Zápisník
zVUT.cz

19. října 2017Oto JanoušekNoc vědců fascinovala stovky návštěvníků. V expozici Ústavu biomedicínského inženýrství si návštěvníci vyzkoušeli pocity vozíčkářů při rehabilitaci ve vertikalizátoru, zatančili si s partnerem na tlakové plošině vizualizující nášlap bosé nohy a na speciálním kole pořádně šlápli do pedálů – ale nikoliv nohama, nýbrž rukama.{{foto|1.jpg|775}}{{foto|2.jpg|775}} {{foto|3.jpg|775}}{{foto|4.jpg|775}} {{foto|5.jpg|775}}{{foto|6.jpg|775}}{{foto|7.jpg|775}}

11. července 2017Radana KoudelováJestli si myslíte, že se tu dočtete turistické tipy z návštěvy německého Mannheimu, tak to shrnu v úvodu: nic tam není. Respektive je tam jedna historická vodárenská věž, ale kvůli tomu jsme 700 kilometrů fakt nejely. Na přelomu června a července mělo toto město hostit další ročník tradiční konference EUPRIO, kam se sjíždí PR a marketingoví pracovníci z evropských univerzit. Letos to byl už 29. ročník, takže celkem zavedená akce. Ale pro nás v něčem nová. Letos poprvé jsme se hecly a přihlásily do soutěže EUPRIO Award naši náborovou kampaň Sem patřím, která cílí na přilákání žen ke studiu technických oborů. Jak se ukázalo z reakcí účastníků, téma nedostatku žen v technice vnímají skoro všechny technicky zaměřené vysoké školy v Evropě a stojí před stejným problémem: Jak ženy přilákat ke studiu technických oborů, aby kampaň nevyznívala jako feministické naříkání, že za všechno můžou muži, a zároveň, aby oslovila cílovku: středoškolačky. Let´s face it: na letáčcích a plakátech na střední

8. června 2017Petr ŠtěpánekVážené studentky a studenti, kolegyně a kolegové, blíží se pomalu konec akademického roku, který si troufám označit jako nejkomplikovanější a nejsložitější, jaký jsem za posledních patnáct let na VUT zažil. Je to způsobeno tím, že vloni vstoupil v platnost Zákon o vysokých školách, který celou řadu věcí, na které jsme byli zvyklí, změnil. Ať se již jedná o zavedení správního řízení do přijímacího řízení a dalších procesů na vysokých školách, nebo nutnost změny vnitřních předpisů školy a jejich registraci na MŠMT, případně i o zcela nové pojetí akreditací studijních programů a zavedení institucionální akreditace. To vše od nás vyžadovalo zvýšené pracovní úsilí. A nemyslím tím jen management fakult a školy, ale také akademické senáty fakult i školy a celou akademickou obec. Prostě jsme si to zatím dost odedřeli a ještě si to odpracujeme... Nezbývá mi, než opravdu z celého srdce poděkovat všem, kteří se těchto činností zúčastnili, neboť alespoň z úrovně naší školy se práce pomalu chýlí

25. května 2017Pneumobil Racing Team BrnoKaždý rok pořádá firma Aventics v maďarském městě Eger závody pneumobilů, kterých se vždy účastní přes tři desítky týmů z celé Evropy. Pneumobil racing team Brno, jako jediný zástupce z České republiky, se těchto závodů pravidelně účastnil se svými vozy Blowfish a Whirlwind, které se každý rok upravovaly – bohužel bez výraznějších úspěchů. Na letošní závody jsme se ale rozhodli vyzbrojit zbrusu novým vozidlem Javelin, jehož vývoj započal v polovině září minulého roku. V plánu bylo postavit auto, které bude schopné umístit se na horních příčkách. Podkladem byly zkušenosti z předchozích let. Zmapovali jsme konkurenci a rozebrali slabá místa starších vozů. Ze začátku jsme si rozdělili úkoly a začali postupně krok po kroku navrhovat nové vozidlo. Jedna část týmu měla na starost pneumatický pohon, druhá návrh rámu a podvozku a třetí část fundraising, propagaci týmu a komunikaci se sponzory. Po prvotním návrhu monopostu přišel čas na pevnostní simulace a MKP analýzy. Také díky důkladným ana

3. dubna 2017Ondřej ŠvirákOd chvíle, co mi moji rodiče přestali utírat zadek uplynula už hezká řádka let a zhruba v té době se začala formovat má dobrodružná povaha. Taťkova knihovna představovala desítky mrazivých dobrodružství od všech těch Messnerů, Habelerů, Kukuczků a Simpsonů (Joe-ů, nikoliv Homerů :) I přes to, že jsem ještě neuměl číst, fascinovaly mě černobílé fotografie nepochopitelně obrovských kopců a sníval jsem o tom, že někdy okusím alespoň zlomek z toho, co prožívají tihle páni horolezci. S postupem času jsem se pak čím dál více začal dostávat do hor a uvědomoval si, jak neskutečně statečné (a sebevražedné činy) mají tihle rytíři nebes na starosti a že raději zůstanu pevnýma nohama na zemi a stane se ze mě horský běžec. Za letošní rok jsem si dal za cíl zdolat 26 ultramaratonů ve 26 státech na 6 světadílech. Kromě studia soudního inženýrství provozuji živnost horského průvodce, která mi v mém počínání výrazně nahrává do karet. Nicméně není jednoduché skloubit cestování, sport, (individuální) s

21. února 2017Václav HavlíčekSobota ráno: sprcha, vyčistit zuby, projít kolem prosluněnýho volejbalovýho hřiště a hurá, snídaně! Dopíjím čaj a už mi píše ségra, jestli teda Skype, nebo ne. Dobíhám na pokoj, zaskypuju se ségrou a zase zpátky do jídelny na oběd. Za chvilku už přijíždí pickup mýho kámoše. Naskakuju a jedeme střílet. Pak ta horší část dne, pár hodin v knihovně nad esejí o kompenzaci pracovních zranění v USA, ale večer jdeme s Honzou do barů hledat pivo co nejpodobnější tomu českýmu, to mi to bohatě vynahradí. {{foto|pole.jpg|775}} No dobře. Jsou i dny kdy se musím učit od rána do večera. Každopádně od srpna až do května jsem v Nebrasce, uprostřed USA, a tady je pár informací, jak to tady funguje, a jak se sem taky dostat: Já jsem se sem dostal přes Paul Robitschek´s Scholarschip, což je stipendium, který mi pokrylo všechny náklady. Od zpáteční letenky přes ubytování a jídlo, až po školný. Dokonce je tu příspěvek na učebnice! (Ty jsou tu trochu dražší, kamarád dal za jednu 6 tisíc.) Všechno o čem bud

9. ledna 2017Ondřej Švirák„…dvě kila osmdesát pět, vezmete si ho?“ tážu se prokřehlým hlasem pána v zimním kabátu a do toho přidržuji mrskajícího se šupináče. „Jasně, picnout a zabalit, prosím,“ oznamuje mi nonšalantně postarší muž a já se snažím rozbít uspěchanou předvánoční atmosféru primitivním vtipem: „A přejete si k tomu kaprovi tatarku nebo kečup?“ Po celodenní šichtě mám prokřehlé ruce na kost a při odbavení posledního zákazníka sleduji své dva kamarády Kšandyho s Poldíkem, jak porcují čtyřkilového macka. Zajímalo by mě, kolik kaprožroutů by na ně tipovalo úspěšné dokončení právnické fakulty nebo fakt, že jsou nejmladšími Čechy, kteří kdy stáli na vrcholu osmitisícovky? A vůbec… Kolik lidí by řeklo o mně, že pod tím bezdomoveckým frakem se skrývá student Ústavu soudního inženýrství, který se během jednoho roku pokusí uběhnout 26 ultramaratonů ve 26 státech na 6 kontinentech? „Začal jsem u sebe pozorovat syndromy patologického sráčství a toto je forma, jak před tím kličkuju,“ rozplývám se nad literárním

6. listopadu 2016Tým TU Brno RacingA kolik to jezdí? To je jedna z otázek, které často slyšíme na různých výstavách nebo akcích pro sponzory, kde bývá vystavený buď přímo závodní monopost naší formule, nebo simulátor. Ten vznikl přestavbou formule, která závodila v roce 2015. A kolik to jezdí, byla možná otázka, kterou jsem položil klukům z formule já, když sem ji před rokem poprvé viděl. Vždy na začátku semestru vystavuje tým TU Brno Racing svůj monopost, se kterým se o prázdninách zúčastnil závodů. Tato akce je brána jako počátek náboru nových členů týmu A letos jsem si na vše vzpomenul, když jsem tuto akci zažil i já, už jako aktivní člen týmu. Závodní auta mne odjakživa zajímala, především jejich aerodynamika. A tak, když sem přišel k formuli, hned se mě kluci zeptali, jestli bych měl zájem vstoupit do týmu a pozvali mě na náborovou prezentaci. Říkal jsem si, proč ne? Naberu nějaké zkušenosti a snad se i něco naučím. Po náborové prezentaci proběhl čtyřtýdenní trainee program, během kterého byli nováčci postupně za