Nápady a objevy

23. září 2019

Vodní pára je nejúčinnějším skleníkovým plynem, její efekt si studenti FEKT VUT budou moci sami ověřit

Uzavřený box s mlhovačem, halogenovou žárovkou a senzorem | Autor: Lucie Balcárková
Vodní pára je nejrozšířenějším skleníkovým plynem v atmosféře a na ohřívání zemského povrchu má zásadní vliv. Její účinky si studenti budou moci sami otestovat v laboratoři na Ústavu elektrotechnologie FEKT VUT. Najdou tam elektromagnetické zařízení, která pro testování vlivu vodní páry navrhla a zkonstruovala studentka Lucie Balcárková.

Na návrhu výzkumného zařízení pro zkoumání vodní páry pracovala studentka čtvrtého ročníku Elektrotechnické výroby a materiálového inženýrství rok. Některé komponenty si sama navrhla a vytiskla ve 3D tiskárně. „Bylo to náročné, dlouho jsem se zabývala volbou vhodného materiálu. Některé vytištěné komponenty byly funkční až ve druhé či třetí verzi,“ popsala vývoj zařízení. Výsledkem je uzavřený box s mlhovačem a halogenovou žárovkou, která produkuje světelné až infračervené záření a simuluje tak Slunce. Intenzitu záření procházejícího atmosférou boxu měří senzor umístěný na druhé straně boxu.

„Měla jsem za úkol vytvořit výukovou pomůcku, která studentům přiblíží, jak se chovají skleníkové plyny. Vodní pára je jedním z nejúčinnějších skleníkových plynů a studenti si budou moci její vliv na sluneční záření sami vyzkoušet a změřit,“ vysvětlila Balcárková. Svou bakalářskou práci přihlásila do soutěže Zlatý tranzistor i na studentskou soutěžní konferenci EEICT, kde v jedné z kategorií obsadila druhé místo.

Přestože je vodní pára nejúčinnějším skleníkovým plynem, její množství v atmosféře není možné přímo regulovat. Vzniká přirozeně odpařováním vod, oceánů a ledovců. „Množství vodní páry ve vzduchu však ovlivňují ostatní skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý nebo metan. Čím více je v atmosféře oxidu uhličitého, tím více slunečního záření se udržuje u povrchu. Roste tak teplota vzduchu, která dokáže pojmout mnohem více vodní páry a dalších skleníkových plynů. Vzniká takzvaný pádivý skleníkový efekt, kdy se povrch Země bude postupně oteplovat, až dojde k nevratným změnám v ekosystému,“ vysvětlila úlohu vodní páry ve skleníkovém efektu studentka FEKT VUT.

„V médiích se hodně píše o emisích oxidu uhličitého a jeho vlivu na oteplování zemského povrchu. Je to proto, že jeho množství v atmosféře se dá omezit. Oxid uhličitý však dokáže reagovat jen na několika vlnových délkách. Molekuly vodní páry naproti tomu reagují v mnohem širším spektru vlnových délek. Jako skleníkový plyn jsou až deset tisíckrát účinnější než oxid uhličitý. To je ve vědecké komunitě známý fakt. My jsme však chtěli, aby si to studenti mohli sami ověřit a otestovat,“ uzavřela Balcárková. Výzkumné zařízení nyní musí projít odborným schválením a testem dalších nezávislých měření. Poté bude k dispozici i studentům.


(mar)

Témata

Související články:
Studentka biomedicíny uspěla se svou prací zaměřenou na interakci léčiv
Přijela do Česka studovat jazyky, vymyslela aplikaci na šetrnější spotřebu energie
Neuronová síť pomůže s klasifikací nádorových buněk. Studenti FEKT s ní uspěli v soutěži
Za diagnostiku pomocí pokročilých metod zpracování obrazu získal student Cenu Ministra školství ČR
Vítězný projekt Volteek nabízí modulární systém řízení baterií. Vznikl díky studentské formuli