Andrea Němcová
Ne každý z nás má hned od začátku úplně jasno v tom, co přesně by v životě chtěl dělat, ale pokud máme dostatek touhy i úsilí, svou cestu dříve nebo později objevíme. To dokazuje i příběh Lucie Ivanové, která letos obdržela Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty za nadprůměrnou činnost a výsledky v průběhu magisterského studia. Nyní již jako doktorandka zpracovává dizertaci na téma Syntéza a aplikace přírodou inspirovaných materiálů pro fotokatalytické procesy pod vedením Jozefa Krajčoviče. Její projekt „Přírodou inspirované fotosenzitizéry pro vývoj solárních paliv“ byl také nedávno oceněn fakultou v rámci podpory nadaných studentů doktorských studijních programů.

Čím se zabýváš ve svojí dizertaci?
Obecně se zabývám syntézou přírodou inspirovaných π-konjugovaných molekul. Jak už napovídá název, hledáme inspiraci právě v přírodě a momentálně se zaměřuji na přípravu nových derivátů vitamínu B2 – riboflavinu, které umíme dále synteticky modifikovat pro zlepšení jejich rozpustnosti a následné zpracovatelnosti, a také pro dosažení požadovaných vlastností pro aplikace. V metabolismu živých organismů fungují přírodní deriváty riboflavinu jako přenašeče elektronů. Tu vidíme krásnou paralelu mezi přírodou a vědou. Tyto materiály mají na základě své struktury unikátní redoxní vlastnosti, kdy může docházet k reverzibilnímu přenosu elektronů, což se dá využít například pro bateriové systémy. Díky struktuře mají flaviny i zajímavé optické vlastnosti, které budu dále zkoumat v rámci svojí dizertační práce.

Jak jsi k tomuto tématu přišla?
V naší výzkumné skupině již kolega doktor Richtár syntetizoval sérii nesubstituovaných a N,N-alkylovaných flavinů v rámci svojí doktorské práce. Já jsem pak v Linci, kde jsem během magisterského studia strávila půl roku na pracovní stáži, dostala za úkol charakterizovat právě ty alkylované molekuly. Obdržela jsem vialky s připravenými materiály a studovala jsem jejich optické, elektrické a elektrochemické vlastnosti, a také morfologii tenkých vrstev.

Když jsem se vrátila z Lince, pokračovala jsem ve výzkumné činnosti i zde, přičemž jsem dostala jako téma diplomové práce hledání vhodných syntetických přístupů pro přípravu skupiny nových flavinů. I v rámci dizertační práce v této problematice pokračuji, ale také se zabývám umělou fotosyntézou, což je velmi zajímavé téma. Není to imitace toho, co dokážou rostlinky v přírodě, je to mnohem víc. Za použití molekul s fotosenzitickými vlastnostmi jsme schopni fotokatalytickým dějem uskladňovat energii do chemických vazeb, a tak vyrábět například solární paliva.

Jak tě napadlo přihlásit se ke studiu chemie až sem do Brna, když pocházíš ze Slovenska?
Studovala jsem pětileté bilingvální gymnázium, a ve čtvrtém ročníku, když jsem uvažovala, co bych chtěla dělat dál, byla chemie tou jedinou oblastí vzdělávání, bez které jsem si další život nedovedla představit. Všechno ostatní bych oželela, ale chemie byla něco, co jsem chtěla dělat. S mojí mamkou jsme tenkrát byly v Nitře na veletrhu Gaudeamus, kde se Fakulta chemická VUT prezentovala. Zaujala mě, přijela jsem také na Den otevřených dveří a když jsem pak na stránkách školy tehdy viděla video, kde student zpívá „Miluji tě, mé VUT”, tak bylo hotovo. Byla to jediná přihláška, kterou jsem podávala.
Mladou vědkyní navrhované fotosenzitizéry by mohly pomoci ve vývoj solárních paliv | Autor: Andrea Němcová
Chemie tě tedy bavila už od základní školy?
To právě ne. Až na gymnáziu mě učila skvělá chemikářka, díky které mě chemie zaujala. Na základní škole jsem měla radši zeměpis.

Proč sis vybrala program Chemie a technologie materiálů?
Studium chemie materiálů mě zaujalo a také mi přišlo nejperspektivnější, nemám úplně blízko k potravinářským a analytickým oborům. Ještě jsem tehdy úplně přesně nevěděla, co chci dělat, a zrovna chemie materiálů nabízí tolik možností, dá se tam jít mnoha různými směry. Takže je čas rozmyslet si, na co se člověk chce zaměřit.

A jak ses tedy dostala k organice, kterou teď děláš?
To jsem se jednou po přednášce Organické chemie II zašla zeptat pana docenta Krajčoviče, jestli mi doporučí nějakou doplňkovou literaturu. A on mi rovnou nabídl místo v laboratoři, protože viděl, že mi organická chemie jde a že mě baví. A nakonec se stal i vedoucím mé dizertační práce.

Takže ses v tom našla?
Úplně. Máme úžasný tým, lidé okolo mě jsou nápomocní a podporující. Musím říct, že to je jako taková organická rodina, velmi se mi tam od začátku líbilo. A potom, na začátku třetího ročníku, doktorand, u kterého jsem zpracovávala bkalářskou práci, odešel ze školy, a já nevěděla, co dál. A tak jsem si moc přála (doslova objednala z vesmíru) nějakou příležitost, která se neodmítá. A pár dní nato mi v březnu 2019 pan docent Krajčovič nabídl možnost odcestovat do Lince na půlroční pracovní stáž. Neodjela jsem tam na studijní pobyt, ale pracovat v laboratořích, přitom jsem nadále studovala zde. Každý večer po práci jsem se věnovala škole a doplňovala poznámky k výuce. Fungovala jsem tam tak na 180 %. Ale byla jsem nadšená. Tým pana profesora Sariciftciho mi poskytl přímo rodinné zázemí, rádi jsme zůstávali posedět si spolu i po práci, bylo to celé velmi krásné. I celá ta práce a přístroje, se kterými jsem pracovala, byly úžasné, měli tam například na míru dělané přístroje na depozici tenkých vrstev, které jsem po proškolení mohla používat.

A to jsi jezdila pořád tam a zpět, mezi Brnem a Lincem, nebo jak jsi to dělala?
Některá praktika jsem si musela přesunout na další rok. Vyučující na přednáškách mi vyšli vstříc a zkoušky z jejich předmětů jsem mohla absolvovat v řádném termínu. Takže jsem bydlela tam a sem jsem jezdila jednou za dva, tři týdny. Musím však zmínit i skvělé spolužačky, díky kterým jsem měla poznámky a informace o probíraném učivu.
Podle Lucie Ivanové je potřeba hledat inspiraci v přírodě | Autor: Andrea Němcová

A teď když děláš na dizertaci, je to také tak časově náročné? Nacházíš čas i na něco jiného?
Rozhodla jsem se pokračovat na doktorátu, protože jsem cítila, že akademická sféra a věda je to, kde chci v životě být, a co chci dělat. Takže jsem počítala s tím, že to bude vyžadovat i práci ve volném čase a zápal pro věc. Užívám si svůj volný čas, ale dávám tomu maximum, co se dá. A zároveň mimo výzkumu i učím, jako každý doktorand, a také ještě brigádně doučuji chemii na příjímačky budoucí mediky.

Ty ses tedy rozhodla už úplně napevno pro vědeckou kariéru. Čeho bys v budoucnu chtěla dosáhnout svojí prací, co tě pohání a motivuje?
Moje doktorské studium je zaměřené na ekologii a energetiku. Určitě se tedy chci zabývat řešením globálních problémů současnosti, ať už je to například energetická krize nebo znečištění planety emisními plyny. Fotokatalytické děje, které zkoumám, dokážou nejen vyrábět energii ve formě solárních paliv. Na druhou stranu mohou také sloužit k boji se znečištěním, kdy lze pomocí světla rozkládat polutanty i redukovat oxid uhličitý. Zbývá nám jenom objevit vhodné materiály, které dokážou takhle pracovat a zejména s vysokou účinností. Pohání mě tedy touha udělat něco pro lidstvo, zapsat se do vědecké historie, a pokud budu mít štěstí a stanu se třeba jednou uznávanou vědkyní, chtěla bych také propagovat ženy ve vědě, protože nás je pořád málo.

Co bys poradila ostatním studentům, kteří se o své budoucí kariéře teprve rozhodují?
Pokud se cítíte být spojeni s nějakým vědním oborem, tak určitě běžte za tím, snažte se najít si své místo v nějakém týmu, poctivě pracovat, nebát se projevit a usilovat o výsledky. Ono to sice může znít jako klišé, ale určitě to funguje: pokud člověk v sebe věří, dokáže úplně všechno.

(lv)

Témata

Související články:
Na střední škole propadla výrobě kosmetiky. Nyní obsadila druhé místo v podnikatelské soutěži a chystá nové produkty
Král a Královna Majálesu by měli šířit dobrou náladu a bojovat za studenty, říká kandidátka za VUT
Stevan Gavranović studuje bezolovnaté halogenidové perovskity, které šetří životní prostředí
Studentka chemické fakulty experimentovala s popílkem. Využila ho do podlah
Polešovickou hodovou stárkou je studentka chemie z VUT