Nápady a objevy

19. února 2021

Smrky by ve stavebnictví mohly do budoucna nahradit buky

Eva Šuhajdová zkoumá vhodné dřeviny pro stavebnictví | Autor: Jan Prokopius
Smrkovým monokulturám v českých lesích odzvonilo. Smrky špatně snáší změny klimatu, jsou oslabené a snadno je napadají škůdci. Smrkové dřevo se tak v Česku postupně stává nedostupným. Tématikou možného využití alternativních dřevin ve stavebnictví se zabývá Eva Šuhajdová, která působí na Fakultě stavební VUT.

České lesy jsou dnes tvořeny převážně jehličnatými porosty, což zejména v minulosti souviselo se zvýšenou poptávkou po levném dřevu na topení nebo na výrobu nábytku. Jednodruhové lesy ale často přicházejí o svou přirozenou různorodost. Problémem je také to, že jsou jehličnany pěstovány na pro ně nevhodných stanovištích, protože přirozeně rostou pouze ve vyšších polohách. Svou roli také hraje změna klimatu. Jehličnany jsou proto náchylnější k napadení škůdci, v posledních letech např. tolik obávaným kůrovcem.

Mají české lesy v současné podobě nějakou šanci na přežití? Pokud bude podíl smrků stabilně klesat, a naopak podíl listnáčů narůstat, pak jednoznačně ano. Smíšené porosty jsou více odolné vůči nepříznivým vlivům, je v nich zachována tolik potřebná biodiverzita ekosystémů. „K udržení stability lesa patří především buk, dub a jedle. Mají vliv na příznivé mikroklima, zadržují dobře vodu a jsou odolné vůči škůdcům. Tyto dřeviny jsou pro nás klíčem pro zdravější lesy,“ vysvětluje doktorandka Eva Šuhajdová z Ústavu pozemního stavitelství.

V rámci své vědecké práce se věnuje problematice možnosti využití listnatých dřevin ve stavebnictví, se zvyšujícím se podílem buků v lese totiž souvisí i následný problém s jeho zpracováním. Při výzkumu mj. srovnávala jednotlivé vlastnosti smrku s listnatými dřevinami. Mezi posuzovaná kritéria patřila např. pevnost v ohybu a v tlaku, pružnost dřeva, jeho objemová hmotnost nebo opracovatelnost a tvrdost. „V budoucnu by se v našich lesích měl vyskytovat ve větší míře buk, dub, habr nebo javor. Zejména potenciál bukového dřeva není zanedbatelný. Jeho nepříznivé vlastnosti lze relativně dobře eliminovat v lepených a křížem vrstvených dřevěných prvcích. Je tedy pravděpodobné, že právě bukové dřevo se stane konstrukčním materiálem budoucnosti,“ věří Šuhajdová.
Mezi posuzovaná kritéria patří pevnost v ohybu, pružnost nebo objemová hmotnost | Autor: Jan Prokopius
Bukové dřevo není v českém stavebnictví žádnou novinkou. Využívalo se například v lidové architektuře při stavbě roubenek a hrázděných staveb. Aktuální připravenost na změnu nabídky dřevní suroviny v ČR ale není podle doktorandky z FAST optimální, a to jak v dřevozpracujícím, tak i ve stavebním průmyslu. „Změny ve skladbě porostů současně probíhají i v ostatních zemích střední Evropy, zejména pak v zemích západně od České republiky je téma využití listnatých dřevin velmi aktuální,“ připomněla.

S výrobou nosných prvků z tvrdého listnatého dřeva mají zkušenosti například ve Švýcarsku, stavby s použitím bukových prvků byly provedeny rovněž v Itálii nebo ve Velké Británii. Z lepeného dřeva bychom v zahraničí našli třeba sportovní halu, výjimkou by nebyl ani hotel nebo parkovací dům.

Zda bude smrku do budoucna významný nedostatek, není zcela jasné. Jednoznačně nelze ani tvrdit, že by jeho následovníkem měl být právě buk. Podle odborníků je ale podstatné, že existují alternativy.

(fra)

Témata

Související články:
Chytrá stěna se probojovala mezi finalisty soutěže Česká inovace 2014. Odborníci věří, že jí to usnadní cestu na trh
V nemocnicích se mohou skrývat odolné mikroorganismy. Zásadní vliv na bezpečnost pacientů má kvalita výstavby i chování personálu, zjistil výzkum FAST VUT
Mladí profesoři se shodují: Profesura byl přirozený vývoj, neplánovali jsme to
Na vodním díle Orlík vznikne nový bezpečnostní objekt o rozloze fotbalového hřiště. Na projektu se podíleli odborníci z VUT
Virtuální místnost na FAST VUT umožní stavebníkům procházet a komentovat neexistující prostory