Téma

17. března 2022

Úsměv, prosím! Studentka FSI zkoumá vliv abrazivních zubních past na plomby

Pavla Formánková zkoumá vliv abrazivních zubních past | Autor: Jan Prokopius
Když se Pavla Formánková usměje, je to úsměv jak z reklamy. Určitě byste do ní neřekli, kolik si se svými zuby vytrpěla. Byla to mimo jiné její zkušenost pacientky, která ji nasměrovala k tématu bakalářské práce, v níž zkoumá vliv abrazivních zubních past na materiál zubní výplně. Jinými slovy jak moc souvisí vaše touha po bělostném úsměvu s tím, jak rychle vám v ústech ubývá zubní plomba.

„Tento malý čtvereček je vzorek kompozitního materiálu, ze kterého se v dnešní době dělají bílé zubní plomby. V laboratoři měřím, jak moc abrazivní částice v zubní pastě ovlivňují, kolik materiálu ze vzorku ubude. Měření má tři fáze: nejdřív profilometrem naskenuji povrch vzorku a tak získám vstupní snímek, pak vzorek projde čištěním v ultrazvukové čističce a následuje měření na tribometru,“ popisuje Pavla Formánková a ukazuje, jak do přístroje upíná na jednu stranu kazetu s malým vzorkem zubní výplně a nad ni držák s hlavičkou zubního kartáčku.

Dalších 260 minut za Pavlu pracuje tribometr, v němž se kartáček s vybranou pastou s pravidelnou frekvencí a silou otírá o vzorek a simuluje tak čištění zubů. A taky provádí malé kouzlo s časem. „Těch 260 minut odpovídá čištění jedné zubní plošky po dobu 8,5 roku, pokud si čistíme zuby dvakrát denně,“ upřesňuje Pavla. Po více než čtyřech hodinách putuje vzorek znovu na očištění a snímání profilometrem. A nakonec studentka porovná snímky před a po a změří, kolik materiálu ze vzorku ubylo.

Tribometr simuluje čištění zubu po dobu 8,5 roku | Autor: Jan Prokopius
Výsledky jejích měření využívá pro svůj další výzkum lékař Petr Šikula ze Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Na téma využití tribologických metod ve stomatologii byl vydán také společný vědecký článek v časopise Czech Dental Journal. O využití podobných experimentů při vývoji nových materiálů pro zubní náhrady, nebo při vývoji zubních past, tak nejspíš ještě uslyšíme. Biotribologové z FSI například nedávno získali výzkumný projekt na vývoj dentálního laku, který se nanáší po dentální hygieně, pracovat na něm budou s kosmetickou firmou SynCare Plus, s.r.o.

Jednou nohou v medicíně

Experimenty, které v laboratořích Ústavu konstruování Pavla Formánková provádí, patří do oboru biotribologie. Staví na využití poznatků o tření a opotřebení, ovšem v živých organismech. Pavle toto spojení vyhovuje. Lákalo ji studium medicíny, ale víc ji bavily matematika a fyzika. Teď studuje Základy strojního inženýrství a rozhoduje se, jestli bude v magisterském studiu pokračovat směrem k biotribologii, nebo se zaměří na biomechaniku. Spojení strojařiny a živého světa ji nadchlo.

Pavlu k výzkumu ovšem přitáhl i jiný důvod. Sama si totiž jako pacientka se zuby hodně vytrpěla. „Jako dítě jsem měla špatně postavenou čelist, takže jsem nezkousla všechny zuby k sobě. Vyřešila to až operace čelistí, ale do té doby se mi zuby velmi opotřebovávaly, až na úroveň dentinu a nervových zakončení. Bylo to velmi bolestivé,“ vzpomíná. Protože je sama nositelkou celé řady zubních výplní, nabízené téma bakalářské práce ji zajímá i čistě prakticky.

Abrazivitu zubní pasty určuje hodnota RDA (angl. Relative Dentin Abrasion), čím vyšší je na stupnici od 0 do 250, tím vyšší je schopnost pasty odstraňovat zubní plak a pigmentace usazené na povrchu zubů. Jak ale Pavla Formánková zjistila, a shoduje se v tom se zahraniční literaturou, odpověď není tak jednoduchá. „Z měření vyplývá, že abrazivita nezávisí pouze na hodnotě RDA, ale taky na tvaru abrazivních částic, jejich uspořádání, zda se spolu shlukují a vliv má i hustota a tvrdost štětin zubního kartáčku,“ vysvětluje studentka. „Pravda je, že o tom teď víc přemýšlím, když si kupuji novou pastu,“ dodává se smíchem.

Kvůli náročné bakalářce, která mimo jiné zahrnovala pětadvacet osmi- až devítihodinových experimentů, musela Pavla omezit sport. Zatím toho prý nelituje. „Sportem se asi živit nebudu,“ říká s nadhledem a dodává, že díky pohybu, mezi který patří i reprezentace VUT v plavání, si čistí hlavu od výzkumu čištění zubů.

(ivu)

Témata

Související články:
Nabídku stáže v CERNu jsem nejprve odmítl, říká Pavel Hilšer
Vědci z VUT významně pomohli s výrobou ochranných pomůcek a nyní pracují na nových projektech
Houstone, máme projekt! Doktorandi chystají první vývoj CubeSatu na VUT
Student vymyslel novou metodu výroby očních protéz. Tiskne je na 3D tiskárně
Na leteckém ústavu vyvíjejí vypínač do vesmíru. Prostor dostali i studenti