Radek Pilař by oslavil 95 let. Na VUT spoluzaložil Ateliér videoartu

Od modernismu přes Rumcajse až k videoartu

Radek Pilař se narodil 23. dubna 1931 v Písku. Už během studií se rozešel s realistickou krajinomalbou a po krátkém období hledání poezie všedního dne jej kontakty se západním uměním utvrdily v tom, že malíř může k sebe-vyjádření využívat všechny možné způsoby a prostředky, včetně fotografie a filmu. Začal experimentovat s netradičními materiály a ve svých dílech využíval nalezené předměty.

V mainstreamu je Pilař známý především tvorbou pro děti. Největší popularitu mu přinesly postavy z příběhů „O Rumcajsovi“ nebo ikonický Večerníček. Spoluzaložil také časopis Sluníčko, přispíval do Mateřídoušky a jeho ilustrace se objevily v desítkách dětských knih a omalovánek.

Jeho cílem bylo mluvit současným jazykem „obrazové doby“. Souběžně s dětskou tvorbou se dále v soukromí ateliéru věnoval propojování malby, fotografie a filmu, což nebylo snadné, jelikož potřebné technologie a materiály nebyly v tehdejším Československu pro jednotlivce snadno přístupné. Po celý život překračoval hranice tradiční výtvarnosti, hledal nové formy vyjádření a jeho práce přesahovala i do oblasti techniky a průmyslu.

V roce 1963 jej okouzlil britský pop-art, se kterým se setkal na Mezinárodním bienále mladých umělců v Paříži – v deníkových záznamech uvádí, že se mohl nadechnout „novátorského vzduchu“. Intenzivně se zajímal také o propojení umění a nových technologií. Hand-made snímky animátora a režiséra Normana McLarena jej inspirovaly k vytváření vlastních experimentálních filmů. Pilař je také dodnes považován za jednoho ze zakladatelů a průkopníků českého videoartu.

Vznik Ateliéru videoartu na VUT

Důležitým momentem pro rozvoj českého videoartu bylo vytvoření zázemí pro výuku nové generace umělců, které se po roce 1989 časově protnulo se snahami o založení uměleckých vysokých škol v Česku. V roce 1990 stál Pilař u vzniku Katedry animované tvorby a videa na FAMU a Asociace videa a intermediální tvorby.

V Brně pak pro nově vznikající Fakultu výtvarných umění VUT (FaVU) Pilař společně s umělcem a pozdějším děkanem fakulty Tomášem Rullerem zformoval Ateliér video a multimediální animace (později známý jako Ateliér videoartu). Zaměřoval se na širokou škálu disciplín, od interaktivního a akčního umění až po performance.

Počátky Ateliéru videoartu byly podle Tomáše Rullera skromné. „Zpočátku ateliér disponoval pouze místností a trojicí štaflí s kreslícími prvky a balicím papírem,“ popisuje ve svých pamětech na stránkách dnes již neexistujícího Ateliéru performance. „Vstupním úkolem, který dostali nově přijatí studenti videoartu, bylo kreslení zátiší se starými obrazovkami, které posloužilo jako podklad pro pozdější řazení do sérií ke klasické animaci,“ dodává Ruller.

Archiv Radka Pilaře a uchovávání jeho odkazu

Radek Pilař zemřel náhle na konci prvního semestru fungování ateliéru. Vedení se ujal Ruller, který jej transformoval na Ateliér video-multimédia-performance, kde hostoval i přední představitel videoartu Woody Vašulka. Původní ateliér již neexistuje, ale výuka a projekty v oblasti videoartu na fakultě pokračují například prostřednictvím Ateliéru performance, Ateliéru video nebo Ateliéru intermédií. Studenti FaVU dnes také začínají znovu objevovat Pilařovo pojetí videoartu jako „malování kamerou“.

FaVU se zapojuje i do uchovávání umělcova odkazu pro budoucí generace. Archiv Radka Pilaře vznikl pod vedením Pavla Ryšky z Kabinetu audiovizuálních technologií FaVU ve spolupráci s Pilařovými dcerami za podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Cílem projektu bylo uspořádat Pilařovu pozůstalost a zpřístupnit ji formou obrazového webového katalogu.

„V současné době projekt pokračuje zpracováním a digitalizací umělcových písemností – deníků, korespondence, scénářů a dalších dokumentů,“ popisuje Pavel Ryška s tím, že digitalizace rukopisů zabrání degradaci křehkého papíru a zároveň zpřístupní archivní dokumenty ostatním badatelům. „Předpokládám, že důkladný průzkum písemných pramenů prohloubí znalosti Pilařovy volné i užité tvorby a přispěje k porozumění společenskému a ekonomickému kontextu umělecké praxe padesátých až devadesátých let,” dodává.

Pilař svou tvorbu nerad nazýval „videoartem“ či „uměním“. Podle citací v životopise na stránkách archivu jej viděl spíše jako prostředek ke komunikaci s lidmi a vytváření nového jazyka v době nových médií. Na video jako médium se díval jak poeticky, tak střízlivě.

Po Radku Pilařovi zůstaly ilustrace ve více než padesáti knihách pro děti vydaných po celém světě. Vytvořil také kolem čtyřiceti krátkých filmů a večerníčků, realizoval přes třicet videozáznamů a videoartů a jeho díla byla k vidění na více než čtyřiceti samostatných výstavách. Přestože zemřel předčasně, jeho odkaz zůstává živý. Ať už v tvorbě, která oslovuje nové generace dětí i umělců, nebo v institucích, jako je FaVU, na jejichž formování se podílel.

_________

Pozn. autorky: Velmi děkuji Dr. Pavlu Ryškovi za konzultaci textu a laskavé poskytnutí materiálů z Archivu Radka Pilaře.

Vstoupit do fotogalerie

Témata