Téma

22. června 2022

Nejslabší umírá, zbytek roste dál

Autor: Jan Prokopius
S blížícím se létem se většina lidí z velkých měst těší, až odjede k vodě, na chalupu nebo do hor. A není proč se jim divit. Rozpálená náměstí a sálající sídliště nejsou místy, kde by bylo dobré trávit víc času, než je nezbytně nutné. Co kdybychom to ale mohli změnit a přinést do města víc vláhy a chladu tak, aby se nám tu lépe žilo po celý rok?

Na chodbách Ústavu pozemního stavitelství Fakulty stavební VUT procházíme kolem květináčů na stěnách. Monsterám a aglaonemám se listy jen lesknou. „Staráme se o ně naprosto minimálně. Jednou za čas obereme suché listy a pohnojíme je. Jinak je na nich, aby přežily,“ vrhá mě do tvrdé reality místních pokojovek David Bečkovský. Stejný přístup se mimo jiné prosazuje i v oblasti, které se věnuje profesně, a to u zelených střech.

Zeleň se nejvíc hodí na plochou střechu, kde se s ní dobře pracuje a drží se v ní voda ze srážek. | Autor: archiv Davida Bečkovského
„Nesmíte dávat rostlině dostatek vláhy, protože ji tím rozmlsáte. Jakmile někomu seberete něco, co nemůže mít, třeba se zakáže v srpnu v celém Brně zálivka kvůli nedostatku vody, zelené střechy se závlahou umřou. Musíme rozlišovat, jestli se jedná o střešní zahradu se zálivkou například z retenční nádrže, nebo o technickou stavební konstrukci zelené střechy. U nás na fakultě se zaměřujeme právě na ty technické konstrukce. Když ale střecha nemá vodu téměř celou dobu, kytka si musí poradit s tím, co dostane z atmosféry, a zvykne si. Nejslabší umírá a zbytek pokračuje,“ reaguje tím Bečkovský mimo jiné na námitku, že zelená střecha je náročná na údržbu a musí se zalévat.

I chodby stavební fakulty se zelenají, i když tu narozdíl od střech nejde až tolik o funkci. | Autor: Jan Prokopius
Správně navržená zelená střecha zachytává vodu při dešti, která by jinak odtekla do kanálu, a ve formě páry pak v horkých dnech ochlazuje svoje okolí. Zatímco červené střechy z tašek a vrcholky panelových domů žhnou v létě třeba až sedmdesáti stupni, zelená střecha se nedostane na víc než čtyřicet. Jak Bečkovský upozorňuje, co je pro majitele domu víceméně „jen“ jednou z možností střešní krytiny, pro okolí je ale neskutečným benefitem.

Kytky si poradí

Pro osazení zelených střech vybírají zahradníci ve spolupráci s techniky například různé typy rozchodníků, což jsou skalničky, které při nedostatku vody ztratí zářivou zelenou barvu, ale dokážou přežít i dlouhá sucha. „Kytky si poradí. Na jaře nepršelo, měsíc máme bez deště. Jakmile teď bude týden pršet, z červené zdánlivě suché střechy se stane zelená. Rozchodník dokáže hibernovat, stáhne se, na pohled to sice není pěkné, ale pořád funguje po technické stránce jako zelená střecha,“ potvrzuje stavař Bečkovský svá předchozí slova o nenáročnosti údržby správně navržené zelené střechy.

Koberec z rostlin se hodí převážně na ploché střechy, tedy na panelové domy, garáže, parkoviště nebo kaskádovité budovy, vypočítává David Bečkovský: „Školka je většinou maximálně dvoupatrová, tak proč by nemohlo mít třeba patro nad hernou zelenou střechu? A můžete to rovnou pojmout výukově.“ Protože zelená střecha dokáže kromě teploty upravovat třeba i proudění vzduchu, dá se tak díky simulaci ještě před jejím položením říct, jak ochladí své okolí.

Materiál vyrobený z recyklovaných plastových lahví je funkční a využívá již vyrobeného materiálu, který nemá další funkci. | Autor: archiv Davida Bečkovského
Data a výpočty jsou také hlavním úkolem týmu kolem nadšeného výzkumníka, který je stavebním fyzikem. Propočítává, zda střecha zátěž zeminy a rostlin unese, kolik čeho bude potřeba a jak správně navrhnout systém odtoku: „I na starou střechu se může dát zelená. Jsou střechy z fólie a asfaltu staré patnáct let, které je potřeba vyměnit. Proč v tu chvíli nevyužít benefitů zelené střechy?“

Zrecyklujme plasty, využijme dotace

V jednom projektu, na kterém se tým ze stavební fakulty podílel, vymýšleli technici hybridní desku do zelených střech. Na výrobu jednoho čtverečního metru je použito recyklátu z 150 půllitrových PET lahví. Při přepočtu na pokrytí střechy rodinného domu došli odborníci k tomu, že využijí asi šest let plastového odpadu rodiny. Střechy z podobného materiálu se dnes staví jak po české a slovenské republice tak i například v Izraeli.

Zelená střecha může být naprosto samozřejmou alternativou běžné krytiny. | Autor: archiv Davida Bečkovského

Střechy pokryté rostlinami působí z leteckého pohledu jako ostrůvky přírody v betonovém městě. Díky své schopnosti ochlazovat okolí pomáhají nejen ovzduší v ulicích, ale jsou také ideálním podkladem pro solární panely. Ty se díky chladivé zelené střeše nepřehřívají a lépe fungují, navíc se dnes už dají sehnat transparentní a semitransparentní panely, které rostlinám nestíní. Rovná holá střecha tím získává hned několik užitečných funkcí.

A že je taková střecha drahá? Například brněnský magistrát už několik let rozdává ročně na osazení zelenými střechami 20 milionů korun. S dotací vyjde metr čtvereční člověka na zhruba 400 korun místo zhruba původního čtyřnásobku, a to už je víceméně za stejnou cenu jako si připlatit za jiný typ hydroizolace. Kromě rodinných domů řeší stavaři z FAST i velké projekty. „Dodávali jsme data pro největší zelenou střechu ve střední Evropě, je to asi 16 000 metrů čtverečních a bude na tramvajovém depu v Plzni,“ uzavírá Bečkovský optimisticky.

(tk)

Témata

Související články:
Mladí profesoři se shodují: Profesura byl přirozený vývoj, neplánovali jsme to
Na žezlo mu přísahaly desetitisíce absolventů. Luboš Pařílek je rektorským pedelem déle než čtvrt století
Beatles nekopírujeme. Vystupovat budeme, dokud bude zájem, říká Rovnaník z Glass Onion
V kancelářských budovách převládají bakterie, v rodinných domech naopak plísně, upozorňuje Olga Rubinová z FAST
Geolog z VUT učil tibetské děti vyrábět cihly