Nápady a objevy
FIT VUT pomáhá rozvoji aplikace Záchranka
Málokterá mobilní aplikace je v České republice tak rozšířená. Záchranka má na svém kontě už více než 3,5 milionů stažení. Denně ji použije přes 100 lidí, celkově jde už o více než 220 tisíc realizovaných kontaktů. Projekt, který začínal jako bakalářská práce studenta VUT Filipa Maleňáka, je dnes oficiální aplikací Zdravotnické záchranné služby, Horské služby a Vodní záchranné služby. A už dlouho není omezen jen na území České republiky: Záchranka je využívána i na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, ve Finsku (tam však neběží vlastní servery Záchranky) a v německém Bavorsku.
Od bakalářky po aplikaci, kterou spousta z nás nosí u sebe
Původní záměr Filipa Maleňáka, dnes ředitele neziskové organizace Aplikace Záchranka, spočíval v lokalizaci osoby volající na linku 155 s cílem pomoci záchranným složkám. Maleňákův otec vytvářel informační systémy pro záchranné služby, a jeho syn tak dobře poznal prostředí záchranářů a výzvy, jimž čelí. Prvotní verze aplikace odesílala SMS s GPS souřadnicemi volajícího. Do ostrého provozu se dostala v roce 2016, a to pro území celé České republiky. Od té doby prodělala velký vývoj od „tlačítka pro lokalizaci“ ke komplexnímu nástroji ochrany zdraví se stále rostoucím počtem funkcionalit, který může záchranářům předat informace o zdravotním stavu pacienta, kontakt na osobu blízkou nebo sledovat situaci na místě pomocí videopřenosu. Výsledkem je, že ještě před telefonickým hovorem na dispečinku ví, co se stalo, komu se to stalo a kde.
Práce na aplikaci stále pokračuje. Záchranka má svůj interní softwarový tým, byť jen nevelký, sedmičlenný. K novinkám ohlášeným v loňském roce patří zavedení univerzálního tlačítka SOS místo dosavadního 155, což umožňuje kontakt s linkou 112 a komunikaci přes SMS chat, a dále přidání Psychosociálního modulu pro řešení akutních duševních obtíží, jehož využití se postupně rozšiřuje na jednotlivé kraje ČR.
Aktuální vývoj Záchranky je úzce spjat s prostředím Fakulty informačních technologií VUT. Někdejší student fakulty Martin Dybal, dnes zaměstnanec Záchranky, působí od roku 2014 coby externista ve výuce na fakultě (konkrétně se podílí na předmětech ICS a IW5 garantovaných dr. Janem Pluskalem). Dybal stojí za vypisováním prací, které umožňují studentům podílet se na softwarovém vývoji Záchranky. Jednou ze tří již obhájených je bakalářka, jejímž autorem je Radek Jestřabík a jejíž výsledky byly aktuálně implementovány do Záchranky a přinesly výrazný pokrok v práci s videohovory.
Užitečnost, o které se nediskutuje
Radek Jestřabík se k problematice dostal coby student předmětu Seminář C#, v jehož rámci Martin Dybal nabídl možná témata ke zpracování. Jestřabík se s ním spojil, zaujala ho otázka videa. „Moje motivace? Snažil jsem se zlepšit v práci s .NET. a samozřejmě jsem hned vnímal konkrétní přínos podobného projektu pro lidi,“ komentuje dnes s odstupem svůj začátek spolupráce se Záchrankou. Tu před samotným kurzem sice znal, ale neměl ji nainstalovanou. Na úkolech spjatých s aplikací začal pracovat od konce druhého ročníku. Výsledkem je systém v podobě multimediálního serveru, přes který je přenášen obraz od uživatele do portálu Záchranky. Videořešení sice v rámci Záchranky existovalo od roku 2020, jenže mělo svá omezení. Možná tím nejpalčivějším byl fakt, že po skončení videohovoru museli dispečeři nějaký čas čekat, než se záznam zpracoval a oni s ním mohli dál nakládat – tedy si jej přetočit, vrátit se k nějakému krizovému momentu, aby jej vyhodnotili a udělali na základě toho další rychlá rozhodnutí. A možná ještě větší motivací k hledání vlastní cesty bylo oznámení dosavadního poskytovatele řešení, že bude se svými servery v dohledné době končit.
Právě živé vracení se v záznamu videohovoru už během kontaktu s volajícím je klíčovým přínosem Jestřabíkova řešení. K dalším změnám, jež do portálu jeho zásluhou přibyly, patří možnost zachytit důležité momenty prostřednictvím snímku, který může být předán nově zapojenému dispečerovi, jenž pak nemusí složitě vyhledávat v záznamu. Řešení jsou dnes implementována do aplikace ve všech zemí, kde Záchranka funguje. „Bylo to náročné, existovala spousta věcí, které jsme museli vylepšovat, dotahovat,“ komentuje Jestřabík. Zpětná vazba z terénu proto byla pro vývojáře zásadní. Už jen samotné podmínky a provoz v různých zemích se výrazně liší. Výzvou byl také přenos z míst se slabým signálem, např. v horském prostředí. „Snažili jsme se to udělat tak, aby přenos byl udržitelný co nejdéle. Před zahájením videohovoru přijde SMS a při otevření aplikace se už odesílá polohová informace – tedy i kdyby nebyl videohovor navázán, záchranné složky ví alespoň o místě incidentu,“ dává nahlédnout do provozu Záchranky Jestřabík.
Největším úskalím byla síťová část. U takto specifické, na nejširší publikum orientované aplikace je to logické. „Existuje spousta prohlížečů, operačních systémů, typů mobilů nejrůznějšího stáří… A ideálním cílem je přitom stoprocentní pokrytí.“ Několikrát se podle Jestřabíka tvůrci ocitli ve slepé uličce a bylo třeba začít znovu. Ale dnes může Radek Jestřabík s potěšením konstatovat, že četnost využívání videohovorů roste, samozřejmě primárně v případech, kdy jsou na místě přítomny dvě osoby a jedna může snímat. V těchto situacích už se dnes s videopřenosem odehrává většina spojení.
Jestřabík navrhl natolik kvalitní řešení, že mu vysloužilo místo přímo ve vývojářském týmu Záchranky. Na FIT tedy po dokončení bakalářského studia nepokračuje, volba mezi školou a prací přesto nebyla snadná. Rozhodla, jak přiznává, touha získat zkušenosti z praxe. Navíc má podporu rodiny, maminka je zdravotní sestra, takže o užitečnosti toho, čemu se aktuálně věnuje, se doma nemuselo diskutovat.
Práce Radka Jestřabíka nemusí být posledním dílkem, který k aplikaci Záchranka přiloží FIT VUT. Aktuálně je vypsáno téma bakalářské práce, která by měla vést k vytvoření nástroje pro posouzení videozáznamu prováděné přímé masáže srdce. Ostatně ani v loňském akademickém roce nebyl Jestřabík jediným studentem, který se svou prací do rozvoje aplikace zapojil. Ve stejnou dobu byla obhájena bakalářka Kateřiny Lojdové „Aplikace Záchranka pro tlačítkové telefony“.
Děkujeme všem, kdo se do takto smysluplného projektu zapojili!
Zdroj: FIT VUT
Jaroslav Páral z FIT učí děti, jak si sestavit vlastní roboty
Doktorand z FIT hledá chyby, kvůli kterým „zamrzají“ aplikace
Studenti VUT a MUNI pracují s geneticky upravenými bakteriemi. Projekt přihlásili do prestižní mezinárodní soutěže
Doktorandi z techniky zkoumají chování oběhové soustavy. Pomáhají jim i neuronové sítě
Baví mě zjišťovat, proč věci fungují tak, jak fungují, říká oceněný doktorand z FIT VUT