Téma

31. května 2015

Trůn pro Buddhu? I takové věci projektují stavaři z VUT

Autor: archiv Jiřího Sázela

O tom, že odborníci z Fakulty stavební VUT navrhovali už mnoho netradičních nebo technicky mimořádně složitých projektů, není pochyb. Ale trůn pro Buddhu? Ten budou řešit poprvé. Nejedná se totiž o trůn v klasickém slova smyslu, ale obří podstavec pod sochu, který bude sloužit zároveň jako velký meditační sál. Odborníky ze stavební fakulty požádali o pomoc budhističtí mnichové z vesnice Mulbekh v Malém Tibetu. Ředitel tamní školy Tsewang Norboo a jeho kolega nedávno přijeli za děkanem fakulty Rostislavem Drochytkou a za Ladislavem Klusáčkem, který je zástupce vedoucího Ústavu betonových a zděných konstrukcí. Právě s ním řešili technickou stránku příprav. „Klíčová je pro nás informace, jakou životnost stavby si Tibeťané představují. Vzhledem ke komplikovanému podloží je také nezbytný geologický průzkum s hloubkovými sondami a následnou analýzou vlastnosti hornin,“ vyjmenoval zlomek přípravných prací Klusáček.

Třiatřicetimetrová socha Buddhy má být největší svého druhu v Malém Tibetu. Práce ovšem komplikuje hornatý terén. „Kvůli tomu nás naši přátelé požádali o pomoc. Potřebují poradit se statikou a podobně,“ upřesnil doktorand Jiří Sázel. Právě on setkání zprostředkoval. Je totiž ředitelem organizace Brontosauři v Himálajích, která už ve vesnici Mulbekh postavila školu a do šesti let ji plánuje proměnit v kampus pro 350 dětí.

Autor: archiv Jiřího Sázela

Obří socha je první částí velkého projektu Linhartovy nadace, která chce v Mulbekhu do roku 2040 postavit velké meditační centrum. „Přestože vesnice leží v hornatém terénu, bude socha dominantou viditelnou zdaleka. Dlouho jsme proto řešili, jakým směrem ji orientovat a kde přesně má stát. Jednou, když jsme to na místě zase rozebírali, se tam z ničeho nic objevil Gosche-Lá, místní mnich, který má blízko k Dalajlámovi. Hned jsme toho využili a zeptali se ho, kam se má socha dívat, že podle nás na sever. Kývnul. A taky že nevíme, kde přesně by měla stát. Ukázal na místo, kde jsme byli, a řekl: „tady“. Pak zmizel stejně tiše, jako se objevil,“ řekl Jan Mayer, který navrhl architektonickou podobu areálu.

Autor: archiv Jiřího Sázela
Autor: archiv Jiřího Sázela
Autor: archiv Jiřího Sázela
Vstoupit do fotogalerie

Na základě svých sedmiletých zkušeností s pomocí ve vesnici Mulbekh Sázel odhaduje, že výsledný projekt stavby bude nejspíš kompromisem mezi pečlivostí odborníků z VUT a tibetským přístupem. „Je vynikající, že se obě strany potkaly a Tibeťané zjistili, jak komplexně se dá o stavbě uvažovat. Nicméně si troufám tvrdit, že naši odborníci nebudou moci pracovat tak precizně, jak by si představovali,“ podotkl Sázel. Zdůraznil přitom, že obyvatelé Mulbeku jsou velmi šikovní, praktičtí a dokážou výborně pracovat s tradičními materiály. Právě lidé z vesnice budou na základě plánů z Brna meditační centrum pod sochou stavět. Místní je i umělec, který má sochu sedícího Buddhy navrhnout. „Vybrali jsme tamního známého výtvarníka s dlouhou rodinnou tradicí,“ uvedl Mayer.

Kateřina Konečná

Témata

Související články:
Stavaři radí Mongolům, jak využívat popílek ve stavebních materiálech
Meditace? Kdepak, s Dalajlámou tvrdě pracujeme, říká doktorand Jiří Sázel
Student VUT zhodnotí efektivnost solárního vytápění v Himálaji
Ideální místo pro Buddhu, zhodnotil skálu Krmíček
Německý odborník na obnovu historických budov převzal zlatou medaili od VUT