Sport

17. prosince 2019

Lyžařský oddíl na brněnské technice oslaví šedesát let. Studenty tam trénuje i jeho zakladatel Vilém Podešva

Zimní výcvikový kurz Katedry tělesné výchovy FAST 1972-73 | Autor: J. Stránský

Už padesátým devátým rokem vede devadesátiletý Vilém Podešva oddíl sjezdového lyžování ve Vysokoškolském sportovním klubu VUT (VSK VUT), který založil v roce 1960 spolu s Jaroslavem Bogdálkem. Během svého působení odchoval nejen několik generací úspěšných lyžařů, ale s jeho přičiněním vznikla v brněnském Wilsonově lese i první umělá sjezdovka ve střední a východní Evropě.

„Začátek vysokoškolské tělovýchovy na brněnské technice byl obtížný. Chybělo materiální i prostorové vybavení a byl nedostatek učitelů. Výuka probíhala po celém Brně v pronajímaných zařízeních. Situace se začala postupně zlepšovat od 60. let,“ popsala ředitelka Centra sportovních aktivit Hana Lepková. „Původně nebyly k dispozici ani tělocvičny a my jsme s ostatními trenéry učili asi na 20 různých místech od rána až do deseti hodin do večera,“ doplnil Vilém Podešva z VSK VUT.

Na brněnskou techniku nastoupil v roce 1960, aby se ujal vedení povinných hodin tělesné výchovy. Vedoucím Katedry tělesné výchovy byl tou dobou Richard Vinařický, který založil fyziologický ústav s laboratoří a učitele tělesné výchovy začal zapojovat do řešení výzkumných úloh. Podešvovi dal za úkol vybudovat lyžařský oddíl národní úrovně. „Poté z katedry odešel. Nikdy však neřekl, že bychom s tím lyžováním měli přestat. A pak umřel – takže to prostě dělám doteď,“ usmál se devadesátiletý Vilém Podešva, který lekce lyžování stále vede.

„Permanentní nedostatek sportovních a tělovýchovných prostor tehdy řešily brigádnické práce učitelů. Vznikly tak nejen tenisové kurty na Žlutém kopci či sportovní areál na Kraví hoře, ale i lyžařský svah s umělým sněhem ve Wilsonově lese,“ dodala Lepková. A to přesto, že komunistický režim zpočátku sjezdové disciplíny, které považoval za prozápadní sport, příliš nepodporoval. Jedním z iniciátorů svahu byl i Vilém Podešva, který se spolu s celým lyžařským oddílem brněnské techniky podílel na stavebních pracích.

V Brně díky tomu vznikla první umělá lyžařská dráha svého druhu ve střední a východní Evropě. Dvě stě sedmdesát metrů dlouhou sjezdovku pokrývaly umělohmotné kartáče, které byly vlhčené rostlinnými oleji. Na lyže tak mohli studenti a Brňané vyrazit klidně i v létě. „Svah byl v provozu od roku 1974 až do roku 1992. Byl o to obrovský zájem, chodilo tam celé město. Trénovali tam celoročně nejlepší lyžaři a já jsem tam odučil stovky hodin,“ zhodnotil Podešva, který na vznik lyžařského svahu přesto vzpomíná se špatným svědomím: „Hodně jsme zasáhli do přírody a dodnes tam kvůli tomu nerad chodím.“

„Tehdy v 50. a 60. letech lidé lyžovali a teorie jen popisovala praxi. Postupně se však začaly objevovat nové biomechanické, anatomické i fyziologické metody. Bylo tak možné do určité míry predikovat, jakým způsobem techniku pohybu a lyžování celkově zlepšovat – například zkrácením oblouku a podobně,“ popsal Podešva a upozornil, že zásadní výzkumné práce o sjezdovém lyžování vydal v 60. letech jeho kolega Jaroslav Bogdálek, úspěšný sportovec, který startoval i na zimní olympiádě v roce 1956.

V lyžařském oddílu VŠT1 vytrénoval Podešva spolu s dalšími kolegy více než 500 závodníků, z nichž 36 reprezentovalo Českou republiku na několika mistrovstvích světa i univerziádách. V 60. a 70. letech brněnskou techniku úspěšně reprezentovala několikanásobná mistryně republiky Víťa Kantová. Na přelomu 80. a 90. let to byli několikanásobní medailisté Martin Vokatý, Michal Hošek a Romana Stejskalová. Jedním z nejúspěšnějších je také Ludvík Vacek, který za VSK závodil celkem 20 let. Získal nejen několik medailí z Mistrovství České republiky, ale dvakrát se stal také mistrem světa ve slalomu a obřím slalomu v kategorii A2.

V průběhu let se měnila jak pohybová technika sjezdových lyžařů, tak samotné lyžařské vybavení. „My jsme sice v 50. a 60. letech měli k dispozici i nové typy lyží, protože jsme ten sport dělali na vrcholové úrovni, ale to vybavení se nedá srovnat s dneškem. Na nové lyže se postavíte a ujedou vám samy pod zadkem, jak jsou všechny rozměry sladěné a skluznice je upravená,“ zhodnotil Podešva.

Přes to všechno žádnou sbírku lyží u Viléma Podešvy doma nenajdete. „Aktivně jsem lyžoval do svých 85 let, ale pak už to nešlo. Je to sport, který klade nároky na kolena a střed těla včetně bederní páteře. Nehledě na to, že na svahu je občas pořádná zima. A sportovat, když je na svahu třeba minus 20 stupňů, to chce hodně otrlosti a odhodlání. A já mám teď jiných povinností dost,“ usmál se Podešva, který kromě vedení tréninků působí v několika komisích včetně Českého svazu lyžařů a České asociace univerzitního sportu.

(mar)

Témata

Související články:
CESA má unikátní zařízení, které dokáže měřit účinnost techniky plavání
Šerm není jen sport. Podle bronzové medailistky je to životní styl
Posluchačky U3V získaly čtyři olympijské medaile
Na Boulder Open Air se utkali profesionální i rekreační lezci
Fotoreportáž: Boulder Open Air 2017 přilákal rekordní počet závodníků