Téma

29. října 2015

Edisonka umí vyléčit i trauma z vycházkové tyče

Individuální přístup, trpělivost, malý počet dětí a maximální péče o ně. To oceňují rodiče na Edisonce, univerzitní školce VUT v Brně. „Ze soukromé školky si syn po třech týdnech bohužel odnesl trauma, nedokázal se totiž srovnat s tím, že při procházkách musely být všechny děti připojeny k vycházkové tyči. V noci se budil, plakal, tato zdánlivá drobnost ho úplně rozložila. Museli jsme ho odhlásit a zkusili jsme Edisonku. Tam se z něj po dvou měsících, díky péči tamních tet, stalo opět spokojené dítě. Měly s ním asi hodně práce, o to více oceňuji, že to nevzdaly,“ popsala svoje zkušenosti Jana Brtníková ze Středoevropského technologického institutu, která syna dala do Edisonky ve dvou a půl letech. „Teď už chodí do státní školky, ale kdyby to šlo, hned bych ho zase dala zpět do Edisonky,“ podotkla.

Individuální péči si rodiče velmi chválí. „Zakládám si na tom, že se tety dětem skutečně věnují, ne, že je nechají si hrát, a samy dělají něco jiného. To si můžeme dovolit díky tomu, že maximální kapacita je osm dětí. Mimochodem třeba v zimě je to velká výhoda, protože děti nejsou tak nemocné jako v klasických školkách,“ uvedla Irena Provazníková, která školku provozuje. Díky individuální péči navštěvují Edisonku i velmi malé děti. „Teď tu máme například třináctiměsíční holčičku, rodiče měli velký strach, jak to zvládne, ale rychle si zvykla a moc se jí tady líbí. Někdy to rodiče zvládají hůř než jejich ratolesti,“ podotkla Provazníková s tím, že když jsou ve školce takto malé děti, mají k dispozici i zdravotnice.

Edisonka sídlí v budově FEKT na Technické 8. Rodiče do ní hlásí děti pomocí rezervačního systému, obvykle na tři dny v týdnu. „Míváme otevřeno od půl osmé ráno zhruba do čtyř odpoledne. Provozní dobou se ale přizpůsobíme, když je potřeba, zůstaneme tu klidně do večera,“ ubezpečila Provazníková. Doplnila, že školka otevírá, i když je k hlídání nahlášeno jen jedno dítě. Další rodiče tak to svoje po telefonické domluvě mohou přivést i bez rezervace. Podmínkou je jen to, že jeden z rodičů musí být zaměstnanec nebo student univerzity. „Například zahraniční zaměstnanci sem děti dávají často, jsou velmi rádi, že na ně někdo mluví česky,“ vysvětlila.

Přestože Edisonka nefunguje jako klasická školka, snaží se děti naučit její režim a zvyklosti. Například, že se po obědě spí, že se před jídlem umývají ruce nebo že si děti vzájemně půjčují hračky. „Syn díky tomu neměl s přechodem do klasické školky žádný problém. V Edisonce si uvědomil, že i když nechce spát, tak si odpočine, aby nerušil ostatní. Naučil se tam také určité samostatnosti,“ potvrdila Brtníková. Podle Provazníkové si děti režim osvojí velmi rychle a mají ho rády. „Doma se jim třeba rodiče tak moc věnovat nemohou, protože musí dělat i jiné věci,“ podotkla.

Edisonka funguje přes dva roky, za posledních dvanáct měsíců se v ní vystřídalo na šest desítek dětí, které v ní strávily skoro sedm tisíc hodin. Na každou z nich rodiče přispívají čtyřiceti korunami, přičemž mohou využít příspěvku ze sociálního fondu VUT.

Kromě prostor školky využívají děti i univerzitní tělocvičny a venkovní hřiště s pískovištěm. „Těšíme se, že nám tam přibude zahradní altán, takže děti budou moci být venku i za deště, nebo se v létě naopak schovají před sluníčkem,“ odhalila plány do budoucna Provazníková.

Kateřina Konečná

Vstoupit do fotogalerie

Témata

Související články:
Experimentální mobilní síť LTE představuje budoucnost datového přenosu
La Contextressa propojuje umění a technologie. Projekt zkoumá schopnost umělé inteligence pracovat s kontextem
Robotický barman z FEKT představuje principy průmyslu 4.0 v praxi
V Dubně přepisují historii fyziky. Často ve stínu CERNu
Gabriela Petrovičová: Univerzity si uvědomují důležitost zázemí pro rodiče s dětmi