Téma

19. prosince 2022

Studentka měla dvě tváře. Do bronzu se otiskla jen jedna

Socha má vyjádřit slavnostní chvíle promocí | Autor: Tereza Kadrnožková

Kolem bronzové sochy stojící dívky proudí denně stovky lidí. Studentka, jak se socha od Miloše Axmana jmenuje, na ně ze svého podstavce v Technické ulici shlíží už 35 let, v jedné ruce tubus, ve druhé ratolest. Jaký je příběh této plastiky, která denně vítá studenty a studentky Fakulty strojního inženýrství?

Když akademický sochař a národní umělec Miloš Axman vytáhl z obálky dopis ze dne 1. 6. 1979, netušil, že tím začínají roky další práce. „Vážený soudruhu, na základě konzultace s rektorem VUT a z jeho pověření dovoluji si obrátit se k Vám s návrhem Vaší účasti v kolektivu řešícím návrh výtvarné výzdoby II. stavby VUT v Brně,“ stálo v dopise podepsaném ředitelem Projektového a vývojového ústavu VUT Zdeňkem Denkem.

Skica Miloše Axmana | Autor: AVUT, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. A 7, Axman Miloš
Rozpočet ve výši 1 750 000 Kčs určený na uměleckou výzdobu nového kampusu měl zajistit umělecká díla „nejen z aspektů estetických a výtvarných, ale zejména ideově – politických“. „Z těchto důvodů bude ustavena komise, jež by kompletně garantovala vysokou ideovou úroveň výzdoby areálu,“ dodává Denk. Ručně psaná poznámka na okraji listu potvrzuje, že adresát Miloš Axman svoji účast 22. června telefonicky potvrdil.

Miloš Axman byl poměrně logickou volbou. Žák slavného sochaře Vincence Makovského žil v té době v Brně. Jako politicky aktivní člen KSČ byl u režimu oblíben a o práci neměl nouzi. Pro Fakultu strojní vytvořil už dříve návrh žezla, stejně tak je i autorem rektorského žezla VUT a žezel pro děkany fakulty stavební, elektrotechnické a fakulty architektury.

Umělecké zakázky pro nově stavěný kampus nebyly ze strany investora tak docela dobrovolné. Dobové zákony totiž ukládaly, aby každá veřejná stavba dala určitou část z celkového rozpočtu na „výzdobu“. Právě díky tomuto zákonu můžete dodnes narazit na sochy na sídlištích, u bývalých poliklinik, obchodních domů nebo administrativních budov z dob normalizace. Axman patřil mezi mimořádně plodné autory, za svůj život vytvořil více než 60 realizací pro veřejný prostor.

Čekání na Studentku

O tom, co se dělo v dalších letech, archiv VUT mlčí. Dá se ale předpokládat, že Miloš Axman již pracoval na návrzích sochy určené před vstupní schodiště fakulty. Další dokumenty z roku 1984 už jmenovitě zmiňují bronzovou plastiku s názvem „Studentka VUT“ a uvádí i přesný rozpočet na její tvorbu. „Plastika by měla vyjádřit sochařských způsobem slavnostní chvíle absolventů po promocích a při nástupu do současného života,“ stojí v dokumentu, který potvrzuje umístění sochy u venkovního schodiště k aule, v níž se konají slavnostní promoce. Sochařské práce, odlití z bronzu a celková realizace sochy byly vyčísleny na 650 000 Kč.

Jedna ze dvou podob sochy ve formě hliněného modelu 1:3. Zvítězila druhá tvář | Autor: AVUT, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. A 7, Axman Miloš
Axman vytvořil pro sochu dva hliněné modely v měřítku 1:3. Krátkovlasá předloha nakonec neuspěla a do druhého hliněného modelu, tentokrát v životní velikosti, sochař rozpracoval dívku tak, jak ji známe: s dlouhými vlasy, diplomem v levé ruce a ratolestí v pravé. Na práci dohlížela krajská umělecká komise, která hliněný předobraz 1:1 schválila v září 1985.

Vítězná podoba a hliněný model sochy 1:1 | Autor: AVUT, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. A 7, Axman Miloš
Stavba areálu Pod Palackého vrchem ale nabírala zpoždění a s ním se zdržela i socha dívky. Už od jara 1985 lze v archivu dohledat korespondenci, v níž se jednotlivé strany vzájemně urgují o dodání smluv a následně hotového díla. Původní termín instalace v listopadu 1985 byl posunut nejprve na konec roku, poté až na rok 1987. „Objednali jsme umělecká díla v návaznosti na předpokládané dokončení jednotlivých objektů. Dodavatel národní podnik PS Brno však pro naprostý nedostatek stavebních kapacit předložil návrh na postupné dokončování stavby až do r. 1987,“ vysvětluje výrobní náměstek Petr Smejkal a termín instalace sochy se dále odkládal.

Tahanice pokračovaly až do podzimu roku 1987, kdy firma Kameny Blansko vyrobila žulový podstavec. Na něj se Studentka konečně postavila 18. listopadu 1987. Necelé tři roky nato její autor Miloš Axman zemřel, bylo mu 63 let.

(ivu)
Autor: Igor Šefr

Témata

Související články:
Design.s zahajuje druhý ročník a spouští přihlášky
Designeři z FSI vystavovali na Czech Design Weeku jako jediní zástupci univerzity
Student Jakub Maca získal Zlatou pecku – českého reklamního Oscara
Startuje festival Prototyp. Představí vědce, umělce i kutily
Na začátku je vždycky tužka a papír, říká držitel Red Dot Design Martin Tvarůžek