Téma

7. srpna 2019

Josef Chybík: Lidé si nesprávně myslí, že přírodní stavitelství je jednodušší. Tradiční postupy jsme zapomněli

Rodinný dům ve Hvozdci u Veverské Bítýšky se slaměnými nosnými stěnami s pomocnou dřevěnou konstrukcí v interiéru | Autor: archiv Josefa Chybíka
Bývalý děkan a dlouholetý pedagog Fakulty architektury VUT Josef Chybík se věnuje přírodním materiálům a alternativnímu stavitelství, ačkoliv sám takto svůj obor nerozděluje a říká, že stavitelství i architektura je jen jedna. Autora knihy Přírodní stavební materiály zajímá především sláma a její využití při izolaci staveb i kombinace přírodních a klasických materiálů. Upozorňuje, že mezi fanoušky alternativního stavitelství občas panuje mylné přesvědčení o snadnosti takového stavění. Aby se podle Josefa Chybíka dalo v takových domech bydlet, je třeba dodržet tradiční postupy našich předků, které už jsme ale z velké části zapomněli, a také se nechat vést novými technologickými a stavebními poznatky.

Ačkoliv Josef Chybík pravidelně přednáší na konferencích a workshopech o alternativním stavitelství, sám ho takto nenazývá. „Nerozlišuji, kdy se jedná o běžné a kdy o takzvané alternativní stavitelství. Myslím si, že všechny tyto názvy jsou součástí jediné disciplíny, a to je architektura nebo stavitelství. Člověk si pak z toho vybere nějakou specializaci. A jedna z nich se přiklání k využití přírodních materiálů a tradičních postupů. Při stavění se tak používá sláma, hlína, konopí. Zajímavé ale je, že dřevo je také přírodní materiál. Dnes už ho přitom řada lidí řadí mezi klasické materiály a nevidí v něm žádnou alternativu. Dokonce dnes odborníci mluví o dřevěných mrakodrapech či nahrazování plastových prvků dřevem,“ uvedl Josef Chybík.

Když se přírodního stavitelství ujme architekt, výsledek může být podle Chybíka krásný | Autor: archiv Josefa Chybíka
Podle Chybíka má přírodní stavitelství v Česku tradici především na jižní Moravě. „Tady je zastoupeno zejména hliněným stavitelstvím. Byly tu celé hliněné vesnice. Týkalo se to tedy především venkovské architektury, ve městě přírodní materiály tak často neuvidíme. Na venkově se ale stavěly domy z nepálených cihel nebo se nabíjely. A dnes se k tomu vracíme. Třeba nabíjené zdivo je totiž krásný materiál. Když ho povrchově neupravujete a odstraníte bednění, tak je pak krásně vidět ta „léta“ nebo vrstvy, ze kterých byla zeď postavena. Hlína obecně je velmi vděčný materiál,“ dodal Chybík.

Kromě toho nelze opomenout ani materiály, které předci používali na střechy a ke kterým se lidé dnes také navrací. Patří mezi ně například rákosová krytina, která se vázala do formy došků a upevňovala ve vrstvách. „Ve vyšších polohách se pak používalo dřevo ve formě šindelů. Zrovna nedávno jsem mluvil s pánem, který má doškovou střechu, a říkal, že v právě probíhajících vedrech nemusí klimatizovat. Tyto materiály jsou totiž výborná tepelně-izolační vrstva,“ poznamenal Josef Chybík.

Vstupní objekt do ZOO v Jihlavě krytý rákosem | Autor: archiv Josefa Chybíka
Podle něj je návrat k lokálním materiálům i tradičním postupům zapříčiněn hned několika důvody. „Lidé to většinou chtějí, protože se dozví, že se v takových domech žije dobře a zdravě. Není v nich deformované geomagnetické pole. Navíc jsou tyto materiály schopné regulovat vzdušnou vlhkost. Pokud návrh svěří architektovi, má dům obvykle i vysokou estetickou úroveň. Některé z těchto domů jsou zcela excelentní,“ uvedl Chybík. Zároveň ale upozornil na řadu mýtů, které se o přírodním stavitelství tradují. „Jedním z nich je, že toto stavitelství je jednoduché. Lidé mají pocit, že postavit dům ze slámy či hlíny je jednodušší než z matly a cihel. Všichni si to chtějí zkusit a každý má pocit, že to zvládne. Lidem, kteří takto chtějí stavět, ale vždy doporučuji absolvovat nějaký kurz nebo workshop, kde se dozví o úskalích daného materiálu. Měli by se v této oblasti nejprve vzdělat a naučit se postupy stavby z přírodních materiálů. Aby dům nestavěli deset let nebo to nevypadalo jako šmoulí domek,“ podotkl Chybík. Zároveň upozornil, že domy z přírodních materiálů jsou obvykle také dražší. „Člověk může ušetřit za práci, pokud si dům staví sám. Obvykle to pak ale trvá déle, hodně se na tom nadře, stojí ho to spoustu času, musí se nejprve vzdělat v oboru, a navíc dělá řadu věcí metodou pokusu a omylu, takže ani tady ve finále příliš neušetří,“ dodal Chybík.

Josef Chybík, který dlouhodobě působí jako pedagog na Fakultě architektury VUT, přiznává, že ani budoucí architekti a stavaři nejsou nějak uceleně vzděláváni v práci s přírodními materiály a sami se tak musí v případě potřeby doučovat. „Žádný speciální ateliér na to nemáme, ale samozřejmě ta témata do přednášek pronikají. Na Fakultě architektury VUT máme paní docentku Žabičkovou, která se tématu přírodního stavitelství hodně věnuje. Napsala knihu Hliněné stavby, pořádá workshopy a sdružuje kolem sebe lidi, kteří experimentují se slámou, hlínou, přírodními omítkami,“ uvedl Chybík s tím, že mezi mladými architekty je i o tyto dostupné materiály a tradiční postupy zájem. Dají se totiž podle něj dobře kombinovat i s moderním stavitelstvím. „Příkladem toho je například dům Nadace Partnerství v Brně v Otevřené zahradě. Je to hypermoderní budova s železobetonovým skeletem, která ale využívá dřevo, izolační hmotu z dřevovlákna a hliněné omítky. Vypadá skvěle a velmi dobře kombinuje přírodní a moderní materiály,“ pochválil Chybík.

Tattendorf v Dolním Rakousku – administrativní budova z dřevo-slaměných panelů a hliněnými omítkami | Autor: archiv Josefa Chybíka
Podle něj si budoucí architekti a stavaři uvědomují vzrůstající zájem o přírodní materiály a obecně o obnovitelné zdroje. „Zajímá to čím dál víc lidí. Lidstvo se totiž postupně snaží odstřihnout od zdrojů jako je ropa a uhlí a využívat více obnovitelné zdroje. Problém ale je, že jsme zapomněli, jak s přírodními materiály optimálně nakládat. Tyto znalosti se nepřenášely v procesu přibližování venkova k městu a řadu věcí si naši dědové vzali do hrobu. Také je třeba pamatovat na to, že se jedná o organické materiály, které stárnou a musí se obnovovat. Dnes je ale už i u nás řada odborníků, kteří jsou v daném tématu velmi dobře vzdělaní a umí navrhnout a postavit velmi krásné přírodní domy,“ uzavřel Josef Chybík.

(zep)

TémataFakulta architektury zaměstnanci

Související články:
Brněnský duch Bauhausu putuje po světě
Páter Středa bránil Brno před Švédy, jeho sochu teď ztvárňuje Jan Šebánek z FA VUT
Moderní dům nerovná se zdravý dům, říká profesorka architektury Urbášková
Mladé architekty je potřeba naučit přemýšlet a ne kopírovat, tvrdí Jan Kristek
Vladimír Šlapeta: Brazilská architektura ovlivnila celou Evropu