Téma

26. července 2022

Mikroplastů v pitné vodě bude přibývat

V každodenním životě se mikroplastům podle Tomáše Kučery vyhnout nelze, a to ani změnou návyků | Autor: Jan Prokopius

Drobné částice pneumatik, oblečení a dalších plastových výrobků se dnes nachází ve vzduchu, potravinách, ale i ve vodě – a právě tím posledním se zabývají výzkumníci z Ústavu vodního hospodářství obcí FAST VUT. Chtějí vyvinout lepší filtrační technologie, které umožní efektivnější odstraňování mikroplastů z pitné vody.

Jako mikroplasty se plošně označují částečky jakéhokoliv typu plastu menší než 5 milimetrů. Mohou být různého tvaru – od kuliček přes vlákna až po nesourodé úlomky. Primární mikroplasty pocházejí většinou z kosmetických přípravků, sekundární mikroplasty pak vznikají rozpadem plastových výrobků – například PET lahví, igelitových tašek i oblečení, a to vlivem slunečního záření či mechanického působení.

„Klasickým příkladem jsou pneumatiky, které se při jízdě obrušují třením. Vznikají tak mikro částečky, které se rozptýlí po povrchu silnice. A když zaprší, déšť je spláchne do kanalizace či přímo do vodních toků,“ vysvětluje vedoucí Ústavu vodního hospodářství obcí FAST VUT Tomáš Kučera jednu z cest, jak se mikroplasty dostávají do koloběhu vody. Na vině je také praní polyesterového oblečení. Uvolňují se při něm drobná vlákna, která dále putují do odpadních vod. Největším producentem mikroplastů je průmysl, proto jejich koncentrace ve vodních zdrojích bývá nejvyšší právě v okolí velkých měst.

Současné úpravny vody sice mikroplasty v pitné vodě zachytávají, děje se to ale spíše mimoděk – při standardní úpravě vody za pomoci stávajících technologií. „Používáme technologie odstraňující organické látky, rozpuštěné železo či pesticidy, které mohou s uspokojivým účinkem separovat i mikroplasty. Na různých technologických stupních jich dokážeme zachytit 60–90 %, což je slušné. Existuje celá řada znečištění, kde je účinnost dokonce nižší,“ upozorňuje Kučera a dodává, že proto nevidí důvod přestat pít kohoutkovou vodu.

Studie ukazují, že drobné částice plastu se v posledních letech objevují prakticky po celém světě. Nacházejí se v oceánech, vodních tocích a v tělech živočichů – například ryb. „Geograficky je na tom nejhůře Asie a Afrika, kde s plastem zacházejí benevolentněji. Ve srovnání s těmito světadíly je na tom Evropa ještě dobře,“ doplňuje. Účinky mikroplastů na lidské zdraví zatím nejsou příliš prozkoumány. Poslední studie amsterodamské univerzity Vrije Universiteit však odhalila, že mikroplasty dokážou putovat po lidském těle a objevují se i v krvi.

V každodenním životě se mikroplastům podle Kučery vyhnout nelze, a to ani změnou návyků. „Můžete přestat pít vodu z kohoutku a pro dobrý pocit místo toho upřednostňovat hlubinnou pramenitou vodu ze skleněných lahví. I tak ale budete mikroplastům vystaveni jinými cestami,“ říká. „Jsou to velmi lehké částice, které se snadno šíří i vzduchem. Lze je dokonce sníst či vdechout – třeba když si přes hlavu přetahujete polyesterový svetr, ze kterého se uvolňují drobná vlákna.“


Za stejně nereálné považuje, že by plastové mikročástice v dohledné době vymizely ze životního prostředí: „I kdyby dnes lidstvo přestalo používat plasty, bude trvat stovky let, než zcela zlikviduje ty stávající, které už v přírodě jsou. V dalších letech bude množství mikroplastů ve vodních zdrojích narůstat a je potřeba se na to připravit.“

Za nejefektivnější řešení považuje výzkum a vývoj nových mechanismů, které umožní co nejúčinnější úpravu vody. Výzkumníci z Ústavu vodního hospodářství obcí se proto chtějí zaměřit i na vylepšení stávajících vodárenských technologií – čiření a následnou separaci filtrací, a to i pomocí membrán. Cílem je odstranit z vody co nejširší spektrum mikroplastů s účinností 95 % a více. Nalézt správné řešení však zřejmě nebude snadné, mikroplasty zahrnují velmi široké spektrum látek různé velikosti i materiálu.

Výskyt mikroplastů ve vodních zdrojích považuje Kučera za problém podstatný, ale ne neřešitelný. „Vodárenský obor se za svou historii musel potýkat s celou řadou nových znečištění – od cholery až po pesticidy, pro které bylo nutné vyvinout nové technologie a vypořádat se s nimi. Bereme to jako výzvu přijít s dobrým řešením,“ uzavírá.


(mar)

Témata

Související články:
Na FASTu vymysleli podlahu, která snese téměř všechno
Unikátní řešení pomůže od plísní v domech. Získalo i patent
Chytrá stěna se probojovala mezi finalisty soutěže Česká inovace 2014. Odborníci věří, že jí to usnadní cestu na trh
V nemocnicích se mohou skrývat odolné mikroorganismy. Zásadní vliv na bezpečnost pacientů má kvalita výstavby i chování personálu, zjistil výzkum FAST VUT
Vědci z VUT významně pomohli s výrobou ochranných pomůcek a nyní pracují na nových projektech