Vytvořili koordinační systém pro záchranu životů. Dnes ho používá i OSN

Použít technologie k pomoci druhým a ke zlepšení světa. To bylo hlavní motto soutěže, do které se před několika lety přihlásili i tři spolužáci z Fakulty informačních technologií VUT. Napadlo je vytvořit koordinační systém, který by umožnil rychlejší a snadnější organizaci záchranných akcí na zemětřesením zasaženém Haiti. Jejich nápad se setkal s takový ohlasem, že se rozhodli pokračovat pod názvem GINA Software a pomoci nejen na Haiti. Dnes mezi jejich klienty patří OSN, Člověk v tísni či švýcarští hasiči. Jeden ze zakladatelů, Boris Procházka, navíc tvrdí, že pokud vás v České republice pojedou zachraňovat hasiči, záchranáři či policisté, velmi pravděpodobně budou alespoň jedni z nich koordinováni přes jejich systém.

Společnost GINA Software se zabývá koordinací lidí v terénu. „Prakticky to znamená, že se pomocí moderních technologií snažíme zkracovat reakční dobu a dojezdové časy záchranných složek. Obecně pak lze říct, že urychlujeme záchranu lidských životů a ochranu majetku,“ popsal hlavní zaměření společnosti jeden ze tří zakládajících členů Boris Procházka.

Celý software, který vymyslel spolu se spolužáky Zbyňkem Poulíčkem a Petrou Černou, propojuje různé platformy přes mobilní signál či satelitní připojení. Členové záchranných týmu si tak rychle mohou předávat informace a pracovat se sdílenou mapou. „Pokud jste například koordinátor mise, běží vám na monitorech celý den dispečink. To znamená, že vidíte celou oblast, ve které tým působí. V rámci systému pak ostatním plánujete úkoly. Kdo má kam jet, co kam dovézt a co zařídit,“ vysvětlil Procházka. Jednotliví členové záchranných týmů mají s sebou tablet či telefon, na kterém vidí své úkoly i to, kde se pohybují ostatní kolegové. Zároveň zařízení umožňuje vyslat varování. „Mohou pořídit snímek a vyznačit oblast, ve které se něco děje, aby se jí ostatní vyhnuli,“ vysvětlil Procházka.

Protože je řešení využíváno často v místě přírodních katastrof, musí fungovat i bez signálu. Zařízení mají proto nainstalovaného takzvaného tlustého klienta, který v sobě má potřebné informace obsaženy už při výjezdu. Například mapy tak fungují i offline a jsou k dispozici i různé dokumenty či navigace. Mapy společnost získává jak z otevřených zdrojů, tak i z placených serverů a od klientů. „Využíváme desítky zdrojů, protože klienti obvykle potřebují přepínat mezi více mapami,“ uvedl Procházka.

Software pomáhá při nehodách i přírodních katastrofách

Řešení tří bývalých spolužáků z FIT VUT dnes využívají takové organizace jako je OSN. „Je to jedna z veřejných referencí, kterou se můžeme pochlubit. Konkrétně používá řešení jedna z agentur OSN s názvem UNDP. Ta od roku 2010 koordinuje pomoc na Haiti a snaží se obnovit místní infrastrukturu,“ uvedl Procházka. Kromě OSN patří mezi klienty například i Člověk v tísni či český stát. Ten pomocí softwaru koordinuje všechny záchranné složky. „Využívají ho hasiči, policie, záchranná služba, horská služba i letecká záchranka. Dokonce mají zařízení i některé dobrovolnické týmy,“ dodal Procházka. Kromě samotného softwaru firma navíc dodává klientům i potřebné vybavení, které pořizuje externě. „Nakupujeme pro klienty vysílačky, tablety, mobilní telefony, GPS trackery a řadu dalších přístrojů, které doporučujeme na základě zkušenosti," popsal Procházka. 

Ačkoliv to na první pohled vypadá, že by bylo možné použít software i v logistice či například pro koordinaci taxi služeb, společnost zájemce z těchto řad zatím nevyhledává. „To, v čem náš systém vyniká, je především know-how. Specializujeme se na katastrofy, zásahy a ochrany lidí a majetku a dnes už víme, jak lidé v takových situacích potřebují software využívat,“ vysvětlil Procházka. To, že skutečně znají potřeby svých klientů dokazuje Procházka i na faktu, že zaměstnanci firmy absolvují stáže a pravidelně s policií, horskou či záchrannou službou nebo hasiči vyrážejí k haváriím, požárům a jiným zásahům. „Jsme rádi, že nás byli lidé ze záchranných složek ochotni brát i do terénu. Díky tomu jsme mohli systém doladit a ušít klientům na míru. Viděli jsme totiž v praxi, jak ho využívají, co jim chybí a snažili jsme se to zohlednit,“ uzavřel Procházka.

(zep)

Témata