Od diplomové práce ke kytarám světové úrovně

Jak se z diplomové práce na FEKT VUT může stát vstupenka do světa špičkových hudebních nástrojů? Příběh Pavla Hoffmana ukazuje, že spojení techniky a hudby může vést k inovacím, které dnes zní z pódií po celém světě – a to doslova.

Některé diplomové práce zůstanou po obhajobě uložené pouze v informačním systému, jiné ale překročí hranice akademického prostředí a najdou uplatnění v praxi. Diplomová práce Pavla Hoffmana patří právě k tomu druhému typu. To, co začalo v roce 2021 jako studentský výzkum na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, se postupně proměnilo v reálné prototypy hudebních nástrojů a nakonec i v profesní dráhu autora ve firmě Furch Guitars.

Pavel Hoffman se ve své diplomové práci, vedené Ondřejem Jiráskem z Ústavu telekomunikací (UTKO), zaměřil na inovaci horní rezonanční desky akustické kytary typu Dreadnought. „Rozhodl jsem se pro tento typ právě proto, že jde o jeden z nejrozšířenějších modelů akustických kytar. Jakákoli změna tady má potenciál oslovit velké množství hráčů,“ vysvětluje Hoffman.

Jak vzniká zvuk akustické kytary

Zjednodušeně řečeno, uvnitř každé akustické kytary se nachází žebrování – soustava dřevěných lišt přilepených na vnitřní straně horní rezonanční desky. Tyto lišty mají dvojí úlohu: desku zpevňují, aby se pod tahem strun nezhroutila, a zároveň určují, jak se při hře rozkmitá. Právě způsob, jakým se horní deska pohybuje, rozhoduje o tom, jestli kytara zní plně, dlouze a vyrovnaně, nebo naopak nevýrazně a s „hluchými místy“. „Zvolil jsem úpravu žebrování, protože je to jeden z nejcitlivějších konstrukčních prvků kytary. I relativně malá změna může mít překvapivě velký vliv na zvuk,“ říká Pavel Hoffman.

Když se výpočty potkají se dřevem

Ještě předtím, než vznikly první skutečné nástroje, probíhala většina práce v počítači. Pomocí numerických simulací bylo možné porovnávat různé varianty konstrukce a odhadovat jejich vibrační chování. „Numerické simulace mi umožnily ověřit nápady ještě předtím, než se začalo řezat do dřeva. Díky tomu bylo možné vývoj zacílit a vyhnout se slepým uličkám,“ popisuje absolvent FEKT VUT Pavel Hoffman. Na základě těchto výpočtů pak ve spolupráci s českým výrobcem Furch Guitars vznikly prototypové kytary, na nichž bylo možné výsledky ověřit i v praxi.

Od diplomky k Furch Guitars

Diplomová práce tak nezůstala jen akademickým experimentem. Pavel Hoffman dnes ve firmě Furch Guitars pracuje v oblasti vývoje a přímo navazuje na zkušenosti získané během studia na FEKT VUT. Firma Furch Guitars se z původně skromných poměrů vypracovala mezi uznávané světové výrobce akustických kytar. Její nástroje si vybírají špičkoví hudebníci napříč žánry, mezi nimi například Suzanne Vega, Al Di Meola, Per Gessle, Vlasta Redl, David Koller nebo Aneta Langerová.

Na otázku, čemu se nyní věnuje, Pavel Hoffman odpovídá: „Momentálně se zabývám poloautomatizovaným výběrem dřeva podle fyzikálně-akustických vlastností. Opakovaně jsem se setkal, že dodavatelé hodnotí kvalitu pouze podle kresby, ale ne podle toho, jak materiál skutečně zní. Mým cílem je zavést přesnější selekci, aby byl pro nejdražší nástroje vybírán opravdu kvalitní materiál.“

Vedle toho se podílí také na vývoji nových konstrukčních prvků. Jedním z nich je Booster Soundport, který už dnes patří k výbavě špičkových kytar. „Booster Soundport rozšiřuje oblast vyzařování nástroje, upravuje jeho směrovou charakteristiku a přináší hráči nový požitek ze hry. Výsledné spektrum tónů je jasnější a rezonance horní desky dosahuje vyššího výkonu,“ popisuje Hoffman.

Co Pavlovi dalo studium na FEKT

Své studium na FEKT hodnotí velmi pozitivně, přestože původně mířil jinam. „Nastupoval jsem s vizí, že se jednou stanu zvukovým inženýrem pro koncerty nebo film. Rozmanitost oboru byla ale mnohem širší, než jsem čekal, a právě v analýze hudebních nástrojů jsem našel svou zálibu,“ říká Pavel a zároveň dodává: „Když se mě lidé ptají, co mi vysoká škola dala, odpovídám, že mě naučila vyhledávat informace a efektivně s nimi pracovat. Nejvíc přínosné pro praxi byly závěrečné práce a projekty.“

Rada budoucím technikům

Na závěr má vzkaz i pro ty, kteří váhají, zda se do technického studia pustit: „Určitě se nebát. Já sám jsem nastupoval ze střední zdravotnické školy a většina předmětů pro mě byla nová. Přesto se to dá zvládnout, když se tomu člověk bude věnovat. Studium technických oborů dává možnost podílet se na tom, aby byl svět bezpečnější, rychlejší, jednodušší nebo zábavnější. Nejtěžší je začít.“

Poznatky z diplomové práce Pavla Hoffmana byly zpracovány ve společném článku s Ondřejem Jiráskem.

Zdroj: FEKT VUT

Témata

Související články:
Od skript k autonomnímu letu: Jakub Prvý o studiu, dronech a vedení studentského týmu
Aplikace Pozor na triky vzdělává děti v kybernetické bezpečnosti
Studenti VUT navrhli první českou mobilní aplikaci, která pomáhá při psychických problémech
Studenti na VUT hrají deskové hry. Pořádají v nich i turnaje
Vědci z VUT významně pomohli s výrobou ochranných pomůcek a nyní pracují na nových projektech