Nápady a objevy

6. března 2019

Rostliny na pracovišti umí zlepšit vzduch. Z ložnice by si je ale lidé měli odstěhovat, ukazuje výzkum FAST VUT

V kancelářích květiny prospívají. Tam, kde spíme, nikoliv | Autor: unsplash
Vliv zelených stěn v budovách zkoumá spolu se svými studenty na Fakultě stavební VUT Olga Rubinová. V jedné z pracoven vybudovali z palet vlastní stěnu, kterou osázeli nejrůznějšími druhy rostlin. Nyní zkoumají, zda se se zelení v místnosti mění teplota, vlhkost či výskyt plísní a bakterií ve vzduchu. Ačkoliv nárůst kyslíku nebyl ve zkoumaném období nijak citelný, přítomnost rostlin se projevila při měření hladin oxidu uhličitého. Ukazuje se tak, že zatímco na pracovišti mohou rostliny prospívat, jejich přítomnost v ložnici je spíše škodlivá.

Olga Rubinová z FAST VUT se dlouhodobě zabývá vnitřním prostředím budov. Nyní se rozhodla prozkoumat i stále populárnější fenomén takzvaných zelených stěn a změřit, zda a jaký účinek mohou takové stěny na lidi v domácnostech či kancelářích mít. „Vybrali jsme jednu z malých místností, kam jsme stěnu umístili. Především proto, že v malém prostoru se nám změny prostředí lépe měří. Dále máme také vedle další dvě místnosti se stejnými dispozicemi a využitím, takže je můžeme srovnávat,“ uvedla Rubinová, která na dílčích výzkumech spolupracuje především se svými studenty.

V místnosti vytvořili zelenou stěnu za pomoci palet a okapů na zalévání. „Protože se jedná o specifický výzkum, neměli jsme velký rozpočet. Celá stěna nás nakonec ale vyšla na deset tisíc,“ podotkla Rubinová s tím, že stěny od profesionálních firem se pohybují i na desetinásobku. Rostliny vybírali spíše intuitivně. „Já nejsem žádný botanik, takže jsme vybírali spíše podle toho, jak se nám to líbilo. Hodně z toho jsou oblíbené kancelářské rostliny. Také jsme chtěli, aby postupně vytvořily větší zelené plochy. Některé se ale neujaly,“ dodala s tím, že v zelené stěně se překvapivě nedařilo například břečťanům.

Výzkumníci zkoušeli experimentovat i s kvetoucími rostlinami | Autor: archiv Olgy Rubinové
Kromě změn ve vlhkosti a teplotě vzduchu už v místnosti měřili i nárůst kyslíku. „Na takovou stěnu je místnost stále velká, takže nárůst kyslíku byl v podstatě minimální. Jako významné se ale ukázalo dýchání rostlin za 24 hodin. Ve dne totiž pohlcují CO2 a v noci ho pak vydávají. A rozdíly jsou opravdu významné. Ve městě se množství CO2 v atmosféře pohybuje okolo 500 ppm. V místnosti se zelenou stěnou jsme ale dosahovali přes den i hodnot okolo 380 ppm. V noci to naopak bylo přes 1000 ppm. Už naše babičky říkaly, že květiny do ložnice nepatří. Rostliny jsou totiž pro člověka přínosné během dne, ne v noci. Z toho je pak jasné, že rostliny patří na pracoviště, ne do ložnice,“ objasnila Olga Rubinová.

Vědci také zjišťovali, zda ve vzduchu dojde k nárůstu plísní s ohledem na přítomnost zahradnického substrátu, ve kterém jsou rostliny pěstovány. „V kancelářích či hotelích mívají zelené stěny jen v roztoku. Je to čistší, ale také sterilnější. Není tam žádná půda. Přitom drtivá většina rostlin v přirozeném prostředí vyrůstá z hlíny a jedním z cílů zelených stěn je přenést kousek přírody do interiéru. I proto jsme květiny vysázeli do zeminy a měřili jsme, zda ve vzduchu dojde k nárůstu mikrobů či plísní,“ vysvětlila Olga Rubinová. Došli však k závěru, že nic takového se v místnosti neděje. „Pokud jsou rostliny zdravé a vhodně se zalévají, plíseň na zemině nevyroste. A s plísněmi a bakteriemi, které jsou v půdě přirozeně, protože je živá, si rostliny poradí samy,“ uvedla Rubinová.

V budoucnu by odborníci z FAST VUT rádi změřili také schopnost rostlin pohlcovat škodlivé látky. „Bohužel není tak jednoduché těkavé látky měřit. Jsou na to potřeba speciální přístroje, které zatím nemáme k dispozici,“ vysvětlila Olga Rubinová důvod, proč tato měření musí ještě odkládat.

Ačkoliv na větší závěry zatím nemají výzkumníci dostatek dat, už teď podle Olgy Rubinové lze obecně říci, že například v kancelářích zelené stěny opodstatnění mají. Třeba kvůli své schopnosti pohlcovat zvuk nebo ochlazovat vzduch. „Jsou také podstatnou součástí polidštění pracovního prostředí, což ještě není u kanceláří důležitý prvek, ale postupně už se začíná také zohledňovat,“ uzavřela Rubinová.

(zep)

Témata

Související články:
Doktorand z FAST VUT zkoumá trhliny v betonu a oceli. Za výzkum získal cenu Brno PhD Talent
Výzkumníci a studenti z FAST založili firmu. Chtějí se stát průkopníky v oblasti moderních kořenových čistíren
Na FAST VUT otevřeli nové studijní programy. Řeší zdravé vnitřní prostředí i správné provozování budov
Na stavební fakultě šetří přírodu. Instalovali zde automat na filtrovanou vodu
Na žezlo mu přísahaly desetitisíce absolventů. Luboš Pařílek je rektorským pedelem déle než čtvrt století