Zakladatel Marketing Festivalu: Teď už vím, že bez celebrit to nejde

Jindřich Fáborský, absolvent Fakulty podnikatelské, tvrdí, že většina konferencí je o ničem. A tak si založil svou vlastní, a hned tu největší v oblasti marketingu u nás. Ne vždycky se mu ale dařilo. O tom, kolik stojí špatná rozhodnutí, nebo jak je těžké sehnat v noci v Brně kobercovku, se rozpovídal v rozhovoru pro web ZVUT.cz.

Jste absolvent Fakulty podnikatelské, tak mi připadá celkem logické, že podnikáte. Začínal jste už na škole?

V šestnácti jsem podnikal s komponenty do počítačů. Teď, když je to promlčené, můžu přiznat, že jsem na tátův živnosťák nakupoval různé grafické karty a prodával je dál. Prodej byl pro mě vždycky zábavnější než samotné montování počítačů. Vedl jsem si první účetnictví, evidenci nákupů, skladování atd. A pak jsem si uvědomil, že mě fakt láká začít podnikat.

Takže proto jste šel na „podnikatelku“?

Hlásil jsem se na čtyři ekonomické školy, ale nakonec jsem nastoupil na Fakultu podnikatelskou. Paradoxně po nástupu jsem přestal podnikat. Ve druháku jsem se navíc přihlásil ještě na Fakultu informačních technologií, kde jsem získal hard skills, které jsem potřeboval – znalost programování, algoritmů nebo databází. Bavilo mě to, protože jsem každý týden cítil, že mám hrozně moc nových znalostí. Ale nakonec jsem tam vydržel jen rok a půl, protože FIT je fakt těžká škola a už to nešlo utáhnout. Začal jsem totiž zase podnikat. Ve čtvrťáku mi najednou zavolal spolužák Peter Marcely, který navrhl, abychom se přihlásili do soutěže Nápad roku. On byl machr přes IT a já byl podle něj „podnikavej“. V pátek jsme se přihlásili a ve středu jsme jeli obhajovat náš podnikatelský plán. Postoupili jsme do druhého kola a v létě na kolejích jsme začali rozjíždět malý portál na prodej jazykových kurzů. Celé prázdniny jsem volal do jazykovek a díky tomu jsem se naučil hodně o marketingu. Musel jsem obvolat všechny jazykovky v ČR, domluvit si tam schůzky a přemluvit je, abychom mohli prodávat jejich kurzy s malou provizí.

Co Vám škola dala? Je něco, co Vám ve výuce chybělo?

Hodně mi vrtalo hlavou, jak najdou absolventi uplatnění. Podle mě „podnikatelka“ není moc zaměřená na hard skills, nenaučí člověka marketing, management nebo účetnictví. Co naopak lidem dává, jsou soft skills: komunikace, prezentace atd. Jednoho dne jsem si uvědomil, že jsem za své studium absolvoval asi 200 prezentací, později i v angličtině. Takže když jsem ze školy odešel, měl jsem celkem vysoké sebevědomí a dokázal jsem odprezentovat cokoliv komukoliv. A najednou mi došlo, že to v mém oboru hraje důležitou roli, takže nakonec musím uznat, že se to asi neučí špatně. Hodně mě taky ovlivnilo, že jsem studoval obor European Business and Finance, který se učí ve spolupráci s univerzitou v Nottinghamu. Pomohlo mi to hlavně s jazykem a s všeobecným rozhledem.

Co jste dělal po škole? Jaká byla cesta k založení Marketing Festivalu?

Někdy v roce 2009 začal boom digitálního marketingu, který trvá dodnes. Pracoval jsem tehdy v agentuře, kde jsem pomáhal rozjíždět marketingové oddělení. Jezdil jsem na různé konference a najednou jsem dostal pocit, že jednoduše nejsou dobře udělané. Dal jsem třeba pět nebo i deset tisíc za vstupenku a odcházel jsem v půlce, protože mi to nic nedávalo. A jak jsem později zjistil, není to jen problém ČR. Konference se vezou na určité populární vlně, ale ve skutečnosti nepřináší účastníkům žádnou hodnotu. Partneři si přihrávají řečníky za úplatu, takže je to spíš politika. Navíc podle mě konference pomáhají spíš juniorům a méně zkušeným lidem.

Jak vypadaly začátky vašeho vlastního festivalu?

Na konci roku 2012 jsem se rozhodl, že vybuduji Marketing Festival. Na úplném začátku jsem dělal všechno sám, ale postupně se to začalo nabalovat. Dnes mám v týmu šest lidí na plný úvazek a spoustu externistů. První ročník byl obrovské dobrodružství. Když jsem si naplánoval příjmy a výdaje, tak jsem věděl, že bod zvratu přijde, když prodám 730 vstupenek. Akce se konala 20. listopadu, tak jsem začal prodávat lístky v květnu. Jenže se ukázalo, že v létě se nic neprodá. Ještě před prázdninami jsem měl prodáno jen cca 300 lístků, takže celé léto byla noční můra, protože jsem ho trávil s vědomím, že jsem 2 700 000 Kč v mínusu. Vyprodat se vše podařilo měsíc před akcí. Hrozně jsme tehdy všichni makali. Třeba 15 hodin denně jsem optimalizoval kampaně, připravoval kreativní tiskové zprávy atd. Když jde člověku o krk, má najednou neskutečný drive.

No a pak přišla druhá část: uskutečnit to. Den před akcí je v divadle normálně představení. Opera skončila před půlnocí a od půlnoci už se chystal festival. Nezdá se to, ale je to neuvěřitelně náročné. Na místo se musí navozit tisíce věcí, dělal se i parkovací pořádek, aby auta přijížděla a odjížděla podle harmonogramu. Pak jsme zjistili, že nám chybí půl kilometru kobercové pásky. A tu v Brně o půlnoci z pátku na sobotu prostě neseženete. Tak jsme museli vzbudit někoho, kdo má obchod a nakonec nám ji v noci prodal.

Marketing Festivalu se daří. Letošní čtvrtý ročník jste přesunul z Brna do Ostravy. Nicméně potkal Vás i neúspěch: připravoval jste konferenci PPC Tribe v Londýně, kterou jste nakonec musel čtyři měsíce před začátkem zrušit. Co si z takového selhání člověk odnese?

No tak předně jsem skončil s dluhem 1 500 000 Kč, což je fakt nepříjemný. Ale už jsem to splatil. Těch zkušeností bylo hodně. Na konferenci se střetávají dva světy: osobně vnímám, že hlavní nositelé know-how nejsou celebrity, ale experti, kteří nejsou známí, ale prostě dřou. To platí v IT i v marketingu. V rámci PPC Tribe jsem chtěl přivést především experty. Jenže to nejde marketingově vyřešit. Neměl jsem tehdy v Londýně dostatečný kredit, takže lidé si říkali: někdo z Česka se snaží udělat v Londýně konferenci a nemá na to, aby přivedl velká jména, tak jsou tam neznámí řečníci. Všichni totiž rádi poslouchají mediálně známé lidi, což platí hlavně v Česku. Ale tito lidé jsou často už mimo obor. Nevím, jestli Steve Wozniak ještě ví, jaké jsou nejnovější trendy v oblasti programování. Ale je to legenda. Takže největší lekce jednoznačně byla, že bez celebrit to prostě nejde.

Ale kromě PPC Tribe jsou Vaše akce úspěšné. Ostatně Forbes Vás zařadil do prestižního výběru 30 pod 30. Má to ale nějaký reálný dopad? Zní to sice dobře, ale začne Vám druhý den vyzvánět telefon, že vás všichni chtějí?

V mém případě rozhodně ne. Předně je to český Forbes a v Americe jste všem jedno. Je to určitý marketingový prostředek, takže když to budu vykřikovat do světa skrz sociální sítě, tak možná stoupnu v očích lidí z mého okruhu. Ale já to dělat nechci. Možná jsem to ocenění osobně dost nevyužil, ale spíš doufám, že to třeba ovlivní zájem o Marketing Festival.

Kromě Marketing Festivalu letos pořádáte také druhý ročník Digisemestru. O co jde?

V Česku dosud chyběl kontinuální systém vzdělávání pro digitální marketing. Je tu velká poptávka po marketérech pro jednotlivé projekty různých velikostí, ale není pro ně vzdělávací systém. Musí se vše učit de facto sami, z on-line videí nebo z jednorázových akcí, jako třeba Barcamp. Myslím, že digitální marketing by si zasloužil celý obor na vysoké škole, stejně jako v Německu nebo Skandinávii. Digisemestr je placený semestrální program na Fakultě podnikatelské s kapacitou 250 studentů. Bereme i mladé absolventy, kteří jsou max. dva roky po studiu a chtějí pracovat v oblasti on-line marketingu. Je to sobotní výuka, kdy studenti postupně absolvují školení od asi třicítky expertů z Prahy i Brna. V nabídce je navíc až padesát workshopů.

Protože máte i zahraniční zkušenost, můžete srovnávat. Jak je na tom podle Vás tuzemský marketing?

Pořád se tady v Česku jenom v něčem babráme a říkáme: „Podívejte se, jak to dělají jinde.“ Ale to už v marketingu dávno není pravda. V ČR jsou opravdu například skvělí technici. Na internetu se teď hodně potkává marketing s IT. A u nás hodně lidí umí psát svoje vlastní skripty, bidovací algoritmy, vlastní systémy na personalizaci obsahu apod. V tomto jsme fakt dobří. I když přijede někdo z Anglie nebo USA často nás v tom nemůže mnoho naučit. Co nám možná chybí, je strategie. Přijde mi například, že většině firem chybí jasné odlišení. Fungování v konkurenčním prostředí a vymezení firmy vůči konkurenci je naše slabé místo, ale je to také tím, že tu do roku 1989 žádné konkurenční prostředí neexistovalo. Na druhou stranu jsme velmoc, co se například týče počtu e-shopů, kterých tu je asi třicet tisíc. A mnoho z nich funguje perfektně: rychlé dodání zboží, bezproblémové vratky, snadný informační systém pro zákazníky. V tomhle jsme v mnoha případech dál než zahraničí.

(rdk)

Témata

Související články:
Pasivní dům: stavba je dražší maximálně o patnáct procent
Absolventi VUT vymysleli algoritmus, který dokáže najít startupy po celém světě. Zájem o něj mají i největší společnosti
Absolventi VUT se podílí na revoluci v logistice. Chystají infrastrukturu pro doručování zásilek drony
Libor Hobža: Brambůrky domů nosím jen návštěvám
Většina českých zaměstnanců je poctivá. Online docházku proto obvykle vítají, říká Gřeš z GIRITONU